Součástí novely silničního zákona, kterou navrhovala předchozí vláda, byla i úvaha o povolení vyšší rychlosti na dálnicích. Uvažovalo se o možnosti jet až o 20 kilometrů rychleji, nakonec v předloze zůstala varianta 140 kilometrů za hodinu. Ačkoli by zvýšení rychlosti mnoho řidičů přivítalo, odborníci varují před větším počtem nehod s tragickými následky.

Když předchozí ministr dopravy Karel Havlíček dostal v rozhovoru pro Ekonomický deník otázku, čeho z toho, co nestihl prosadit, nejvíce lituje, odpověděl: „Největší škoda je novely zákona o silničním provozu, která měla za cíl změnu bodového systému a pokut. Do sněmovny šel návrh z vlády v září loňského roku, takže na něj bylo dost času, ale nebyla vůle ho projednat.“

Součástí této novely bylo i zvýšení rychlosti na dálnicích. Uvažovalo se o dvou variantách, navýšení o 10 či 20 kilometrů za hodinu. „ O zvýšení rychlosti na 150 se zjevně povede nová debata, ale zvýšení rychlosti na některých dálničních úsecích na 140 kilometrů za hodinu bylo součástí návrhu novely zákona o silničním provozu“, potvrdilo ministerstvo dopravy.

Efektivní využití nových dálnic a plynulost provozu

Jako důvod, proč se k tomuto kroku vůbec přistoupilo, uvedlo ministerstvo dopravy efektivní využití nových dálničních úseků, větší komfort pro řidiče a plynulost provozu.

„Posoudit, zda se může na danémúseku dálnice zvýšit rychlost, je poměrně složité. Mimo zohlednění klopení zatáček je třeba prověřit, zda jsou dostatečně bezpečná svodidla a další okolní infrastruktura. Typově se tato diskuse týká těch nejnovějších úseků dálnic, které jsou přehledné, splňují nejvyšší technické parametry a zvýšení rychlosti nebude mít vliv na bezpečnost provozu.“, stojí ve vyjádření ministerstva.

Odborníci varují

A právě bezpečnost provozu je kamenem úrazu. Oslovení odborníci nejsou zvýšení rychlosti nikterak nakloněni.

„Návrh na zvýšení rychlosti na dálničních úsecích nepodporuji. V našich podmínkách dopravního chování řidičů jde o hazard. Navíc, vzhledem k vyššímu průměru stáří vozidel v ČR, by jistě stoupl počet nehod s tragickými následky. Vždyť deformační energie při nárazu roste s druhou mocninou rychlosti“, říká Petr Moos, bývalý ministr dopravy, který dnes přednáší na dopravní fakultě ČVUT.

Mohlo by vás zajímat

Co na to řidiči?

„Zvýšení rychlosti bych přivítal, protože ji stejně všichni překračují. Myslím si, že při vyšší rychlosti se řidič více na jízdu soustředí a nedělá nic jiného kolem, třeba se nedívá do mobilu“, říká řidič Daniel B.

S ním souhlasí i Lukáš K.: „zvýšil bych to na 150 kilometrů v hodině, například nový úsek z Prahy do Jaroměře na to kapacitně i technicky odpovídá. Myslím, že pro bezpečnost by se udělalo více, kdyby policie důsledně odstraňovala vraky vozidel a součástí testů na řidičské oprávnění by byly povinně i testy zraku“.

Jiného názoru je Lucie P., která řídí již 25 let: „ Se zvýšením rychlosti na dálnicích nesouhlasím, protože na to naše dálnice nemají kapacitu. Možná by to šlo tak na 50 kilometrech dálnic. Jinak  budou následky tragické“,  vysvětluje.

Zajímavý je i názor profesionálního řidiče kamionu, pana Miroslava V.: „Bylo by to pouze zlegalizování toho, co se normálně děje. Při dodržování současné rychlosti a při pohledu do levého jízdního pruhu si jako řidič z povolání připadám minimálně méněcenný.“, uzavírá.

U sousedů se jezdí rychleji

Například v sousedním Německu je rychlost na dálnicích na polovině úseků neomezená. Na jedné třetině dálnic je maximální rychlost povinná. Ta je stejná jako u nás, 130 kilometrů v hodině.

Rakousko testovalo na dvou úsecích dálnice A1 zavést 140 kilometrovou rychlost. Tento experiment dopadl přesně opačně, než se čekalo. Nehodovost se na těchto úsecích snížila za sledovaných 12 měsíců o polovinu.

Sousední Polsko dodržuje 140 kilometrovou rychlost na dálnici. Po dokončení všech úseků bude v Polsku pro řidiče k dispozici 2 100 kilometrů dálnic.

Tento údaj byl zmiňován zejména v souvislosti s otevřením nového úseku dálnice D11 směrem na Jaroměř. Polsko už má totiž dálnici postavenou z druhé strany až hranicím. To je mimo jiné důvod, který je vyčítán našemu pomalému tempu výstavby dálnic.

Jestli se situace zlepší, ukáže až působení nového ministra Kupky ve funkci. Ten deklaroval, že chce „otevírat 40 kilometrů dálnic ročně a nechce opakovat rok 2018, kdy byly otevřeny pouhé 4 kilometry nových dálnic“.

Dlužno říci, že Česká republika zažila minulý týden rekord, kdy od středy do pátku bylo postupně otevřeno téměř 40 kilometrů nových dálničních úseků.

Jana Bartošová