Kolabující íránský teokratický režim se zřejmě rozhodl, že se rozloučí ničivým ohňostrojem. Ve středu pozdě večer Íránci poškodili raketami největší světové zařízení na zkapalňování zemního plynu v katarském Rás Laffanu. Výsledek? Růst cen plynu na úroveň, kterou jsme neviděli od energetické krize v roce 2022.
Na nizozemské energetické burze TTF, která je hlavním cenotvorným místem pro středoevropský trh, zdražil nejvíc plyn s dodáním v dubnu. Dnes po otevření trhu jeho cena vzrostla o 32 procent na 72 eur za megawatthodinu (MWh). Po první hodně obchodování cena klesla na 67 eur za MWh. Podobně vysoká byla ve čtvrtek dopoledne také cena pro zbývající měsíce letošního roku.
Plyn zdražuje hodně, elektřina se drží
Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko či energetický analytik Michal Šnobr upozorňují, že větší dopad na ceny pro koncové zákazníky budou mít ceny plynu pro příští rok. Ty rostou také, i když ne až tak výrazně. Plyn na kalendářní rok 2027 na burze TTF oproti středě podražil o 18 procent na téměř 46 eur za MWh. Od konce února, kdy vypukla válka v Perském zálivu, cena plynu vzrostla už o bezmála 70 procent.
Klidnější je zatím obchodování na trhu s elektřinou. Základní pásmo na rok 2027 se na německé burze EEX zatím drží v pásmu 90 až 100 eur za MWh. Mírně dražší je elektřina na další rok pro český trh, ta ráno vzrostla na 103 eur. Opačně než cena plynu se totiž v poslední době vyvíjí cena emisní povolenky. Ta od poloviny ledna klesla z 90 eur na 62,50 eura za tunu emisí oxidu uhličitého. V nejbližších dvou letech se tak vyplatí dál provozovat uhelné elektrárny a utlumit provoz plynových.
Dopad na české spotřebitele
Podle dřívějších vyjádření hlavních dodavatelů zemního plynu nebude mít zdražení na burzách bezprostřední vliv na ceny plynu pro české zákazníky. Například ředitel ČEZ pro obchod a strategii Pavel Cyrani před týdnem řekl, že ČEZ má totiž zajištěný nákup plynu na celý letošní rok dopředu. Zdražení tak může nastat až od počátku příštího roku, a to v případě, že se válka v Perském zálivu protáhne.
Spíše než plošné zdražení tak lze v nejbližších týdnech očekávat omezení výhodných nabídek plynu s víceletou cenovou fixací. Zdražení jako první pocítili hlavně velcí spotřebitelé plynu, kteří nakupují zemní plyn za spotové tržní ceny. Příkladem může být koncern Agrofert, který kvůli drahému plynu omezil výrobu syntetických hnojiv v německém závodě SKW Piesteritz a slovenskému Duslu Šaĺa na minimum.
Význam Kataru na trhu s plynem
V úvodu zmíněný Katar patří mezi tři největší exportéry zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě. Loni vyvezl 77 milionů tun LNG, což odpovídá 106 miliardám m3 v plynném stavu. Export směřuje hlavně do Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje a na další asijské trhy. Jen okolo 10 procent vývozu LNG z Kataru před válkou směřovalo do Evropy.
Zpracování, zkapalnění a vývozní terminály se nacházejí v průmyslové zóně Rás Laffan na severu země. Už na počátku března Katar oznámil přerušení těžby plynu a exportu LNG. Důvodem byla blokáda Hormuzského průlivu ze strany Íránu. Již tehdy došlo k prvnímu skokovému růstu ceny plynu na evropských burzách.
