Všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku musí podat ke krajským soudům návrh na zápis do evidence skutečných vlastníků do 1. ledna 2018. Nadace, spolky nebo svěřenské fondy, či společenství vlastníků, tedy osoby zapsané v jiných rejstřících, tuto povinnost splní až do 1. ledna 2021. Návrh lze podat pomocí formuláře ministerstva spravedlnosti, do konce roku je zdarma.
Formulář jakožto i přesné informace, koho se povinnost týká, jak je zpoplatněna a jak ji správně realizovat, lze najít na speciálním webu ministerstva spravedlnosti.
Není pravda, že do konce roku musí majitele nechat zapsat všechny právnické osoby včetně například spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek nebo svěřenských fondů: „Od 1. ledna 2018 platí povinnost právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku a svěřenských správců svěřenských fondů zapsaných v evidenci svěřenských fondů (dále „zapsané osoby“) zapsat svého skutečného majitele. Je přitom třeba dodat, že tuto povinnost musí splnit právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do 1. ledna 2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021. Pro úplnost lze uvést, že povinnost zapsat skutečného majitele nedopadá na odštěpné závody zapsané v obchodním rejstříku, jelikož nejde o právnické osoby,“ informuje ministerstvo spravedlnosti.
Kdo jsou ony ostatní právnické osoby? Podle rejstříkového zákona jsou to všechny osoby od spolků až po ústavy: „Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností,“ uvádí hned ve svém prvním paragrafu rejstříkový zákon, který detailně popisuje, jak má která právnická osoba v této věci jednat.
Návrh může do konce roku podat firma zdarma formulářem
Mohlo by vás zajímat
Návrh mohou právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku podat prostřednictvím elektronického formuláře k příslušnému rejstříkovému soudu. „Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud zapsané osoby (tj. právnické osoby nebo svěřenského správce – § 118h odst. 2 rejstříkového zákona),“ uvádí se na webu ministerstva spravedlnosti, kde jsou příslušné adresy krajských soudů, kam se zápis odešle.
Do 31. prosince 2018 není zpoplatněn, poté bude stát 1000 korun. „Od poplatku nicméně budou i poté osvobozeny právnické osoby nezapisované do obchodního rejstříku, svěřenské fondy a zápisy údajů podle § 118f písm. d) rejstříkového zákona,“ upřesňuje ministerstvo spravedlnosti.
Zápisy rovněž provádí notáři. Navrhovatel, kterým je právnická osoba, může samozřejmě k podání návrhu na zápis zmocnit třetí osobu, dodává k tomu ministerstvo. Pokud navrhovatel zápisu nepodává zápis prostřednictvím notáře, použije již zmíněný formulář ministerstva spravedlnosti.
[mn_protected]
Za nesplnění není sankce, na firmu ale dopadne
Jak dále ministerstvo informuje, rejstříkový zákon (tj. zákon č. 304/2013 Sb.) ani žádný jiný zákon „v současné době za neprovedení zápisu skutečného majitele nestanoví žádné přímé sankce a právnické osobě tak v případě nezapsání údajů o jejím skutečném majiteli nehrozí ani pokuta, ani zrušení s likvidací.
Přesto se nezapsaná firma může dostat do potíží – například v souvislosti s veřejnými zakázkami: „Nepřímé negativní důsledky spojené s nesplněním dané povinnosti mohou nicméně plynout z jiných právních předpisů [srov. např. § 15 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 122 zákona č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, § 177 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů],“ uvádí k tomu ministerstvo spravedlnosti.
Rejstřík skutečných majitelů firem je neveřejný. Kromě samotných majitelů k němu budou mít oprávněný přístup pouze ti, kterým to stanoví zákon. Jde například o soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně, zpravodajské služby, Česká národní banka, Finanční a analytický úřad nebo osoby povinné podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnou osobou jsou podle posledně uvedeného zákona například všechny finanční instituce, které mají povinnost provádět identifikaci a kontroly klienta podle AML zákona.
[/mn_protected]
Irena Válová
