Počty osob zadržených v České republice při nelegální migraci v roce 2023 i přes výrazný meziroční pokles dosáhly druhé nejvyšší úrovně od doby migrační krize v roce 2015. Uvádí to Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2023 z dílny ministerstva vnitra. V oblasti nelegální migrace byla Česká republika i v roce 2023 ve větší míře využívána jako tranzitní země pro nelegálně migrující osoby do dalších, především západních zemí Evropy. V oblasti mezinárodní ochrany byl v České republice podán třetí nejnižší počet žádostí o mezinárodní ochranu od roku 2015.
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ostatními rezorty vypracovalo Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2023. Tu už projednala vláda. Celkový počet cizinců pobývajících na území České republiky v roce 2023 i nadále přesahoval 1 milion osob, a to především z důvodu přetrvávajícího vysokého počtu ukrajinských uprchlíků kvůli ruské invazi.
Zpráva podává podrobnou informaci o situaci v oblasti legální a nelegální migrace, mezinárodní ochrany a integrace cizinců na území České republiky v roce 2023 a porovnává některé profilové ukazatele s rokem 2022, případně lety předcházejícími.
Celkový počet cizinců pobývajících na území České republiky v roce 2023 i nadále přesahoval 1 milion osob, a to především z důvodu přetrvávajícího vysokého počtu ukrajinských uprchlíků.
Struktura cizinců z hlediska státních příslušností je dlouhodobě stabilní. Nejvíce cizinců pochází z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu.
Migračním tématům v České republice v průběhu roku 2023 opět dominovaly oblasti spojené s dočasnou ochranou udělovanou osobám hledajícím útočiště před vojenským konfliktem na Ukrajině. V návaznosti na Rozhodnutí Rady EU došlo v průběhu roku 2023 k prvnímu prodloužení institutu dočasné ochrany.
V oblasti nelegální migrace byla Česká republika i v roce 2023 ve větší míře využívána jako tranzitní země pro nelegálně migrující osoby do dalších, především západních zemí Evropy.
Počty osob zadržených v České republice při nelegální migraci v roce 2023 i přes výrazný meziroční pokles dosáhly druhé nejvyšší úrovně od doby migrační krize v roce 2015. V rámci koordinovaného postupu se sousedními státy proto ČR dočasně zavedla ochranu na vnitřních hranicích na celém úseku pozemní hranice se Slovenskem.
V oblasti mezinárodní ochrany byl v České republice podán třetí nejnižší počet žádostí o mezinárodní ochranu od roku 2015.
Kompletní Zprávu je možné nalézt ZDE.
Evropskou migrační krizí (také označovanou jako evropská uprchlická krize) je nazýván prudký nárůst počtu žadatelů o azyl v zemích Evropské unie v důsledku vstupu a tranzitu 1–2 milionů uprchlíků do EU v letech 2015 až 16, z toho plynoucí migrační tlak na Evropu a dopady tohoto pohybu na celou společnost.
Na přelomu 20. a 21. století migrovalo do EU méně než 1 milion lidí ročně. V roce 2009 to již bylo skoro 1,75 milionu lidí ročně. Krize vyvrcholila v roce 2015 – byla způsobena velkým počtem imigrantů – jak uprchlíků, tak ekonomických migrantů – směřujících do EU.
Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – Balkánskou trasou z Turecka přes Egejské moře a Balkán a Středomořskou trasou ze severní Afriky přes Středozemní moře a Itálii.
Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, dále Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu.
Dle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu (zejména Syřané, Afghánci, Iráčané), subsaharské Afriky a západního Balkánu.
(hrb)
