Na sankčním seznamu kvůli ruské invazi na Ukrajinu se od 2. března ocitl mimo jiné i přítel bývalého českého premiéra Jiřího Paroubka Alexandr Michajlovič Babakov. Jeden z významných členů ruské Státní dumy v minulosti v České republice i podnikal. Na unijní černou listinu se dostal už v roce 2014, opět v souvislosti s aktivitami Ruska na Ukrajině. Jiří Paroubek Ekonomickému deníku řekl, že s Babakovem už kontakty neudržuje.
Začněme nejprve tím, kdo je Alexandr Michajlovič Babakov. Ruský politik a podnikatel se narodil 8. února 1963 v Kišiněvě, v Moldavské SSR (nyní Moldavské republice).
Babakov byl poslancem ruské Státní dumy, předsedou Komise Státní dumy pro legislativní opatření pro rozvoj vojensko-průmyslového komplexu Ruské federace. Byl místopředsedou a prominentním členem strany Spravedlivé Rusko a podnikatelem s velkými investicemi na Ukrajině a na Krymu.
20. března 2014 hlasoval pro návrh federálního ústavního zákona O přijetí Republiky Krym do Ruské federace a vytvoření nových federálních subjektů v rámci Ruské federace – Republiky Krym a města Sevastopol.
Posléze byl Babakov členem Rady federace Ruské federace a členem Výboru pro zahraniční věci. Po sloučení politických stran – Spravedlivé Rusko, Za pravdu a Vlastenci Ruska se Babakov stal tajemníkem prezidia Ústřední rady sloučeného subjektu.
Na křtu dcery
Alexandr Babakov měl dobré vztahy s českými sociálními demokraty. V roce 2008 ho Jiří Paroubek pozval coby místopředsedu středolevé strany Spravedlivé Rusko do Prahy. Návštěvu mu Jiří Paroubek oplatil v Moskvě o rok později. V úzkých vztazích s Babakovem byl i vlivný sociální demokrat Jan Mládek.
Podle neoficiálních diplomatických zdrojů měl Babakov Jiřímu Paroubkovi pomoci zorganizovat setkání s Vladimirem Putinem v roce 2009. O rok později byl Babakov hostem na křtinách dcery Jiřího Paroubka Margarity.
Sociální demokraté chtěli se Spravedlivým Ruskem úžeji spolupracovat, kontakty ale ochladly, když Babakov v roce 2011 stranu opustil s tím, že nemá perspektivu, a přestoupil do vládnoucího Jednotného Ruska.
Babakov, kterého před lety Putin jako prezident pověřil zastupováním zájmů Kremlu mezi zahraničními Rusy, se také hned třikrát objevil v Praze jako host družstva pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes Rerum, jehož předsedou byl sociální demokrat Jan Mládek.
Alexandr Michajlovič Babakov v roce 1997 založil v Česku firmu Albion CZ, registrovanou v pražských Ďáblicích.
Firma oficiálně nevykazovala žádnou činnost.
V Albion CZ vyjma rodičů figurovala i Babakovova žena Irina, o níž francouzský investigativní server Mediapart napsal, že vlastní ve Francii nemovitosti, mimo jiné zámek Chateau De Saint Leger, v hodnotě nejméně 11 milionů eur. České firmy Albion CZ se Babakov stačil těsně před uvalením protiruských sankcí v roce 2014 zbavit.
Půjčka pro Le Penovou
Další viditelnou aktivitou Alexandra Babakova byla jeho asistence při sjednávání půjčky ve výši 9 milionů eur pro francouzskou extremistickou stranu Národní fronta, v čele s Marine Le Penovou, od První česko-ruské banky.
Podle uniklé korespondence z Kremlu šlo o odměnu za to, že Marine Le Penová podpořila ruskou anexi Krymu. Sama politička to vždy odmítala. Ale zároveň tvrdila, že jí francouzské banky odmítají půjčit, a proto se musí poohlížet jinde.
Představitelé strany Marine Le Penové se přinejmenším dvakrát setkali během loňského roku s Vilisem Dambinšem, majitelem malé firmy na správu aktiv, sídlící v centru Rigy. Podle lotyšských investigativců ze serveru Re:Baltica spravval především majetek Alexandra Babakova.
Lotyšský manažer se v březnu 2016 potkal v Ženevě s europoslancem za Národní frontu Jeanem-Lucem Schaffhauserem a bavili se o možnosti získat půjčky od ruských bank.
„Vilis mi navrhl další banky. Nemohli jsme získat úvěr od těch nejznámějších bank, protože po tom prvním úvěru to bylo vnímáno jako politicky citlivé,“ řekl Schaffhauser novinářům ze serveru Mediapart.fr.
Majoritním vlastníkem První česko-ruské banky byl podnikatel Roman Popov, ale investigativní novináři tvrdí, že půjčku domluvil Alexandr Babakov. Ostatně Jean-Luc Schaffhauser prý věděl, že Vilis Dambinš pracuje právě pro Babakova. To, že na ruského podnikatele jsou uvaleny sankce, ho nijak netrápilo.
