Evropa se rozděluje v pohledu na to, kolik peněz vyžaduje moderní armáda. Na jedné straně stojí Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko, které kvůli bezprostřední hrozbě z Ruska a Běloruska plánují investovat do obrany až 5 % svého HDP. Na straně druhé česká vláda Andreje Babiše (ANO) oznamuje miliardové škrty a dává sbohem ambiciózním plánům svých předchůdců. Proč se Praha rozhodla šetřit v době, kdy pobaltské státy vnímají riziko válečného konfliktu s Ruskem jako velmi reálnou hrozbu?
Pobaltí na hraně: Stav nouze a strach z agrese
Situace u Baltského moře zůstává napjatá. Každých pár dní přicházejí zprávy o ruských či běloruských provokacích. Nedávno paralyzovaný provoz letiště ve Vilniusu, který způsobily meteorologické balony vyslané z Běloruska, donutil litevské úřady k razantnímu kroku – k vyhlášení nouzového stavu kvůli ohrožení veřejné bezpečnosti. Jen tyto „balonové“ incidenty způsobily Litvě škody přesahující 750 tisíc eur.
Polský bezpečnostní analytik Bartosz Chmielewski na portálu Polska zbrojna upozorňuje, že obyvatelé Pobaltí berou nejhorší možný scénář ruské vojenské agrese jako realitu už od roku 2014. Časté sabotáže, kybernetické útoky a incidenty na moři i ve vzduchu v nich toto přesvědčení jen utvrzují. Kromě snahy vyvolat strach způsobují tyto akce konkrétní hospodářské ztráty.
Rekordní výdaje: Pět procent jako nový standard?
Reakce Estonska, Litvy a Lotyšska na hrozby je podle Chmielewského jednoznačná – masivní modernizace ozbrojených sil.
- Estonsko: Jako první dosáhlo hranice 2 % HDP a od roku 2026 plánuje skok na 5 % HDP. Usiluje o investice firem z Jižní Koreje a výstavbu továren na munici.
- Lotyšsko: Počítá s výdaji rovněž nad hranicí 5 %, což vysoko překračuje i nové cíle NATO dohodnuté na summitu v Haagu.
- Litva: Směřuje ke stejné metě, přestože tamní ekonomika čtvrtým rokem stagnuje.
- Polsko: K 5 % výdajů na obranu razantně míří i tato země.
Většina společnosti v Pobaltí tyto obrovské výdaje podporuje. Lidé si uvědomují, že bez investic do systémů protivzdušné obrany a raketového dělostřelectva (jako jsou například systémy HIMARS) nemají proti východnímu sousedovi šanci.
Česko škrtá miliardy a posouvá projekty
Zatímco u Baltu se zbrojí, český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) oznámil snížení výdajů na obranu o celkem 21,8 miliardy korun (21 miliard v kapitole resortu a 0,8 miliardy v ostatních resortech). Podle lednové predikce ministerstva financí tak české obranné výdaje letos dosáhnou pouze 2,07 % HDP. To představuje přibližně 185 miliard korun.
Vláda Andreje Babiše (ANO) tímto krokem fakticky pohřbila plány předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS), který chtěl letos na obranu vydat 2,35 % HDP (přes 206 miliard korun). Premiér Babiš jasně deklaroval, že jeho vláda se k žádnému navyšování výdajů na tři procenta nezavázala. Cíle NATO, které počítají s 3,5 % HDP do roku 2035, považuje za nerealistické.
Co škrty znamenají pro českou armádu?
Ministr Zůna sice tvrdí, že stávající projekty poběží dál, ale jedním dechem dodává, že vláda letos neschválí žádné nové akvizice.
- Miliardové úspory dopadnou na dosud nevyhlášené projekty.
- Nové nákupy se odsouvají minimálně na rok 2027.
- Financování armády se bude řídit „aktuálními bezpečnostními potřebami“, nikoliv dříve stanovenými procenty.
V programovém prohlášení se uvádí, že stát má obranu do budoucna financovat podle aktuálních potřeb. Tímto směrem vláda podle Zůny postupuje.
Pobaltská linie obrany
Rozdíl v přístupu je patrný i v budování infrastruktury. Litva, Lotyšsko a Estonsko se dohodly na posílení hranic prostřednictvím Pobaltské linie obrany (BDL). Estonci chtějí budovat bojové bunkry, zatímco Litevci a Lotyši se soustředí na sklady s protitankovými překážkami a minami. Práce však provázejí průtahy – Estonsko už přiznalo roční zpoždění.
„Závěry z války na Ukrajině mají zásadní vliv na výběr objednaných zbraní. Proto Baltské země investují do protiletadlových systémů, hlavňového a raketového dělostřelectva, a stále více se mluví o obrněných vozidlech. Většina jejich nákupů probíhá v Evropě. Pro Litvu a Lotyšsko je Německo klíčovým partnerem. Lotyšsko má také úzké vazby s Finskem prostřednictvím závodu na montáž obrněných transportérů Patria, který se nachází ve Finsku v rámci programu CAVS (Common Armoured Vehicle System),“ vysvětluje pro portál Polska Zbrojna analytik Bartosz Chmielewski.
Mohlo by vás zajímat
„Estonsko nakupuje zbraně z evropských zemí, ale stejně jako Polsko také z Jižní Koreje. Navíc se snaží přilákat investice od obranných firem z této země. Estonci by pravděpodobně chtěli mít na svém území korejskou muniční továrnu,“ dodává Chmielewski.
Branci a branná povinnost
„Každý z pobaltských států je založen na odlišné organizační koncepci armády, ale na vzorech ze skandinávských zemí, které, stejně jako ony, mají málo obyvatel vzhledem k velikosti území a nemohou si dovolit udržovat početné armády. V Estonsku nikdy nebyla branná povinnost zrušena. Každý rok je povoláno do služby asi 4 000 branců, díky čemuž si země vybudovala významné rezervní zdroje pro své demografické schopnosti. Těchto případů je také poměrně mnoho v nejlidnatější Litvě, kde byla branná povinnost obnovena před deseti lety,“ říká dál polský bezpečnostní analytik.
„V Lotyšsku je naopak armáda dobrovolná a teprve po roce 2022 byla zavedena něco jako státní správa, což částečně obnovilo brannou povinnost. Kromě pravidelných ozbrojených sil existují v každé z těchto zemí dobrovolnické formace podobné naší – polské – územní obraně, čítající několik až několik tisíc členů,“ doplňuje Chmielewski.
Česká republika se v tomto srovnání jeví jako země, která šlape na brzdu. Zatímco Pobaltí se připravuje na totální obranu včetně výuky ovládání dronů ve školách a revize civilních krytů, v Praze se debata vrací k úsporám a přehodnocování mezinárodních závazků.
