Zemní plyn je už výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny než hnědé uhlí. Skromná zmínka v nové investorské prezentaci Skupiny ČEZ poukazuje na revoluční proměnu celé energetiky. Důsledkem bude rychlejší zavírání uhelných elektráren v Česku i v jiných zemích střední Evropy.
Jak ČEZ uvedl v prezentaci pro investory, v listopadu se provozní náklady uhelných a plynových elektráren srovnaly. V obou případech činily 88 eur za jednu vyrobenou megawatthodinu elektrické energie. Uhelné elektrárny mají stále výrazně menší náklady na palivo než plynové, avšak po započtení ceny emisní povolenky vychází zhruba stejný výsledek.
Plyn spadl pod 30 eur
Mezitím se situace dál posouvá ve prospěch zemního plynu. V minulém týdnu cena plynu pro český trh s dodáním v příštím roce klesla pod 30 eur za megawatthodinu. Jedná se o sedmnáctiprocentní snížení jen za poslední tři měsíce. Cena klesá v reakci na spekulace o možném konci války mezi Ruskem a Ukrajinou. Navíc se ukazuje, že i po výrazném omezení dovozu z Ruska je evropský trh solidně zásobován plynem z jiných zemí. Hlavně tedy z Norska, Alžírska a Spojených států.
Zlevňování plynu bude nejspíš ještě pokračovat. „Po světě se otevírá a bude otevírat řada nových zkapalňovacích terminálů, což dále zlevní plyn. Náklady na povolenku u nových plynovek jsou zhruba třetinové oproti starým uhelným elektrárnám. Poloviční oproti novým uhelným elektrárnám, jako jsou Ledvice. To s růstem ceny povolenky vede k tomu, že se srovnává nákladovost plynových a uhelných elektráren,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek.
Plynové elektrárny se navíc lépe hodí „do party“ k větrným a solárním elektrárnám, jejichž výkon kolísá v závislosti na počasí. Oproti uhelným elektrárnám nabízejí větší flexibilitu. Příkladem může být třeba nový energetický zdroj v polské Poznani. Zatímco plynový blok lze spustit za 20 minut, uhelný blok z nuly na plný výkon nabíhal osm až dvanáct hodin.
Drtivý tlak drahých povolenek
Cena emisní povolenky na evropských burzách postupně roste, v minulém týdnu překonala 82 eur za tunu oxidu uhličitého. Moderní plynové elektrárny vypouštějí do ovzduší okolo 350 kilogramů CO2 na megawatthodinu vyrobené elektřiny. Uhelné elektrárny v závislosti na svém stáří a efektivitě vykazují výrazně vyšší emise: 730 až 1000 kg/MWh. Za každou vyrobenou megawatthodinu tak platí „zelený odpustek“ ve výši 60 až 82 eur.
Právě vysoké platby za povolenky stály za oznámením skupiny Sev.en Česká energie, že skončí s výrobou v uhelných elektrárnách ve Chvaleticích, Počeradech a Kladně. Má se tak stát zřejmě už na konci příštího roku, případně v březnu 2027. „Výhled tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek na další roky indikují jasný propad ekonomiky a hrozbu trvalých ztrát,“ uvedl Sev.en na svém webu.
Mohlo by vás zajímat
Podobně jako Sev.en Česká energie je ve ztrátě také třetí největší provozovatel uhelných elektráren. Sokolovská uhelná se loni propadla do ztráty téměř 2,2 miliardy korun. Loni včetně dceřiných firem vyrobila 1,06 TWh elektrické energie, což představuje třetinový pokles oproti roku 2023. Objem výroby elektřiny snižují také uhelné teplárny v majetku skupiny EP Group miliardáře Daniela Křetínského.
Konec uhlí do roku 2033
Ústup od výroby elektřiny z uhlí chystá také ČEZ, ale zatím není moc konkrétní. „Utlumíme spalování uhlí do roku 2030,“ uvádí ČEZ v poslední prezentaci pro investory. V příslušném grafu uvádí, že v roce 2030 nejspíš ještě 2 až 4 TWh elektřiny z uhlí vyrobí (pro srovnání: loni to bylo 14 TWh). Konec uhelné energetiky ve Skupině ČEZ nastane zřejmě v roce 2032 nebo 2033.
Mezitím ČEZ připravuje výstavbu moderních paroplynových elektráren. Nejdále je v případě Elektrárny Mělník, kde v květnu začala stavba první ze tří etap nového zdroje. Další na řadě je nejspíš severočeská lokalita Počerady, kde už přes deset let elektřinu vyrábí 876megawattový paroplynový zdroj. V příštích letech k němu mají přibýt dva další o výkonu 250 a 750 MW.
