Podle oficiální úřední zprávy měl český podnikatel Martin Horák, byznysový a rodinný přítel hradního exkancléře Vratislava Mynáře, spáchat v Dubaji sebevraždu. Není to ale první záhadné úmrtí v této skupině podnikatelů. Za záhadných okolností zemřel před cca rokem a půl slovenský podnikatel Rastislav Bilas, který se v roce 2010 neslavně zapsal do povědomí veřejnosti kvůli kontroverznímu obchodu se slovenskými emisními povolenkami. Okolnosti smrti prešovského rodáka a bývalého projektového manažera společnosti Interblue Group, která vydělávala na prodeji emisních povolenek, jsou až hrůzně symbolické. Otrávil se oxidem uhličitým, se kterým obchodoval.
Podnikatel Martin Horák zemřel na konci září v Dubaji, jeho tělo bylo nalezeno pod okny hotelu. Horák byl dlouholetý byznysový partner hradního kanceláře Vratislava Mynáře. V minulosti působil jako manažer v Dopravním podniku hlavního města Prahy nebo na České poště. S Mynářem ho pojil v minulosti vymahačský byznys zaměřený na černé pasažéry.
Oficiální verze Horákova skonu zatím zní: sebevražda. Okolnosti jeho úmrtí ale o této verzi vyvolávají pochyby. V Dubaji byl totiž Martin Horák se svojí dcerou, se kterou byl krátce před tím i v USA. „Asi nebudete páchat sebevraždu, když jste v zahraničí s vlastním dítětem,“ ozývají se pochybovačné hlasy.
Objevily se dokonce i spekulace, že Horákovo úmrtí nemuselo být zapříčiněno dobrovolným skokem či pádem z okna.
„Běží informace, že mohlo být pod vlivem nějakých chemických látek a že šlo o pád ze střechy,“ zní jedna z verzí, která se objevila krátce po Horákově skonu.
Podle neoficiálních informací se o Martina Horáka zajímala policie kvůli jedné armádní zakázce z kauzy Dozimetr. Horák podle zdrojů Ekonomického deníku úzce spolupracoval s vazebně stíhaným podnikatelem Jindřichem Špringlem.
„Před odjezdem mu ovšem detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu zabavili IT techniku, ve které byla řada údajů,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Martin Horák nebyl v byznysu nezajímavou postavou. Vyjma angažmá na České poště a pražském Dopravním podniku se v době energetické krize v roce 2022 angažoval také v pokusu sjednání dodávek zemního plynu do České republiky z Kataru.
Poté, co některá česká média upozornila na tajnou cestu hradního kancléře Vratislava Mynáře do Kataru s pozvánkou na návštěvu Česka pro tamního emíra, Hrad cestu přiznal, včetně toho, že Mynáře provázeli i dva byznysmeni – Mynářův letitý přítel a partner v byznysu Martin Horák a Slovák Peter Závodský, který se léta věnuje energetice. Účast obou mužů vyvolala řadu otázek.
Poradce z Trenčína
Peter Závodský působí v České republice ve dvou obchodních komorách. V Obchodní komoře pro státy GCC (Gulf Cooperation Council, oficiálně Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu (The Cooperation Council for the Arab States of the Gulf) je ekonomicko-politická unie, již tvoří šest arabských států, které mají přístup k Perskému zálivu: Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. Rada vnikla 25. května 1981 a sídlí v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu – pozn. red.) jako prezident prezidia.
Komora sídlí v pražské Vodičkově ulici, v domě lobbisty Romana Janouška. Členy komory byli nebo jsou vlivný pražský právník Robert Pergl, bratr bývalého českého premiéra Andreje Babiše Alexander Babiš, bývalí politici Cyril Svoboda, Jan Vidím, Petr Bendl, Jan Birke. V komoře pak také působili již zemřelí šéf české afilace ruského Gazpromu Vladimir Jermakov a profesor ekonomie a konzultant několika vlád Michal Mejstřík. Komora mimo jiné podpořila sponzorským darem hnutí ANO Andreje Babiše. Členem prezidia byl mimo jiné také sociálněděmokratický ministr kultury Antonín Staněk.
