Podle informací z Centrálního registru vozidel se počet motorových vozidel registrovaných v České republice v roce 2022 zvýšil o 3,5 procenta. O zhruba stejné procento pak vzrostl i celkový počet registrovaných vozidel včetně přípojných vozidel všech druhů a kategorií a přesáhl 8,9 milionů. Vyplývá to z Ročenky dopravy 2022.
Počet registrovaných osobních automobilů v roce 2022 opět meziročně vzrostl a pohybuje se přes 6,3 milionů. K 31. prosinci 2022 tvořil tento počet 6 305 934 což je podobně jako v předchozích letech více než 73 procent z celkového počtu motorových vozidel registrovaných v Centrálním registru vozidel.
Co se týče stáří osobních vozidel, více než 62 % je starší než 10 let a více než 78 % je starší než 5 let. Pouze necelých 11 % osobních vozidel je starých méně než 2 roky. Tento poměr se meziročně výrazně nemění.
Nárůst počtu registrovaných nákladních vozidel v roce 2022 se pohyboval okolo 0,5 %. I v této kategorii se meziroční tempo růstu snížilo. Podíl novějších vozidel, tedy vozidel starých méně než 2 roky, je podobný jako u osobních aut a tvoří asi 10,4 %.
V roce 2022 došlo oproti roku 2021 opět k mírnému nárůstu počtu mikrobusů a autobusů asi o 3 %. Počet přívěsů meziročně jen mírně rostl, ale nejedná se ani o 1 %.
Dlouhodobý trvalý pokles je zaznamenán u silničních tahačů, podle informací z Centrálního registru vozidel poklesl jejich počet za posledních 12 let na méně než pětinu. V roce 2018 poprvé po 15 letech počet tahačů v registru vozidel meziročně vzrostl, i když nárůst nebyl významný a činil 5,5 %, avšak v roce 2019 došlo u počtu těchto vozidel opět k více než 8% poklesu. V roce 2021 byl meziroční pokles podobný, a sice 7 %. V roce 2022 meziročně opět poklesl o 3 %.
Celkový přepravní výkon rostl
V roce 2022 již nebylo zaznamenáno žádné omezení v mobilitě osob ani zboží a celkový přepravní výkon v osobní dopravě opět vzrostl oproti roku 2021 o cca 14 %, přepravní objem v nákladní dopravě pak poklesl o necelých 6 %, nicméně oproti hodnotám z let 2018-2019 přetrvával pokles.
V železniční dopravě činil meziroční nárůst za rok 2022 téměř 29 % u počtu přepravených osob a cca 40 % u osobokilometrů (oskm) a začíná se velmi přibližovat hodnotám před pandemií Covid-19.
Autobusová doprava zaznamenala za rok 2022 také výrazný nárůst u přepravených osob o 33 % a u přepravních výkonů v oskm nárůst o necelých 72 %. V MHD došlo meziročně v roce 2022 k výraznému nárůstu a oproti roku 2021 o téměř 25 %. Zajímavým faktem je, že nyní (2023) v MHD i dálkové linkové dopravě řidiči autobusů chybí, v řadě měst je z tohoto důvodu omezována, což statistiku také velmi ovlivňuje.
V roce 2022 v letecké dopravě došlo k prudkému nárůstu počtu přepravených cestujících i nákladů. U českých leteckých dopravců po bezprecedentním poklesu v roce 2022 nastal meziročně nárůst počtu přepravených o 110 % cestujících v oskm.
V roce 2022 byl sice zaznamenán významný nárůst výkonů letišť oproti roku 2021 o 142 %, nicméně výkonové parametry v jednotlivých segmentech (vyjma nákladní letecké dopravy) se stále nacházely pod výkony z let 2018 – 2019.
Co se týká individuální automobilové dopravy, došlo rovněž v roce 2022 oproti roku 2021 k opětovnému nárůstu v souvislosti se zrušením opatření omezujících pohyb obyvatelstva.
Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2022 k významnému poklesu počtu přepravených osob.
„V železniční nákladní dopravě v roce 2022 byl zaznamenán meziročně pokles v přepravě věcí (tis. tun) více než 6 % a přepravní výkony v tunokilometrech mírně rostly v roce 2022 o zhruba 3 %. Hodnoty za rok 2021 byly za poslední období nejvyšší,“ lze se dočíst v ročence.
U silniční nákladní dopravy byl za rok 2022 zaznamenán nárůst přepravních výkonech o téměř 3 %, objem přepravených věcí v tunách poklesl oproti roku 2021 o asi 6 %. Nárůst byl způsoben zejména vzrůstajícím trendem v mezinárodní silniční nákladní dopravě a tím k vzrůstající přepravní vzdálenosti. Nicméně je třeba poznamenat, že objem přepraveného zboží silniční dopravou, který byl v roce 2021 je historicky nejvyšší za posledních 20 let, začal opět klesat.
