Něco přes 35 miliard korun, tedy o 10 miliard korun více než v roce 2023. Takový je závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie v roce 2024. Vyplývá to z informací na webu státem vlastněného správce energetického trhu OTE.
Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu. Konečný účet, který zhruba odpovídá očekávání, projedná vláda na svém jednání ve středu. Tento bod má název „Návrh usnesení vlády o změně usnesení vlády ze dne 13. prosince 2023, o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2024.“
Většina podpory jde na fotovoltaiku
Pro připomenutí: Na konci roku 2023 vláda rozhodla, že dotace ze státního rozpočtu na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) bude v roce 2024 činit 12,85 miliardy korun. Stát by tedy mohl oproti očekávání mírně ušetřit. Také celkový odhad loňských nákladů na POZE, který uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu před necelým rokem, by vyšší, a sice 36,8 miliardy korun.
Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun. Bioplynové stanice, větrné elektrárny či malé vodní elektrárny, které v roce 2023 fungovaly jen s minimální podporou oproti tržní ceně, opět s ohledem na pokles tržní ceny elektřiny potřebovaly vyšší dotace.
Výše provozní podpory pro POZE (mil. Kč)
Zatímco financování obnovitelných zdrojů energie v minulém roce běželo celkem hladce, to samé nelze říct o dotování v letošním roce. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. K zaplacení tedy státu zůstane účet na 31,2 miliardy korun, uvádí se v návrhu ministerstva průmyslu z loňského září.
Tahanice se Stanjurou
Jenže ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou se zaseklo a odmítlo dát na POZE ze státního rozpočtu více než 8,5 miliardy korun. Dokonce přišlo s pochybným návrhem individuálních kontrol ziskovosti velkých a středních fotovoltaických elektráren. Cílem bylo ukončit jejich dotování dříve pod heslem „už jste si vydělali dost.“ Návrh na krácení podpory se Stanjurovi málem podařilo schválit, vzhledem k odporu většiny senátorů však byl v červnu z legislativy odstraněn.
Po dlouhých jednáních se podařilo najít v březnu řešení. Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun. Chybějící peníze se podařilo nalézt v rozpočtové rezervě a v nespotřebovaných výdajích předchozích let.