Peter Závodský působí také v Česko-Slovensko-Irácké obchodní a průmyslové komoře a mimo to drží dvoutřetinový podíl ve firmě The Business Soirée s.r.o., která vydává magazín stejného jména o politice, ekonomice, mezinárodních vztazích a životním stylu.
Také personální obsazení Česko-Slovensko-Irácké obchodní a průmyslové komory je nesmírně zajímavé. Ta má v náplni činnosti mimo jiné: zastupování, podporu, koordinaci a hájení hospodářských a profesních zájmů svých členů nebo provozování dalších činností směřujících k naplnění jejího účelu.
V ní je poradce několika bývalých českých ministrů Peter Závodský – rodilý Slovák z Trenčína, který udržuje kontakty s obchodníky z Perského zálivu přes 20 let – předsedou představenstva.
Už v roce 2000 se stal prezidentem a předsedou správní rady Slovensko-irácké obchodní komory (jejím členem byl i Alexander Babiš), poté působil jako poradce na slovenských ministerstvech hospodářství a zahraničních věcí a následně se přesunul do České republiky.
Od roku 2010 pracoval jako poradce předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Davida Vodrážky (ODS) a posléze jako poradce ministra zemědělství Petra Bendla (ODS).
Závodský se po volbách v roce 2013 stal poradcem ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) a do svého týmu poradců si ho spolu s bývalou nejbližší poradkyní Mirka Topolánka Gabrielou Kloudovou přivedl také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Byznys s emisními povolenkami
Předsedou dozorčí rady Česko-Slovensko-Irácké obchodní a průmyslové komory je pak kontroverzní slovenský byznysmen, mimo jiné zbrojař, Norbert Havalec.
Oběma mužům vzniklo členství na postech vedoucích statutárů v Česko-Slovensko-Irácké obchodní a průmyslové komoře 8. října v roce 2010. A platit nepřestalo.
Kdo je Norbert Havalec? Známá postava z kauzy prodeje emisních povolenek na Slovensku, na které stát tratil miliardu korun.
Kdyby premiér Robert Fico (Smer) zvedl v roce 2010 telefon, kdy se kauza známá jaké Interblue rozjela, možná by věděl, kdo na Slovensku zastupuje Interblue Group LCC. Jeho ministři životního prostředí Jaroslav Izák a Ján Chrbet (oba SNS) jednali s Norbertem Havalcem a Rastislavem Bilasem, kteří společnost na Slovensku zastupovali jako projektoví manažeři.
Havalec původně pracoval jako poradce Ficova ministra Izáka, poté ale zastupoval společnost Interblue, která povolenky koupila. Slovensko je prodávalo za 5,05 eur za tunu, zatímco obchodníci je přeprodávali za nejméně 8 eur za tunu.
Potvrdil to Rastislav Bilas. Slovensko tak přišlo nejméně o jednu miliardu korun.
Ficova vláda se dohodla na postupu prodeje povolenek, ale nevypsala výběrové řízení, které by pro Slovensko mohlo přinést lepší cenu.
„Bilas označil vládu před prodejem emisí za ´naprosto nepřipravenou´ a přirovnal ji ´k nepřipravené školačce´. S analýzou procesu prodeje pomáhal Havalec. Bilas označil kupní smlouvu, kterou ministerstvo připravilo v rozsahu asi devíti stran, za velmi slabou. Smlouvy uzavřené společností Interblue se třetími stranami mají více než sto stran. Premiér Fico se k případu odmítl vyjádřit, stejně jako ministr životního prostředí Jozef Medved (Smer),“ napsal například deník SME v roce 2010.
Prodej slovenských emisních povolenek vyšetřovali kvůli podezření z praní špinavých peněz Švýcaři. Na Slovensku vedl vyšetřování Úřad pro boj proti korupci.
Poradce prodával a nakupoval
Nápad na vznik amerického obchodníka s emisními povolenkami Interblue Group měl vzniknout na Slovensku a v České republice. Naznačil to už podnikatel Rastislav Bilas, který byl údajně projektovým manažerem společnosti. Měl mít na starosti samotnou finanční transakci.
