Ruská armáda platí za minimální zisky na Ukrajině děsivou cenu. Data ukazují, že Rusko jako velmoc upadá. Od února 2022 ztratil Kreml podle některých zdrojů téměř 1,2 milionu vojáků, což zahrnuje mrtvé, zraněné i pohřešované. Jde o největší krveprolití u jakékoli mocnosti od konce druhé světové války. Vyplývá to z hloubkové analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Pokud tempo bojů nepoleví, dosáhne celkový počet obětí na obou stranách do jara 2026 šílené hranice 2 milionů lidí, lze se dočíst v analýze. Jak je možné, že armáda s obrovskou převahou postupuje pomaleji než vojáci v zákopech první světové války?

Strategie mlýnku na maso: Putinova vize naráží na realitu

Vladimir Putin ve svých projevech maluje obraz nevyhnutelného vítězství. Tvrdí, že jeho vojska sebevědomě drtí nepřítele a drží iniciativu pevně v rukou. Někteří západní politici mu přikyvují a tvrdí, že Rusko je prostě větší a silnější, takže nakonec zvítězí. Putinův cíl zůstává jasný: dostat Ukrajinu zpět do ruské sféry vlivu a zabránit rozšiřování NATO.

Data ale mluví jinak. Putin chtěl Ukrajinu bleskově ovládnout, ale místo toho uvízl v opotřebovávací válce. Rusko se snaží nepřítele udolat nekonečnými a brutálními útoky, které ale stojí životy tisíců Rusů denně. Tato strategie sice ničí ukrajinskou energetiku, která v lednu 2026 zvládá pokrýt jen 60 % poptávky a čelí výpadkům i v Kyjevě, pro Rusko ale znamená lidskou i ekonomickou katastrofu.

válka Ukrajina dům
Územní zisky Ruska jsou v poměru k obětem mizivé. Zůstává za nimi ale brutální zkáza. Foto: Jade Koroliuk

Rekordní ztráty: Horší než Afghánistán i Vietnam

Čísla jsou neúprosná. Do prosince 2025 utrpělo Rusko přibližně 1,2 milionu ztrát, tvrdí CSIS. Jen v roce 2025 přicházelo o 35 000 mužů měsíčně. Ruské ztráty jsou tak sedmnáctkrát vyšší než v Afghánistánu v 80. letech. Jsou i jedenáctkrát vyšší než v obou čečenských válkách dohromady. Poměr ztrát hraje v neprospěch útočníka – na jednoho ukrajinského vojáka připadají dva až tři ruští.

Srovnání s americkými konflikty je zdrcující. USA ztratily v Korejské válce přes 54 tisíc vojáků, ve Vietnamu 47 tisíc a v Iráku přes 4 tisíce. Rusko tyto počty překonalo několikanásobně za zlomek času. Přesto Putin ztráty ignoruje, protože většina vojáků pochází z chudých regionů, jako je Dálný východ nebo Severní Kavkaz, což neohrožuje politickou stabilitu v Moskvě či Petrohradě.

Mohlo by vás zajímat

Hlemýždí tempo a krvavé metry

Územní zisky Ruska jsou v poměru k obětem mizivé. V roce 2024 obsadilo jen 0,6 % Ukrajiny (cca 3 604 km²), o rok později 0,8 % (cca 4 831 km²). Celkově Rusko od invaze v roce 2022 ovládlo asi 12 % ukrajinského území. Pokud započítáme i zisky před rokem 2022, drží zhruba 20 % země (cca 120 000 km²), což odpovídá rozloze amerického státu Pensylvánie.

Ruská efektivita je šokující. U Pokrovsku postupovali vojáci průměrně 70 metrů za den. U Časiv Jaru dokonce jen 15 metrů za den. Na severu u Kupjansku se fronta posouvala o 23 metrů denně. Jediný větší pokrok zaznamenali v Záporožské oblasti u města Huljajpole, kde dosáhli 297 metrů za den. Pro srovnání: Rusové útočí pomaleji než spojenci v bitvě na Sommě v roce 1916. Rudé armádě trvalo 1394 dní, než se za druhé světové války probila do Berlína. Rusko dosáhlo stejného času v prosinci 2025, ale k Kyjevu má stále přes 500 kilometrů.

Válečná ekonomika: Tanky jedou, auta stojí

Ruské hospodářství vykazuje známky vyčerpání. Výroba v roce 2025 klesala deset měsíců v řadě. Průmysl se smršťuje a hospodářský růst zpomalil na pouhých 0,6 %. Mezinárodní měnový fond předpovídá pro rok 2026 růst jen 0,8 %.

„Kreml pálí polovinu rozpočtu na armádu, vnitřní bezpečnost a dluhy. Válečná výroba sice udržuje lidi v práci, ale vyrábí jen věci, které nepřináší dlouhodobý prospěch – munici nebo opevnění. Továrny na tanky jedou přesčas, ale výrobci aut omezují směny. Zemi navíc drtí nedostatek pracovníků a útěk vzdělaných elit do zahraničí. Nominální HDP Ruska se dnes blíží spíše Kanadě nebo Itálii než světovým velmocím,“ konstatuje CSIS.

Tank T-72. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Technologický úpadek a pád Roskosmu

Rusko v moderních technologiích propadá, míní CSIS. V žebříčku 100 největších tech firem světa nemá ani jednoho zástupce. Ruská umělá inteligence zaostává za staršími verzemi ChatGPT a v globálním měřítku se řadí na podprůměrné 28. místo z 36 států.

Symbol úpadku představuje Roskosmos. V roce 2025 Rusko zvládlo jen 17 startů do vesmíru, zatímco USA (v čele se SpaceX) jich uskutečnily 193 a Čína 92. Ruský vesmírný program provázejí nehody: od poškození rampy po havárii sondy Luna-25. Poslední úspěšnou misi k jiné planetě Rusové zažili před čtyřiceti lety.

Vazal Číny a ztráta vlivu

Rusko se stalo technologickým vazalem Číny. Peking zajišťuje 70 % ruského dovozu dusičnanu amonného pro raketové palivo a dodává 50 typů zboží s vysokou prioritou, jako jsou čipy, radary a senzory. Čínské součástky pomohly Rusku ztrojnásobit výrobu střel Iskander-M. Čína také dodává klíčové díly pro drony řízené optickými vlákny, které obcházejí elektronické rušení.

„Přestože Vladimir Putin ztráty ignoruje, ruská společnost se mění. V roce 2023 věřilo 57 % Rusů v podporu války, v říjnu 2025 už 55 % dotázaných uvedlo, že lidé v jejich okolí jsou proti válce. Kreml na to reaguje navýšením peněz do propagandy o 54 %. Pokud ale Západ nevyužije ruská zranitelná místa – jako je ,stínová flotila‘ tankerů, závislost na Číně nebo potřeba pokročilých zbraní pro Ukrajinu – Putin bude v ničení životů pokračovat i za cenu milionů zmařených osudů,“ uzavírá analýza CSIS.