Česko se pondělním uvolněním vládních protikoronavirových opatření vrací k normálu. Otevřené jsou nově zahrádky restaurací, kadeřnictví, nákupní centra… Pro mnoho podnikatelů je ale návrat k běžnému životu stále jen zbožným přáním – alespoň pro několik příštích měsíců. To, co je čeká, jsou nízké tržby, slabé prodejní měsíce, obavy z ekonomické recese a z druhé vlny epidemie. A k tomu i konec vládní podpory, která jim doteď pomáhala – často velmi krkolomě – udržet se nad vodou. Podrobně nastalou situaci analyzuje text portálu Info.cz, s jehož laskavým svolením materiál přebíráme.
Euforie lidí patrná během pondělního otevření pivních zahrádek, jako by byla naprostým protipólem nálady mnohých podnikatelů. Ti před sebou vidí, navzdory ústupu epidemie, navzdory rozvolňování protikoronavirových opatření, především spoustu nejistoty. Například podnikatel Vojtěch Pluhař, kterého magazín Forbes zařadil do prestižního žebříčku 30 pod 30, si na konci minulého roku od bank půjčil desítky milionů korun, jež investoval do vybudování největšího meduzária Evropy. To se nachází na střeše obchodního centra pražských Arkád. „Otevírali jsme na konci roku v listopadu, takže jsme zvládli mít otevřeno jen 114 dní. Ale šlapalo to, tržby rostly a bylo vidět, že ten projekt je rentabilní,“ říká Pluhař.
Světová epidemie koronaviru a vládní protiepidemiologická opatření ale jeho rozjezd zbrzdily. A přestože se Pluhař nyní, po pondělním otevření obchodních center, znovu nadechuje, náběh k normálu je podle něj extrémně pomalý. „Je to masakr. Počet návštěvníků se propadnul o 98 procent,“ popisuje.
To pochopitelně znamená výrazný pokles příjmů, přičemž náklady zůstávají. „Kdy se počet návštěvníků vrátí zpátky, netuším. Vědět to, klidně bych teď ještě zavřel a otevřel až poté,“ uvádí. Propad návštěvníků, nejen v meduzáriu, ale i v obchodních centrech, je podle něj zřetelný – centra jsou dnes na třetinových úrovních v porovnání s předkrizovým obdobím. „Vůbec netuším, kde ti lidé jsou, ale v obchodních centrech to není. Asi budu muset počkat, až se vrátí důvěra lidí v to, že se nebudou bát vyjít na veřejnost a vrátit se k běžnému způsobu života,“ míní.
Odklad spotřební daně
Pluhař není jediný podnikatel, který má před sebou perné měsíce. Státní podporu by během návratu do normální situace uvítal i Pavel Kadlec, ředitel druhé největší české likérky Palírna U Zeleného stromu. „Pro rozhýbání našeho odvětví potřebujeme, aby stát podporu neukončil hned, ale prodloužil ji ještě o jeden měsíc a pomohl podnikům překlenout rozjezd,“ říká Kadlec.
Ředitel dodává, že kromě restaurací a hospod se do problémů dostaly i velkoobchody, které zažívají propad prodejů až o 80 procent. „A to se promítá i k nám, právě prodej do velkoobchodů nám klesl o 30 procent. Navíc nám tito odběratelé ani neplatí, protože mají existenční problémy, a tím pádem nám způsobují problémy s cashflow,“ vysvětluje Kadlec každodenní problémy podnikatelů.
Pro jeho palírnu by nyní největší pomocí od vlády bylo, pokud by ministři výrobcům alkoholu umožnili odložit platbu spotřební daně ze současných 55 na 110 dní. „My bychom na oplátku mohli odložit platbu znovu se rozjíždějícím podnikům a dále je podpořit, aniž bychom naše cashflow ještě více ohrozili. Takto by vláda mohla hodně pomoci a nic by ji to nestálo,“ míní Kadlec.
Pomoc státu
Jak ve svém newsletteru uvedl ekonomický novinář David Klimeš, vláda plánuje během příštích dvou měsíců ukončit velkou část podpory pro podnikatele. Kurzarbeit má podle dat vycházejících z konvergenčního plánu ministerstva financí skončit na konci května, podpora OSVČ na začátku června. Přitom se mnoho stakeholderů shoduje, že by bylo dobré podniky podpořit nejen během platnosti vládních protikoronavirových opatření, ale i během náběhu k normálu.
Stojí o to například viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle něhož by vláda měla vybrat z existujících či nových programů několik opatření, která by pak v případě potřeby sloužily jako záchytná síť pro případ recese. Ta přitom podle odborníků Česko nemine, Mezinárodní měnový fond pro letošní rok předpokládá pokles tuzemské ekonomiky o 6,5 procenta.
„Máme vybrané konkrétní instrumenty, o kterých jsme přesvědčeni, že by měly být přístupné dlouhodobě – určitá forma kurzarbeitu pro případ poklesu vytíženosti firem, garance za úvěry a do třetice slevy na odvodech pro případ recese,“ vysvětluje Rafaj. Tyto programy pomoci podnikům by vláda mohla v okamžiku, kdy by to bylo zapotřebí, rychle aktivovat. „Jsou to prvky, které by stát měl mít nastavené dlouhodobě, aktivovaly by se na základě prokazatelných problémů odvětví. Krize totiž může postihnout jen některá odvětví, v minulosti jsme zažili krizi textilního průmyslu,“ doplňuje pro INFO.CZ viceprezident Svazu průmyslu.
Rafaj dodává, že u všech těchto opatření je zásadní efektivní administrace. Právě ta totiž aktuálně u garancí za úvěry v programech Covid vázne, podmínky pro poskytnutí garantované půjčky i celý proces žádosti jsou podle mnoha podnikatelů překomplikované a stát navíc neručí za 100 procent daného úvěru. Nepřístupnost státní podpory v současné situaci pro INFO.CZ zmiňuje šéf marketingu restaurací Coloseum Petr Utěkal. „Naše společnost se přihlásila do všech možných vládních programů a ani v jednom jsme nebyli úspěšní, i když jsme vše připravili a podali dle nařízení a manuálu. Proto by mě docela zajímalo, kdo si aspoň na část státní podpory dokázal sáhnout,“ říká Utěkal.
Dle Utěkala je přitom výhled pro příští měsíce velmi nejistý. „Riziko ekonomické recese vnímáme velmi výrazně. Myslíme si, že ten dopad přijde za dva až tři měsíce, protože lidé a firmy přišli o velkou část úspor a peněz. Nemohli díky restrikcím vydělávat a tudíž není co utrácet,“ poukazuje Utěkal. Rizikem je i případná další vlna koronaviru. „Rád bych věřil tomu, že se naše vláda poučila ze svých chyb a že v případě druhé vlny koronaviru opravdu společnostem pomůže. Já osobně tomu ale už nevěřím,“ tvrdí Utěkal z Pizzerie Colosseum.
Nějakou formu exit strategie podpůrných vládních opatření by uvítal i šéfodborář Josef Středula. „Ideální by bylo, kdybychom pro Česko měli nějaký scénář, který všichni budou chápat a všichni mu budou rozumět. Bohužel, k takovému ideálu je celkem daleko – vláda sama si zatím ještě neujasnila, jak chce jednotlivé subjekty saturovat,“ konstatuje pro INFO.CZ Středula.
-info-
