Řeč není o ničem menším než je správa dat občanů na úřadech. Zatímco nedávné vlády úředníkům spíš než práci přidávaly peníze, současná vláda se snaží opět rozhýbat eGovernment. Na ministerstvu vnitra připravili návrh věcného záměru zákona o správě dat ve veřejném sektoru, který je aktuálně v připomínkovém řízení.
Stát o občanech shromažďuje obrovské množství dat, ale neumí s nimi pracovat. Nejčastější výtka je, že databáze nejsou vzájemně propojené. Aby člověk, který poskytne své údaje jednomu úřadu, je nemusel poskytovat znovu na jiném úřadu. „Cílem návrhu první části věcného záměru je zajistit, aby se data uchovávaná v registrech, evidencích, seznamech nebo rejstřících veřejné správy stala samostatným artefaktem s vlastním životním cyklem a s hodnotou využitelnou i mimo zdrojový evidenční systém,“ píše se v materiálu ministerstva vnitra.
Pro úplnost dodejme, že záměr je součástí implementace kapitoly II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022, o evropské správě dat (dále jen „DGA“ z anglického Data Governance Act). Odhadované náklady, jak jednorázové, tak kontinuální se pro první rok dohromady pohybují okolo dvou set milionů korun.
Úřady nic nenutí mít v datech přehled a pořádek
Současná zákonná úprava, správní řád, je totiž z pohledu sběru a uchovávání dat nedostatečná. „Orgány veřejné správy nejsou samy o sobě motivovány k tomu, aby si udržovaly o svých datech přehled a pořádek v nich, neboť není jiný právní předpis, který by jim tuto povinnost ukládal,“ stěžují si autoři materiálu z vnitra.
Věcný návrh také řeší, kdo bude spravovat periférie, a nabízí tři varianty (viz níže). Zde se dá očekávat řada připomínek od tzv. „dotčených orgánů“, protože do hry vstupuje lidský faktor. Respektive, za prvé nutnost mít IT experty, kteří jsou už dnes úzkoprofilové zboží. A za druhé, čím méně málo kvalifikovaných lidí se bude muset o systém starat, tím lépe. Protože průměrná IT dovednost ve státní správě je pouze průměrná. A připomeňme, kvůli riziku napadení nebo zneužití, že se zde bude nakládat s velkou sumou citlivých údajů nás všech občanů.
Varianta 1 – Ústřední orgány státní správy ve smyslu kompetenčního zákona
Varianta 2 – Povinné subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb.
Varianta 3 – Správci ISVS podle zákona č. 365/2000 Sb. s výjimkami
Personální otázka bude úzké hrdlo projektu
Podle toho, která varianta bude nakonec zvolena, bude muset různě velký počet subjektů přijmout jednoho až tři lidi jako datové specialisty. „Konkrétní počet se liší, dle velikosti úřadu, množství agend a ISVS, které daný povinný subjekt vykonává a spravuje. Konkrétní nezbytné množství pak může být i nižší vzhledem k tomu, že pracovníci znající data v daném úřadu by v nějaké míře měli být přítomní již dnes. Vzhledem k nutné expertíze navrhujeme, aby tato služební místa byla zařazena do nejvyšší možné platové třídy.“ Konstatuje se v materiálu.
Průměrný měsíční náklad na jednoho datového specialistu stanovili autoři materiálu na 50 tisíc korun. A s touto částkou jako takovou počítají v rozpočtu v celkových nákladech. Pokud odečteme zdravotní a sociální, zase až tak lukrativní zaměstnání to nebude. A to bude zřejmě i první úzké hrdlo, na které předkladatel a všichni, co budou záměr připomínkovat, narazí. Pokud se totiž podíváte třeba na jobs.cz, lidem s takovými dovednostmi soukromé firmy platí i několikanásobně víc.
Petr Vrabec
