Před deseti lety, 14. října 2011, byla v Praze založena Platforma evropské paměti a svědomí, kterou tvoří 20 zakládajících členů z 12 členských států Evropské unie. Podpisu se tehdy zúčastnili premiéři České republiky, Maďarska a Polska. Hlavním úkolem platformy je koordinace studia a projektů na evropské úrovni, souvisejících s vyrovnáváním se s totalitní minulostí. Platforma například podala trestní oznámení na 17 členů předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) kvůli zneužití pravomoci úřední osoby, když se jako vrcholní představitelé totalitní moci podíleli na úmrtích na československých hranicích před rokem 1989. Platforma v uplynulých dnech uspořádala mezinárodní konferenci, zvolila nového předsedu a oslavila 10. výročí svého založení.
O deset let později se před pár dny v Praze konalo výroční zasedání Rady členů Platformy evropské paměti a svědomí. V současné době síť platformy sdružuje 68 organizací z celého světa, které se zabývají výzkumem, dokumentací, zvyšováním povědomí a vzděláváním o totalitních režimech, které postihly Evropu ve 20. století.
Během výročního zasedání platformy byl zvolen nový předseda, noví členové výkonné a dozorčí rady a pěti kandidátům bylo uděleno plné členství. V rámci 10. výročí se konala mezinárodní konference Rok 1991 – Nová mapa Evropy a 12. listopadu se uskutečnila recepce k výročí s předáním zvláštní ceny platformy.
Výroční akce byly zahájeny 11. listopadu účastí na zahájení festivalu dokumentárních filmů o 20. století Nezlomný a obětovaný, který pořádal člen platformy Muzeum Památníku 20. století. Platforma byla oficiálním partnerem festivalu.
V hotelu Centure Old Town City v Praze se uskutečnilo výroční zasedání Rady členů platformy. Dosavadní prezident 2017-2021 Łukasz Kamiński se rozhodl nekandidovat v dalších volbách. V dopise členům uvedl: „Před čtyřmi lety mi rada členů dala důvěru a zvolila mě prezidentem platformy. Tyto roky byly ve znamení dynamického růstu, navazování kontaktů s novými partnery a vznik nových projektů. Platforma byla jako jediná organizace zmíněna v usnesení Evropského parlamentu z 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Nedávná pandemie omezila naše aktivity, ale naši práci nezastavila.“
Rada členů pak zvolila novým předsedou Platformy Marka Mutora, zakladatele a ředitele Centra pro paměť a budoucnost v polské Vratislavi. Mutor je polonista a historik, který vystudoval Vratislavskou univerzitu a absolvoval postgraduální studium na Ekonomické univerzitě v Krakově. Mutor je propagátorem řady historických projektů a výstav a členem mnoha poradních odborných skupin. Jako znalec života kardinála Bolesława Kominka – iniciátora Dopisu o smíření polských biskupů německým biskupům v roce 1965 – se podílel na organizaci oficiální akce k 50. výročí v roce 2015. V letech 2002-2009 byl členem městské rady ve Vratislavi. V letech 2006-2007 a v roce 2016 byl ředitelem Národního kulturního centra. Od roku 2013 je členem dozorčí rady a v letech 2019-2021 členem výkonné rady platformy.
Členové platformy si tak zvolili svého třetího předsedu. Prvním byl v letech 2011-2017 Göran Lindblad ze Švédska, po něm v letech 2017-2021 už zmíněný Łukasz Kamiński z Polska.
Novým členem Výkonné rady se stal Paweł Ukielski z Muzea Varšavského povstání, který byl zvolen na období jednoho roku do řádných voleb výkonné rady v roce 2022. Novou členkou dozorčí rady se stala Jonila Godole z Institutu pro demokracii, média a kulturu z Albánie, která byla zvolena taktéž na období jednoho roku. Maďarská historička a etnoložka Földváryné Kiss Réka byla znovu zvolena na další tříleté období.
Novými členy správní rady byli zvoleni poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně Neformální skupiny pro evropskou paměť Evropského parlamentu Rasa Juknevičienė z Litvy a bývalý předseda platformy Łukasz Kamiński.
Výroční zasedání platformy schválilo výroční zprávu za rok 2020 a udělilo plné členství pěti organizacím přijatým v roce 2020: Muzeum paměti 20. století z České republiky, Gruzínské národní muzeum, slovinský Institut Jože Pučnika, Ukrajinský Státní archiv UIPN, Muzeum komunistického teroru z Velké Británie a jako nový kandidát byla zvolena Nadace Kujto z Albánie.
Výroční zasedání Rady členů doprovázela mezinárodní konference s názvem Rok 1991 – Nová mapa Evropy, která se konala ve dnech 12.-13. listopadu 2021. Jednotlivé panely se věnovaly slovinské cestě k nezávislosti v roce 1991, konci Sovětského svazu z estonské, litevské a ukrajinské perspektivy a diskutovalo se i o středoevropských a lokálních perspektivách.
Platforma evropské paměti a svědomí podala před časem trestní oznámení na členy předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) kvůli podezření ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, když se jako vrcholní představitelé totalitní moci podíleli na úmrtích na československých hranicích před rokem 1989.
Podezření pramenilo z toho, že vrcholní představitelé komunistické strany nerespektovali právo na opuštění republiky, jak ho garantoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který vstoupil pro Československo v účinnost 23. 3. 1976. Podle oznamovatelů, nesli politici spoluvinu na usmrcení či zranění osob, které se snažily o přechod československé státní hranice.
Na základě tohoto trestního oznámení policie začala některé bývalé představitele KSČ a komunistické vlády stíhat. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale začal postupně stíhání odkládat. Odůvodnil to především úmrtím bývalých komunistických potentátů.
Naposledy úřad zastavil stíhání člena předsednictva ÚV KSČ Ladislava Adamce. Po dlouhá léta také vykonával významné vládní funkce.
(ede)