„Já musím pracovat s lidmi, kteří reprezentují své státy. A Babakov je opravdový vlastenec,“ řekl francouzský europoslanec.
Ruský i britský občan
Populární ruský server cont.ws zveřejnil v květnu 2019 seznam členů vlády, gubernátorů a poslanců, kteří mají „Postojannoe město žitělstva“ (PMŽ) v jiných zemích.
PMŽ – Povolení k trvalému pobytu, umožňuje v příslušné zemi žít po neomezenou dobu. Nositelé PMŽ mají všechna práva jako místní občané, kromě práva volit a být volen. PMŽ je obecně chápáno jako přechodový stav k získání druhého státního občanství. Jak uvedl zdroj, v seznamu jsou lidé, kteří rozhodují o osudu Ruska a přijímají zákony, jimiž žijí ruští občané.
„Ze státního rozpočtu dostávají velké platy a důchody, hovoří z mnoha míst o vlastenectví, ale mají nemovitosti v zahraničí a pasy jiného státu,“ – uvedl cont.ws. Server mimo jiné uvedl, že Alexandr Babakov má britské občanství.
Na sankčním seznamu Evropské unie se Babakov znovu objevil 2. března v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu.
Paroubek: Praha by shořela při prvním útoku
Ekonomický deník již na začátku textu uvedl, že aktuálně Evropskou unií sankcionovaný Alexandr Michajlovič Babakov udržoval mimo jiné velmi úzké styky s bývalým předsedou České strany sociálnědemokratické a premiérem Jiřím Paroubkem. Ekonomický deník proto expremiérovi položil několik otázek. Kontakt s Babakovem Paroubek nepopřel.
Sledujeme věci, které se dějí okolo Ukrajiny atd. a na vydaném sankčním seznamu je i Alexandr Babakov, který byl médii označován za vašeho přítele, tak jsem se chtěl zeptat, jestli s Babakovem ještě udržujete nějaké vztahy. Respektive jaká byla jejich hloubka. Mohl byste se k tomu vyjádřit?
Pan Babakov byl místopředsedou státní dumy a byl místopředsedou strany Spravedlivé Rusko, se kterou jsme, jako sociálně demokratická strana, udržovali vztahy, a snažili jsme se tuto stranu civilizovat a dostat ji alespoň do pozorovatelského statutu socialistické internacionály. Což se povedlo.
Myslíte civilizovat tu ruskou stranu?
Ano, ano. Tak vlastní jsem se také snažil zcivilizovat. Bohužel po mém odchodu se to jaksi méně dařilo. Takže ruská strana Spravedlivé Rusko, to je taková kvazi opoziční strana, tak je pokud vím, pořád pozorovatelem v socialistické internacionále a naše vztahy poté, co jsem skončil v čele sociální demokracie, pochopitelně utichly. Tak, jako s mnoha jinými politickými představiteli z jiných zemí a jiných politických stran socialistického zaměření.
Mohl byste se tedy krátce vyjádřit k tomu, jak vnímáte situaci na Ukrajině? Ruskou invazi a to, co se tam teď děje?
Pochopitelně jakýkoliv vojenský konflikt, nebo jakákoliv invaze, nebo válka, jak chcete, je pro mě nepřijatelná. Vztahy se mají řešit nikoliv válkou, ale jednáním. Takže to je jeden problém. Druhá věc, že to řešení je určitě také v tom, aby se Ukrajina nevydávala tou cestou, kterou se zřejmě i chtěla vydat, to znamená stát se členskou zemí NATO. Protože to Rusko považuje za své bezpečnostní riziko. A předpokládám, že finále toho konfliktu by mohlo být takové, že kromě jiných věcí, které se dohodnou oboustranně, tak bude Ukrajina demilitarizována.
Demilitarizována? A jak to budou vnímat Ukrajinci? Oni jsou na svou zemi hrdí. Dohlédnete až tam?
Já si myslím, že tady není žádná ztráta hrdosti. Mohou být členové EU a nevím, proč třeba NATO potřebuje rozšiřovat své državy stále dál a dál na východ. Já to prostě nechápu. V době, kdy jsem byl českým premiérem, nebo řekněme aktivní ve vysoké politice, tak se o těchto věcech nikdy nehovořilo
Není vám teď s odstupem času trochu líto, jak se znovu skloňuje téma radaru v Brdech, že se to nepovedlo? S ohledem na eskalaci situace na Ukrajině?
A co by tady radar pomohl? Kromě toho, že by na nás Rusové z Kaliningradské oblasti namířili nějaké rakety středního doletu s jadernými hlavicemi? A byl by (radar pozn. red.) 50 kilometrů od Prahy, která by shořela při prvním útoku. K čemu by to bylo dobré? A hlavně k čemu by pomohl teď? Já myslím, že vůbec k ničemu. Podle mě to byl naprosto správný postup. Já jsem tu nechtěl mít ani sovětské vojáky, na to se mě nikdo neptal a nechci tu mít ani americké vojáky. Myslím, že základen po světě mají dost.
Jan Hrbáček
