V roce 2023 představovala energie z obnovitelných zdrojů 24,5 procent energie spotřebované v Evropské unii, což představuje nárůst o 23 procent oproti roku 2022. Uvedl to ve své zprávě Eurostat. Podíl energie z obnovitelných zdrojů využívané v dopravě v EU dosáhl v roce 2023 10,8 procent, což představuje nárůst z 9,6 procent v roce 2022. Česká republika zaostává.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v letech 2013 až 2023 do značné míry odráží rozšíření dvou zdrojů, větrného a solárního, v celé EU. V roce 2023 se zelená energie podílela na hrubé spotřebě elektřiny v EU 45,3 procenty, což představuje nárůst o více než 4 procentní body ve srovnání s předchozím rokem 41,2 procent v roce 2022.
Na prvním místě mezi zeměmi Evropské unie se umístilo Švédsko, přičemž dvě třetiny (66,4 %) jeho hrubé konečné spotřeby energie v roce 2023 pocházely z obnovitelných zdrojů. Švédsko se spoléhalo především na pevná biopaliva, vodní a větrnou energii. Následovalo Finsko s 50,8 %, které se rovněž spoléhá na pevná biopaliva, větrnou a vodní energii, a na třetím místě se umístilo Dánsko s 44,9 %, přičemž většina obnovitelné energie pochází z pevných biopaliv a větru. Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů energie byl zaznamenán v Lucembursku (11,6 %), Belgii (14,7 %) a na Maltě (15,1 %).
Ze zemí EU bylo v roce 2023 více než 75 procent elektřiny spotřebované z obnovitelných zdrojů vyrobeno v Rakousku (87,8 %), Švédsku (87,5 %) a Dánsku (79,4 %). Spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů byla vysoká také v Portugalsku (63,0 %), Chorvatsku (58,8 %), Španělsku (56,9 %), Lotyšsku (54,3 %) a Finsku (52,4 %), kde se na spotřebě elektřiny podílela více než polovina.
Na opačném konci žebříčku se umístil podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, který činil méně než 20 % na Maltě (10,7 %), v Česku (16,4 %), Lucembursku (18,0 %) a Maďarsku (19,5 %).
Mohlo by vás zajímat
Země ESVO Norsko a kandidátská země Albánie vyrobily více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než bylo celkové množství elektřiny, které spotřebovaly v roce 2023, což vedlo k podílu vyššímu než 100 procent.
V roce 2023 představovala energie z obnovitelných zdrojů 26,2 % celkové spotřeby energie na vytápění a chlazení v EU, což představuje nárůst z 11,7 % v roce 2004. K tomuto růstu přispěl vývoj v průmyslovém sektoru, službách a domácnostech. Zohledňuje se také okolní energie zachycená tepelnými čerpadly pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů.
Ze zemí EU byl podíl energie z obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení více než poloviční ve Švédsku (67,1 %), Estonsku (66,7 %), Lotyšsku (61,4 %), Finsku (61,3 %), Dánsku (54,9 %) a Litvě (53,6 %). Na druhé straně žebříčku se umístily země EU s podílem energie z obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení nižším než 10 %, Irsko (7,9 %) a Nizozemsko (9,6 %).
EU se dohodla na stanovení společného cíle ve výši 29 % podílu energie z obnovitelných zdrojů (včetně kapalných biopaliv, vodíku, biometanu, „zelené“ elektřiny atd.) používané v dopravě do roku 2030.
Průměrný podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě se zvýšil z 1,6 % v roce 2004 na 10,8 % v roce 2023. Mezi zeměmi EU se podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě pohonných hmot pohyboval od 33,6 % ve Švédsku a 20,6 % ve Finsku až po méně než 5 % v Chorvatsku (0,9 %), Lotyšsku (1,4 %) a Řecku (3,9 %). Země ESVO Norsko rovněž vykázala vysoký podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě pohonných hmot (27,7 %), zatímco kandidátské a potenciální kandidátské země vykazují velmi nízký podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě (od nuly do přibližně 1 %).
