Tohle nejspíš nebude náhoda. Pohled na zatím neúplné loňské statistiky zahraničního obchodu odhalí silný propad českého vývozu do Ruska a současně skokový nárůst exportu do dalších postsovětských zemí, jako je Kazachstán, Gruzie či Arménie. Můžeme jen spekulovat o tom, kolik zboží dodaných do těchto zemí nakonec skončí na ruském trhu.
Ruská válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce na krvelačný Putinův režim, extrémně drahá paliva a energie, a tak dále. Není divu, že se divoký loňský vývoj projevil i ve statistikách zahraničního obchodu. Zatím jsou na webu Českého statistického úřadu dostupná data za leden až říjen, podle kterých je propadákem roku český vývoz do Ruska. Ten se meziročně snížil o víc než 60 procent na 31 miliard korun. Statistiku zachraňují vysoká čísla z ledna a února, od března dále už byl meziroční propad více než 70procentní.
Vývoz autodílů, který byl do roku 2021 dominantní položkou českého vývozu na ruský trh, se od března téměř zcela zastavil. Totéž lze říct o druhé zásadní položce českého exportu do Ruska, kterou bývaly počítače a jejich komponenty, nebo i dříve významném vývozu her a dětských hraček. Naopak jinému exportu se daří. Oproti roku 2021 výrazně rostl objem dodávek léčiv, kovoobráběcích strojů a organických chemikálií z Česka na ruský trh.
Trojnásobný růst vývozu do Kazachstánu
Naopak hitem českého exportu se v loňském roce stal Kazachstán. Hodnota dodávek za leden až říjen dosáhla téměř 12 miliard korun, v meziročním srovnání se jedná o trojnásobný růst. Extrémní je případ autodílů, kde objem dodávek vzrostl 94krát na 1,4 miliardy korun. Zaujme také hodnota dodávek malých letadel do 15 tun váhy, který vylétl z nuly na 123 milionů korun. Hlavní položky českého vývozu do středoasijské země – telekomunikační přístroje a zařízení, počítače nebo léčiva – vykazují v meziročním srovnání zhruba trojnásobný růst.
Český export do zemí bývalého SSSR (leden až říjen 2022)
| země | export (mil.Kč) | meziroční změna |
| Rusko | 31 094 | – 60,5 % |
| Ukrajina | 29 184 | + 2,3 % |
| Kazachstán | 11 975 | + 205 % |
| Bělorusko | 3 555 | – 43,1 % |
| Gruzie | 3 145 | + 81,7 % |
| Arménie | 2 398 | + 151,7 % |
| Ázerbájdžán | 2 350 | + 58,5 % |
| Uzbekistán | 1 912 | + 62 % |
| Kyrgyzstán | 600 | + 333 % |
Podobné položky rostly také v případě českých dodávek do Gruzie. Tady zaujme třeba skokový růst u osobních aut (o 364 procent na 478 milionů korun) a nákladních vozidel (zvýšení 32krát na 113 milionů korun). Český vývoz do Arménie táhnou hlavně dvě položky – mobilní telefony a notebooky. Totéž platí v případě Ázerbájdžánu, i když tady lze dodat ještě rostoucí objem vývozu osobních a nákladních vozidel.
Zprávy o tom, že se evropské zboží dostává na ruský trh prostřednictvím dalších postsovětských zemí, se objevily už během prázdnin. Kazachstánská média začala upozorňovat na fakt, že se v exportu do Ruska objevují položky, které nikdo v zemi nevyrábí – konkrétně počítače a domácí elektrospotřebiče. Podobnou „záhadou“ je vývoz motorových vozidel z Gruzie v hodnotě 763 milionů dolarů za prvních jedenáct měsíců roku 2022. Žádná automobilka přitom v zemi nevyrábí.
Hlavním překupníkem je Turecko
Ale byla by chyba obviňovat z „pašování“ zboží do Ruska pouze postsovětské republiky. Hlavním překupníkem zboží na trase mezi Evropou a Ruskem se stalo Turecko. Během roku 2021 se hodnota tureckých dodávek na ruský trh pohybovala dle webu Trading Economics okolo 500 milionů dolarů měsíčně. Loni v září už to bylo 930 milionů dolarů a v říjnu 899 milionů. Na druhé straně Turecko postupně navyšuje odběr ruské ropy a černého uhlí a nahrazuje tak země EU, které na tyto položky zavedly embargo.
Český vývoz do Turecka loni sice také rostl, ale nijak závratným tempem – meziročně o 19 procent na skoro 50 miliard korun (za leden až říjen).
David Tramba
