Volební období sice pomalu končí, ale ministerstvo životního prostředí chce schválit ještě další nový zákon. Jeho cílem je snížit emise metanu do ovzduší. Ministerstvo přiznává, že levné to nebude. Celkové náklady soukromého sektoru na splnění těchto podmínek jsou odhadovány na „jednotky miliard korun“.

Podle informací, které lze najít ve vládní legislativní databázi VeKlep, se jedná o transpozici unijní legislativy, konkrétně tedy nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu. Dopadne hlavně na průzkum a produkci ropy a zemního plynu, přepravu a distribuci zemního plynu, podzemní skladování, zkapalňování a zpětné zplyňování, ale také na provozování uhelných dolů.

Bude zapotřebí víc úředníků

Na firmy podnikající v těchto oblastech evropská legislativa uvaluje nové povinnosti. Konkrétně jde o monitorování a vykazování emisí metanu, zákaz vypouštění nespáleného metanu do atmosféry či povinné zjišťování úniků metanu a opravy netěsností. Dovozci budou muset hlídat také „emisní stopu“ zemního plynu pocházejícího ze zemí mimo Evropskou unii. Zákon naopak vůbec neřeší otázku emisí metanu v zemědělství či v odpadovém hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přiznává, že v souvislosti s novou legislativou bude nutné vytvořit nová úřednická místa. V součtu za MŽP, Státní energetickou inspekci, Český báňský úřad a Českou geologickou službu se jedná o minimálně 21 nových pracovních míst. Roční náklady jmenovaných úřadů vzrostou o zhruba 20 milionů korun ročně.

Cena plynu vzroste, otázka je o kolik

Výrazně vyšší bude dopad na společnosti působící v oboru plynárenství, jak Ekonomický deník upozornil před rokem. Většina oslovených společností – včetně podniků NET4GAS, GasNet a Gas Storage CZ – však tehdy nechtěla hovořit o konkrétních číslech. Jisté je, že nová legislativa zvýší náklady plynárenských společností a negativně se tak promítne do cen plynu pro české zákazníky.

O mírném dopadu nové legislativy loni hovořila společnost MND, která v Česku těží a skladuje zemní plyn. „Nová unijní legislativa, která reguluje emise metanu a na kterou se připravujeme dlouhodobě, fungování MND nijak výrazně neovlivní. S investicemi v řádu nižších desítek milionů počítáme v našich střednědobých finančních plánech,“ řekla šéfka komunikace skupiny MND Dana Dvořáková.

Mohlo by vás zajímat

MŽP volá po co nejrychlejší účinnosti nového zákona. Příslušné nařízení EU je jako celek účinné již od loňského srpna, i když řada jeho ustanovení upravujících povinnosti subjektů bude aplikovatelná až později, s různou délkou odkladu. „Navrhuje se proto nabytí účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů,“ dodává MŽP.

Zbytečné úniky

Metan je druhým hlavním tahounem globálního oteplování hned po oxidu uhličitém. Podle propočtů vědců je jeho vliv v horizontu 20 let 84krát silnější než v případě stejného množství oxidu uhličitého. Metan se v atmosféře postupně rozkládá, po sto letech je tak jeho dopad už „jen“ 28krát silnější. Značná část emisí metanu je zbytečná a dá se jí zabránit. Platí to třeba o vypouštění „odpadního“ zemního plynu do atmosféry při těžbě ropy.

Další, méně známé případy úniků metanu do ovzduší loni v rozhovoru pro Ekonomický deník zmínil Robert Warren Howarth, profesor ekologie a environmentální biologie na Cornellově univerzitě. Problematickou praxí je třeba vypouštění odpařeného zkapalněného plynu (LNG) ze starších tankerů do atmosféry. Totéž platí o cíleném uvolňování zemního plynu do ovzduší před opravou plynovodu.