Meziroční srovnání množství vydaných stavebních povolení ukazuje, že jejich počet v posledních měsících kvůli problémům se zpackanou digitalizací stavebního řízení klesá. Ekonomickému deníku to potvrdily oslovené stavební úřady, které dále uvedly, že v novém systému vydaly povolení v řádech jednotek, či vůbec. A to navíc tak, že provizorní postupy odporují zákonu.
Jedním z hlavních důvodů poklesu vydaných povolení k realizaci staveb je zpackaná digitalizace stavebního řízení. Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) totiž podle stavebních úřadů ani za čtvrt roku od spuštění neudělal žádný výrazný posun.
Ve zkratce: systém, ve kterém má úředník elektronicky vyřídit žádost o stavební povolení, stále příliš nefunguje. „Situace je stále špatná. Digitální podoba stavebního řízení se za poslední měsíc nijak zásadně nezměnila. Jednalo se spíše o kosmetické úpravy,“ uvedl Jan Holický, předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Ten dále uvedl, že zejména řízení ohledně větších staveb nešlo v systému ani dokončit. Úředníci tak podle něj byli nuceni dělat část procesu nezákonně.
„To probíhalo tak, že si úředník vyhotovil dokumentaci ve starém systému a ty pak vložil do nového portálu. A to z toho důvodu, že v novém systému to nešlo, anebo to byl zdlouhavý proces,“ vysvětlil Holický, podle kterého byl takový postup v jistých situacích nutný. „Z mé zkušenosti například u školky. A to proto, aby se stihlo kolaudační řízení do konce letních prázdnin. Je to cesta, která je podle nového zákona nesprávná, ale je to pořád lepší, než nedělat nic,“ dodal. Na rizika povolování staveb v nezákonném režimu upozornili ve středu v Poslanecké sněmovně účastníci kulatého stolu „Odpovědnost státu za škody vzniklé v důsledku nefunkční digitalizace stavebního řízení“.
Špatné zkušenosti s programem potvrzují i další stavební úřady. „V přílohách žádostí nelze otevřít projektové dokumentace. Spoustu času zabere vypisování údajů například o žadateli, zástupci, sousedech či účastnících. Informace o osobách uvedených v katastru nemovitostí nelze přímo přidat načtením z registru, vše se ručně přepisuje, včetně adres,“ vyjmenoval Miroslav Šimek, vedoucí libereckého stavebního úřadu.
Stále hrozí ale i další nepříjemnosti. „Nefunkční ISSŘ zvyšuje riziko například chybovosti a nedodržení zákonných lhůt. To zvyšuje možné průtahy pro stavebníky, ale i riziko nesprávného úředního postupu. V takových případech hrozí úřadům i zaměstnancům dokonce pokuty,“ napsal v srpnu premiéru Petru Fialovi (ODS) šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ten také dodal, že řada úředníků hovoří o stávce, či uvažuje o podání výpovědi.
V novém systému žádná povolení
Velký propad počtu povolení minulý měsíc zaznamenali v Pardubicích. „Loni v září jsme jich vydali 14, letos tři. Stavební řízení bylo vedeno za starého stavebního zákona v původním systému VITA. V novém systému nebylo vydáno žádné stavební povolení,“ uvedla mluvčí magistrátu Ivana Dolanová.
„Náš stavební úřad zatím od digitalizace nevydal žádné povolení v režimu nového zákona. Loni v září vydal obecný stavební úřad cca 13 stavebních povolení, letos devět,“ informoval Ekonomický deník mluvčí Městské části Praha 6 Marek Zeman. Podle něj je patrné, že stavební úřady jsou od přechodu na digitalizaci „paralyzovány“ ve své činnosti.
„To je zapříčiněno především jejich přetížeností v důsledku podání velkého množství žádostí ještě v režimu starého stavebního zákona a dále pak nefunkčností informačního systému stavební správy,“ zdůvodnil. Povolení stavby podle něj činí jen část agendy stavebního úřadu. V režimu nového systému jsou pak aktuálně zpracovávány žádosti o kolaudace staveb.
Podobná situace je i v městské části Praha 1, kde ještě letos v červenci bylo vydáno více rozhodnutí, než tomu bylo loni. Jednalo se ale o vyřízení žádostí podané starým způsobem. „V novém systému nebylo v tomto období vydáno žádné povolení, ani o žádné povolení nebylo požádáno. V září 2023 bylo vydáno přibližně 16 stavebních povolení. Letos pět, přičemž jen jedno z nich bylo vydáno v novém systému,“ řekla mluvčí Karolína Šnejdarová.
Dočasně pomoci má přechodné období
To vše předcházelo tomu, že premiér Fiala odvolal dosavadního ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Toho tento týden nahradil Petr Kulhánek (za STAN). Nově jmenovaný ministr ubezpečil, že situaci má stabilizovat přechodné období, díky němuž budou moci úředníci využívat souběžně nové i původní systémy. Žádosti se budou podávat v elektronické podobě, k papírovým formulářům se nebude možné vrátit. To vše má zajistit novela stavebního zákona, která se má projednávat ve zrychleném režimu. Novela pak potrvá do té doby, než bude digitalizace stavebního řízení funkční.
To, že Informační systém stavebního řízení momentálně nefunguje, potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přesvědčila ho o tom i analýza vypracovaná zástupci čtyř ministerstev představená předminulý týden na jednání vlády. Podle té by systém mohl být v přijatelném stavu za zhruba 12 až 18 měsíců. A to po zapojení přibližně 50 lidí a zvýšení sumy na vypracování o 200 až 300 milionů korun. Do odhadu přitom není započítaná doba na další soutěže, které mohou trvat minimálně šest měsíců. Stát navíc podle některých odborníků kvůli zpoždění staveb mohl přijít o milionové až miliardové příjmy. Ministr dále uvedl, že vláda 16. října rozhodne, zda pokračovat ve vývoji digitalizace stavebního řízení, nebo začít od začátku včetně nové soutěže na jejího dodavatele.
Doposud resort pro místní rozvoj zaplatil za informační systémy digitalizace stavebního řízení, které má na starosti společnost Servodata a.s., jež koncem září nahradila původního dodavatele InQool, zhruba 80 milionů korun. Celková částka by v horizontu až tří let měla po započtení výdajů na hardwarové vybavení činit 650 milionů korun. Konečná částka by však po přičtení Kupkových plánovaných investic do programu mohla vzrůst ještě o 300 milionů.
Lukáš Karbulka
