Vláda schválila pomoc malým „eseróčkům“, firmy však budou muset prokázat aspoň minimální obrat 180.000 korun, nebo předpoklad jeho dosažení v roce 2020 nebo 2021. Výše podpory je stejná jako u OSVČ tedy 500 Kč/den. Do 8. června to od začátku protikrizových opatření dělá 44.500 Kč. Celkové náklady by měly přijít na 15 miliard. Návrh ještě bude posuzovat Sněmovna a Senát v režimu legislativní nouze. Ministerstvo financí předpokládá, že vyřízení příspěvku bude trvat déle, než u OSVČ kvůli většímu množství dokladů ze stran podnikatelů.
Až na 15 miliard by měla podle vládních propočtů vyjít podpora majitelů malých či rodinných firem. Nárok přitom budou mít na stejnou podporu jako OSVČ, tedy 500 korun denně, což je zhruba 15.000 korun za měsíc. „Ne všechny uvedené osoby byly postiženy krizovými opatřeními, a nesplňují tedy podmínky pro poskytnutí kompenzačního bonusu. Reálný dopad tedy zřejmě bude nižší. Rovněž nelze zcela odhadnout, kolik společníků v rámci jedné společnosti v případě jejich většího počtu bude o kompenzační bonus reálně žádat,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu ministerstva financí, který dnes schválila vláda.
Vyslyšela tak volání po pomoci majitelům nejmenších firem, které mají jako zaměstnance jen společníky. Nabídne jim stejný kompenzační bonus jako samostatným podnikatelům (OSVČ). Budou moci žádat o 500 korun na den podnikání v době koronavirové krize, tedy od 12. března do 8. června. To vychází na 15.000 korun měsíčně. Za celé koronakrizové období pak mohou dostat 44.500 korun. Podmínkou je, aby podnikatelé byli společníky ve společnostech s ručením omezeným a jejichž podíl není představován kmenovým listem. „Pomoc je namířena pro aktivní společníky v čele malých eseróček, nikoliv pro firmy jako takové, ani pro pasivní investory. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Podmínkou je společnost s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba, nebo s více společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (tzn. v přímém příbuzenském vztahu). V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u Pětadvacítky nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Nesmí také jít o stejného žadatele, který již bonus čerpá z titulu OSVČ. Nárok nevzniká ani společníkům ve společnostech, které byly v bonusovém období v úpadku, v likvidaci nebo nespolehlivým plátcem (nespolehlivou osobou) podle zákona o DPH.
„Chceme zabránit, aby se s programem svezli černí pasažéři, tedy aby si o peníze nežádaly mrtvé schránky nevyužívané za účelem zisku. Na základě domluvy se zástupci podnikatelských svazů a komor jsme proto stanovili časový, příjmový a rezidenční test zajišťující, že jde o ekonomicky aktivní společnost schopnou prokázat minimální výši obratu,“ vysvětluje Alena Schillerová. Minimálním prokazatelným obratem společnosti bude 180.000 Kč za rok 2019 nebo předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021. Společnost musí být také daňovým rezidentem ČR, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Sám žadatel pak musí být ke dni 12. března aktivním společníkem dané firmy.
V návrhu podpory OSVČ, které ministerstvo financí předložilo vládě je uvedeno, že lze předpokládat delší dobu prověřování nároku na podporu, jelikož majitelé těchto malých firem budou muset dokládat více skutečností, než OSVČ. „Ačkoliv tento osvědčený procesní model, využívající například instituty čestného prohlášení a tzv. samovyměření, bude zachován i v případě kompenzačního bonusu pro společníky společností s ručením omezeným, lze předpokládat, že výše uvedená nezbytnost formulovat některé další podmínky, které zajití vyšší adresnost tohoto kompenzačního bonusu, povede v praxi ve srovnání s kompenzačním bonusem poskytovaným osobám samostatně výdělečně činným k určitému prodloužení časového prostoru, nutného pro zpracování jednotlivých žádostí a elementárního prověření přinejmenším části zákonných podmínek. Uvedený posun by nicméně neměl být příliš dramatický,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
Jiří Reichl
