Konec roku na trhu práce nepřináší klid, ale ticho před bouří. Firmy v prosinci zpomalily nábory. Zaměstnanci hodnotí výši ročních odměn i reálný posun mezd a řada z nich zjišťuje, že se jejich očekávání nenaplnila. Vánoční svátky jsou tradičně časem bilancování a leden podle expertů měsícem, kdy se podává nejvíce výpovědí a lidé nejintenzivněji odpovídají na pracovní inzeráty. Od ledna navíc vstupuje na trh práce novinka: vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních měsících bez práce. Bude tak lednová pracovní bouře silnější než kdy dřív?
Se začátkem roku roste chuť Čechů měnit práci. „Je to tak každý rok po Vánocích. Lidi jsou přes svátky doma, rozmyslí si, co a jak a rozhodnou se změnit práci,“ říká generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Leden tak na trhu práce znamená bezkonkurenčně nejbouřlivější měsíc roku. „Obecně na podzim kulminuje nespokojenost s prací. Lidé zvažují, zda změní práci. V prosinci se typicky přidávají i novoroční předsevzetí. V lednu pak tradičně zaznamenáváme největší počty odpovědí na pozice,“ potvrzuje Tomáš Ervín Dombrovský, datový analytik Alma Career, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz.
Otevřenost ke změně je nejvyšší za roky
Letos navíc experti čekají ještě větší zápal Čechů pro změnu práce, než bylo zvykem v předchozích letech. Data z trhu už během podzimu ukazovala, že chuť Čechů měnit práci roste výrazně víc než v minulosti. „Letos na podzim byl nárůst otevřenosti změnám i lidí, kteří aktivně vyhledávají práci, vyšší než v minulých letech,“ popisuje Dombrovský.
Výsledkem je, že už před Vánoci podle dat Alma Career aktivně hledalo práci 18 procent pracujících. Otevřena změnám byla další více než třetina pracující populace. V součtu tak šlo téměř o polovinu všech zaměstnanců v Česku.
Mohlo by vás zajímat
„Trh práce se dává do pohybu,“ soudí Dombrovský. Větší zájem o změnu zaměstnavatele připisuje i širší společenské a politické debatě, která v posledním roce akcentovala nutnost vyjednávat o pracovních podmínkách i výši odměn. Zároveň se také snažila mírnit obavy a stigma z krátkodobé nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentovalo tvrdými daty – v nové práci si lidé zpravidla polepší. V průměru mzda po změně zaměstnání vzroste o 12 procent oproti předchozímu místu.
Snazší přitom je změnit práci v Praze nebo obecně ve velkých městech. Jinde se kandidáti více zapotí. „Když hledáme v těch menších městech, typicky třeba Nový Jičín a podobně, tak tam nám chodí desítky, ne-li stovky životopisů. V Praze a ve velkých městech je neustále problém najít nové lidi,“ popisuje HR manažerka společnosti Baťa CE Anna Polášková. Zejména v nákupních centrech ve velkých městech tak podle ní najdou prodavači a vedoucí prodej novou práci v řádu dnů, když se jim v té staré nelíbí.
Vyšší podpora jako nový „polštář“
Do tradičního sezónního cyklu teď navíc vstupuje nová proměnná v podobě změn v podpoře v nezaměstnanosti. Od ledna se v prvních měsících bez práce podpora zvýší až na 80 procent předchozího výdělku. Jde o poměrně razantní nárůst. Dosud totiž podpora v nezaměstnanosti činila maximálně 65 procent.
Ruku v ruce s tím vzroste i strop pro maximální výši podpory. Ten dosud činil 0,58násobek průměrné měsíční mzdy v ekonomice, nově půjde o 0,8násobek. V letošním roce tak mohl nezaměstnaný dostat podporu maximálně 26 163 korun měsíčně, při rekvalifikaci pak 29 320 korun. Podle nového výpočtu to bude přes 36 tisíc korun.
Ministerstvo práce si od navržených změn slibuje zvýšení motivace zaměstnanců k hledání nové práce i celkové ozdravení trhu práce. Ten je podle resortu i názoru zaměstnavatelů v Česku příliš rigidní a pomalu reaguje na hospodářskou dynamiku.
„Jednou z příčin je malá flexibilita pracovněprávních vztahů a z ní plynoucí neochota zaměstnanců měnit práci. Vyšší flexibilita a mobilita podpoří směřování k vyšší produktivitě práce, a tím i ke zdravému růstu mezd,“ míní ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.
Změna nepřijde hned
Podle expertů na trh práce ale změny v podpoře v nezaměstnanosti nepřinesou okamžitý impuls k masovým výpovědím hned od ledna 2026. „Stigmatizace nezaměstnanosti je na českém trhu práce hluboko a dlouhodobě zakořeněná,“ vysvětluje Dombrovský a dodává: „Jsem přesvědčený, že nejprve v průběhu dvou tří let začnou lidé o pracovních podmínkách více mluvit, vyjednávat a teprve potom začnou častěji měnit práci.“
Lidé budou totiž podle něj potřebovat čas, aby si uvědomili, že vyšší podpora v nezaměstnanosti pro ně znamená určitou pojistku nebo „polštář“, díky němuž se nemusí tolik obávat opustit práci, s níž nejsou spokojení. Právě tento posun v uvažování může v dalších letech výrazně urychlit pohyb zaměstnanců mezi firmami.
Hrozí zneužití systému?
Z pohledu některých zaměstnavatelů ale vyšší podpora nemusí nutně znamenat větší ochotu lidí riskovat změnu práce. HR manažerka společnosti Baťa CE Anna Polášková míní, že chování zaměstnanců zůstane i po změně spíše konzervativní. „Nemyslím si, že by lidé díky tomu měli mít menší obavu ze změny práce. V naší profesi vidím spíš konzervativní zaměstnance, co zůstávají u jednoho zaměstnavatele,“ uvádí.
Zároveň ale upozorňuje na možná rizika novinek. „Na trhu se objevují obavy, že vyšší podporu v nezaměstnanosti budou zaměstnavatelé zneužívat, když nebudou mít zakázky,“ říká Polášková. V praxi by se podle ní mohlo jednat o situace, kdy se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na ukončení pracovního poměru a dočasném přechodu na úřad práce.
„V důsledku zvýšení podpory v nezaměstnanosti lidé dostanou od úřadu práce víc peněz, než kdyby zůstali doma na překážkách v práci, kde by pobírali jen 60 procent mzdy,“ vysvětluje. Až se objem zakázek zlepší, firma by pak propuštěné pracovníky nabrala zpět. Takový scénář by mohl být výhodný pro obě strany – zaměstnavatel by získal flexibilitu a zaměstnanec vyšší krátkodobý příjem. Tratil by ale stát, který by musel vyplácet dávky.
Ať už se tento černý scénář naplní, nebo ne, jisté je jedno: český trh práce vstupuje do období změn. Leden sice zůstává okamžikem rozhodnutí, letos ale s největší pravděpodobností nepůjde o jednorázovou změnu po svátcích, ale začátek strukturální změny. „Očekávám, že se nový trend začne výrazněji projevovat v polovině roku. Bude zajímavé pozorovat, co přesně to na trh práce přinese,“ uzavírá Rezlerová z ManpowerGroup.