Dalším vedoucím projektu byl Norbert Havalec, podnikatel s vazbami na Jana Slotu. Šéf SNS například v roce 2009 odletěl do Chorvatska letadlem společnosti Havalcovy manželky.
Havalcova role v transakci se zdá být zásadnější, na emisní povolenky se podle slovenských médií zaměřil už v roce 2005.
„Od roku 2005 měl velké ambice podílet se na těchto transakcích,“ tvrdí Bilas, Havalcův dlouholetý přítel a kolega ze společnosti Interblue Group.
V roce 2006, po změně vlády, začal Havalec komunikovat s ministrem životního prostředí Jaroslavem Izákem z SNS.
„Měl ambice stát se, ne jako osoba, ale jako firma, poradcem, který by pro Slovensko zajistil zelené projekty,“ říkal o něm Rastislav Bilas.
Lidé z Interblue Group vydělali na slovenských emisích o šedesát procent více než Slovensko. Povolenky koupily čtyři japonské společnosti.
Rastislav Bilas potvrdil, že jedna z cen, kterou za naše povolenky inkasovali, byla něco málo přes osm eur za tunu.
Slovensku bylo vyplaceno 5,05 eur za tunu. To znamená, že jejich marže činila až 60 procent.
Vydělali tak nejméně 45 milionů eur. Je však pravděpodobné, že 8 eur za tunu nebyla nejvyšší částka, kterou za slovenské povolenky obdrželi.
Záhadná smrt nad garáží
Jak už Ekonomický deník uvedl výše, Rastislav Bilas záhadně zemřel v květnu loňského roku. Okolnosti smrti prešovského rodáka a bývalého projektového manažera společnosti Interblue Group, která vydělávala na prodeji emisních povolenek, byly až hrůzně symbolické. Otrávil se oxidem uhličitým, s nímž obchodoval. S Martinem Horákem ho pojí mimo jiné pobyt v Dubaji.
Rastislav Bilas byl loni na jaře nalezen bez známek života v luxusním rodinném domě v bratislavském Starém Městě. Další čtyři lidé byli převezeni do nemocnice. Hasiči se k nim dostali poté, co zavolali policii, aby jim otevřela dveře.
Podle informací ze Slovenska byla příčinou Bilasova úmrtí otrava výfukovými plyny – emisemi z automobilu nastartovaného v garáži pod obytnými prostory. Výfukové plyny obsahují oxid uhličitý, který v malém množství není toxický, ale jeho nárůst v ovzduší je jednou z příčin globálního oteplování.
Případ vyšetřovala policie, která zjišťovala, zda se hybridní elektromobil mohl při dobíjení baterie sám nastartovat.
Detektivové začali případ vyšetřovat dokonce jako trestný čin zabití. Na konci loňského roku bylo ale vyšetřování zastaveno s tím, že se o trestný čin nejedná. Vyšetřování došlo k závěru, že podnikatele zabily emise poté, co zřejmě udělal fatální chybu.
„Oxid uhličitý se začal šířit v prostorách rodinného domu po samovolném nastartování spalovacího motoru motorového vozidla zaparkovaného v garáži, která se nacházela pod místností, ve které oběť spala,“ uvedla prokuratura.
Auto se podle policie nastartovalo samo, protože protože byl ve vozidle přítomen klíč a současně byl do západky bezpečnostního pásu vložen mezinástavec. Tyto okolnosti prý simulovaly situaci, že ve voze byl v tu chvíli i řidič.
Podle dopravních expertů bylo u některých starších typů starších typů hybridních vozů údajně při nesprávném vypnutí a nepřepnutí do parkovacího režimu možné, že se v případě hrozícího vybití baterie sám zapne spalovací motor, aby se baterie dobila.
Rastislav Bilas přitom půl roku před tragickou událostí pobýval v Dubaji, stejně jako krátce před svou smrtí podnikatel Martin Horák, a do Bratislavy přiletěl na výslech na policii.
Jan Hrbáček
