Evropské plynárenství se dostává do trapné situace. Spotřeba zemního plynu je vzhledem k chladnému počasí vysoká a podzemní zásobníky se rychle vyprazdňují. Navzdory tomu je objem dovozu zkapalněného plynu (LNG) nižší než minulou zimu. Přitom by nebyl problém dovážet víc – většina LNG terminálů v západní a jižní Evropě má nevyužitou kapacitu. Jenže není zájem. Pokud něco roste, tak je to dovoz zkapalněného plynu z Ruska.
Podle čerstvých čísel, které na svém webu uvedli analytici skupiny Bruegel, bylo ve pátém letošním týdnu využití kapacity LNG terminálů v Německu pouze 15procentní, v Řecku 21procentní, ve Španělsku 26procentní a v Belgii 36procentní. Tudíž by nebyl problém dovézt více plynu. Na opačném konci žebříčku je Chorvatsko s využitím kapacity na 82 procent, za ním je Polsko (80 procent), Itálie (76 procent), Litva (74 procent) a Portugalsko (69 procent).
Podle dat, které zveřejnil Institut pro ekonomiku energetiky a finanční analýzy (IEEFA), měla polovina evropských LNG terminálů loni využití kapacity menší než 50 procent. Mezi největší „propadáky“ patří plovoucí terminály v Lubminu (s využitím kapacity 11 procent) a Mukranu (20 procent) na severovýchodě Německa. Jen o něco lépe na tom s 37 procenty byl LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, ve kterém si skoro dvě pětiny kapacity zarezervoval ČEZ.
IEEFA dokonce varuje, že další LNG terminály už nejsou v Evropě zapotřebí a že investice do nich se – s ohledem na odhadovaný pokles spotřeby zemního plynu – nevyplatí. Investoři si to začínají uvědomovat. IEEFA zmiňuje, že jen v loňském roce byly „uloženy k ledu“ plánované LNG terminály v Řecku, Lotyšsku, Irsku; totéž platí o zvažované druhé etapě plovoucího terminálu v polském Gdaňsku.
Mohlo by vás zajímat
Podíl ruského LNG v Evropě roste
Podivné trendy se objevují také u původu dováženého plynu. The Jamestown Foundation ve své zprávě uvedl, že dodávky LNG z Ruska do zemí EU loni oproti roku 2023 narostly o 21 procent na 21,5 milionu tun (29,7 miliardy m3). Současně klesl objem nákupů zkapalněného plynu z USA o 18 procent a z Kataru dokonce o 30 procent. Ruští producenti se v prostředí sankcí naučili fungovat. Platí to hlavně pro koncern Novatek, který LNG úspěšně prodává prostřednictvím svých dceřiných firem ve Švýcarsku a Singapuru.
Kam tedy ruský plyn na lodích směřuje? IEEFA ve své analýze uvádí, že Belgie z Ruska v prvním pololetí loňského roku dovezla 43 procent celkového importu LNG, Španělsko 33 procent, Francie 31 procent a Nizozemsko 6 procent. Mezi zásadové země naopak patří Polsko, Británie a Itálie, ty ruský plyn vůbec nedovážejí.
Svérázná je pozice Německa, které sice nedováží ruský kapalný plyn přímo, ale používá takový nepěkný trik. Jak to funguje, popsal v lednu deník The Financial Times. Německý státem ovládaný obchodník s energiemi SEFE (což je mimochodem bývalá dceřiná firma ruského Gazpromu) loni převzal prostřednictvím LNG terminálu ve francouzském přístavu Dunkerque 58 lodí s nákladem ruského plynu – šestkrát víc než v roce 2023. Rusům za dodané palivo zaplatil přes 7,3 miliardy eur.
Cena roste, sankce nepřijdou
Ještě před pár týdny se spekulovalo, že by země EU mohly zablokovat dovoz ruského zkapalněného plynu v chystaném šestnáctém sankčním balíčku. Takový zásah podporovalo deset zemí včetně České republiky, avšak prosadit se jej nepodařilo. Souvislost to zřejmě má s nepříznivým vývojem cen zemního plynu; například plyn s dodáním v březnu 2025 na burze TTF za poslední tři měsíce zdražil ze 40 eur/MWh na 53 eur/MWh.
Podle předběžných odhadů analytické firmy Kpler nastal v lednu obrat k lepšímu. Celkový import LNG do zemí Evropské unie vzrostl na 11,8 milionu tun (16,3 miliardy m3 v plynném stavu), tedy na nejvyšší hodnotu od dubna 2023. Dovoz LNG ze Spojených států vzrostl na zatím rekordní hodnotu 6,7 milionu tun, naopak dovoz plynu na lodích s nákladem z Ruska klesl na 1,6 milionu tun. Prezident Donald Trump, který chce Evropu přimět k navýšení odběru americké ropy a plynu, by tedy aspoň jednou mohl být spokojen.