Meziroční poklesy po roce 2015 byly způsobeny novými nařízeními EU pro řidiče kamionů ze zahraničí ohledně mezd a dalších omezení ohledně přestávek a odpočinku. Naši dopravci pak museli českým řidičům platit minimální mzdy zemí, kam byl náklad převážen, a ztratili konkurenční výhodu v podobě nízkých nákladů na pracovní sílu. Z důvodu rostoucích cen energií a pohonných hmot v roce 2022, způsobené především vysokou inflací, dále narušených dodavatelských řetězců (nedostatek čipů, uzavření továren kvůli Covidu-19), omezené přepravní kapacity námořní dopravy museli dopravci, stejně jako další firmy, bojovat o místo na trhu. Konkurenční boj se zahraniční konkurencí tlačilo ceny za silniční nákladní dopravu dolu, přetrvával problém s nedostatkem řidičů.
U objemu přepravených věcí v letecké nákladní dopravě českými dopravci došlo v roce 2022 k propadu až na nulové hodnoty přepraveného nákladu. Letecké cargo je v současné době provozováno především zahraničními leteckými dopravci. Byl zaznamenán prudký pokles výkonů letišť na území ČR a dosáhl meziročně asi 80 %, hodnoty jsou ale vyšší než v roce 2015, ale v porovnání s roky 2018-2021 tak je rok 2022 výrazně nejnižší.
Co se týká vodní vnitrozemské dopravy, došlo v roce 2022 oproti roku 2021 k poklesu přepravených tun o cca 4 % a přepravní výkon zaznamenal mírný růst o zhruba 3 %. Výkony vodní nákladní dopravy jsou silně ovlivňovány splavností vodní cesty a dostupností plavidel.
V únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, tento konflikt měl velice výrazný vliv nákladní i osobní dopravu v celé Evropě. Na začátku konfliktu došlo k úplnému přerušení lodní dopravy z ukrajinských přístavů, přístav Oděsa pozastavil svoji činnost, ze strany EU bylo doporučeno se vyhnout vodám Černého moře. Pro pohyb obchodních lodí Rusko ještě předtím nařídilo uzavřít také Azovské moře. Kromě omezení námořní dopravy výrazně klesla i letecká přeprava nákladu.
„V importním směru došlo k úbytku kapacit nákladní přepravy. Podobně tomu bylo také v případě pravidelných exportních obchodů směrem na Ukrajinu, došlo k jejich zastavením a hraniční kontroly posílaly řidiče nákladních aut zpět z hranic. To v konečném důsledku vytvořilo velký problém s doručením jednotlivých zásilek zákazníkům. Celkově došlo k zásadním změnám přepravních proudů v případě agrárních produktů, energetických surovin nebo v hutním průmyslu. V konkrétních výjimečných a odůvodněných případech byla možná přednostní jízda těchto vlaků, aby nedošlo ke zpožďování dodávek pro energetický průmysl. V případě agrárních produktů musela být podstatná část exportu z Ukrajiny, probíhající dosud po moři, nahrazena pozemní cestou do nejbližších vhodných námořních přístavů, ať už s využitím železniční nebo silniční dopravy. Částečně se tyto přepravní proudy dotkly i českého území. U energetických surovin šlo především o náhradu ruského plynu, což se projevilo dovozem plynu z jiných lokalit a krátkodobě též zvýšenou výrobou v uhelných zdrojích. Zvýšená poptávka po přepravě uhlí však skončila v průběhu roku 2023,“ stojí v ročence.
98 460 dopravních nehod, 528 mrtvých
Policie v roce 2022 šetřila 98 460 dopravních nehod, při kterých bylo 528 osob usmrceno, což je pokles o 4,8 % oproti předchozímu roku, 1 734 osob bylo těžce zraněno a 22 452 osob zraněno lehce. Počet osob usmrcených při nehodách za rok 2022 je jeden z nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti.
V roce 2022 v důsledku nehod v ČR zemřelo téměř nejméně lidí, nicméně stoupl počet zraněných. Celková hmotná škoda přesáhla 7,5 miliardy korun. V roce 2022 bylo v České republice usmrceno 528 osob, 61 % z nich bylo usmrceno na silnicích mimo obec, 30 % pak v obcích. Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) tvořili 54 % všech usmrcených, chodci 19 %, motocyklisté 17 % a cyklisté 9 %.
K nejvyššímu počtu dopravních nehod došlo stejně jako v předcházejících letech na území Prahy. Nejvíce nehod s následkem smrti bylo ve Středočeském kraji. Nejméně nehod se stalo v Karlovarském kraji. Tradičně nejvíce nehod bylo v obcích, v obcích bylo také nevíce usmrcených, co se týká měsíců s nejvyšší nehodovostí byla v prázdninových měsících a to v červenci a srpnu.
(nik)
