Kontaminace ázerbájdžánské ropy chlorem, která mohla způsobit poškození rafinerií v Česku i jiných evropských státech, nebyla zřejmě náhodná. Rumunské úřady začaly prověřovat informace, podle kterých se jednalo o cílenou sabotáž se záměrem ochromit provoz rafinerií. Za touto akcí prý stojí Rusové.
Jak uvedl rumunský web G4Media, který na kauzu upozornil jako první, kontaminaci několika skladovacích nádrží v terminálu korozivními látkami oznámila také společnost BTC Pipeline Company. Tedy provozovatel ropovodu Baku-Ceyhan. Ten vede přes území Ázerbájdžánu, Gruzie a Turecka do středomořského přístavu Ceyhan. Odsud pak tankery převážejí ropu zákazníkům v zemích střední, jižní a jihovýchodní Evropy.
Řešení pomocí ropných rezerv
Jak Ekonomický deník informoval v minulém týdnu, rumunská rafinerie OMV Petrom požádala o přístup k nouzovým zásobám ropy a nafty. Tamní ministerstvo energetiky vyhlásilo „stav nouze na krizové úrovni“ poté, co společnost v červenci odmítla dvě zásilky kontaminované ropy. Rafinerie požádala o dočasné uvolnění 80 tisíc tun ropy a 30 tisíc tun nafty z nouzových zásob. Kontaminovanou ropu zachytil včas také italský koncern ENI.
Problém se projevil i v České republice. Podle agentury ČTK přitekla ropovodem TAL na konci července ázerbájdžánská ropa s vyšším obsahem organických chloridů, než stanovují povolené limity. Informaci potvrdila společnost Orlen Unipetrol, provozovatel ropovodů MERO i Správa státních hmotných rezerv (SSHR).
„Kontaminovanou ropu o objemu necelých 60 tisíc metrů krychlových uskladníme ve spolupráci se společností Mero v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi a ve skladovacích tancích rafinérie v Kralupech nad Vltavou. Následně bude tato ropa postupně a v přesně stanoveném poměru přimíchávána do dalších dodávek, aby došlo k jejímu naředění a poté bezpečnému zpracování,“ uvedl mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.
Mohlo by vás zajímat
Nehoda, nebo cílený útok?
Otázkou zůstává, co kontaminaci ropy způsobilo. Zpravodajský web romania-insider.com napsal, že organické chloridy se běžně používají k podpoře těžby ropy a urychlení toku ropy. Tyto látky musí být odstraněny před dodávkou do ropovodů. Způsobují totiž korozi potrubí a zařízení rafinerií. K podobným incidentům dochází i z nedbalosti. Stačí připomenout kauzu chlorem kontaminované ruské ropy z dubna roku 2019, která postihla řadu zemí střední Evropy včetně Česka.
Rumunské úřady však považují za pravděpodobné, že tentokrát to náhoda nebyla. Podezření zní, že Rusko úmyslně kontaminovalo velké množství ázerbájdžánské ropy. Stalo se tak zřejmě někde na trase ropovodu Baku-Ceyhan. Hladina chloru přítomného v ropě byla „dostatečně vysoká, aby vážně poškodila rafinerii korozí.“
Zhoršení vztahu mezi Moskvou a Baku
Náhodou zřejmě nebude ani to, že k incidentu došlo krátce po prudkém zhoršení vztahů mezi Ruskem a Ázerbájdžánem. K tomu došlo po zastřelení a zatčení ázerbájdžánských občanů v ruském Jekatěrinburgu. Ázerbájdžánci následně provedli razii v pobočce ruského propagandistického média Sputnik v Baku. Ázerbájdžán dokonce pohrozil tím, že zahájí dodávky zbraní Ukrajině.
Pro Ázerbájdžán představuje ropa hlavní položku exportu. Loni podle zprávy webu Caliber.az vyvezl 23,6 milionu tun ropy v hodnotě přes 14,4 miliardy dolarů. Mezi hlavní odběratele patřily Itálie (10,95 milionu tun), Česká republika (1,77 mil. t), Chorvatsko (1,44 mil. t), Indie (1,17 mil. t), Izrael (1,17 mil. t), Německo (1,16 mil. t), Portugalsko (1,01 mil. t) a Rumunsko (750 tisíc tun).
