Evropská unie sníží emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent. Avšak s úlevami, které cíl v praxi zmírňují. Ministři životního prostředí členských zemí dosáhli dohody až po 18hodinovém jednání. Jednou z úlev je odklad zpoplatnění emisí z domácích kotlů na uhlí či plyn a z aut se spalovacím motorem o rok.
Jak na na síti X napsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), cíl k roku 2040 fakticky klesne na 85 procent. Platit bude pro celou Evropskou unii, bez závazných cílů pro jednotlivé státy. Zbývajících pět procent redukce emisí lze splnit s pomocí investic do snižování emisí mimo EU. Od takového kroku si ministři slibují růst exportu ekologických technologií do třetích zemí.
Hladík: 85 % je reálných, 90 % ne
I když to na první pohled vypadá jako malý rozdíl, není tomu tak. Splnit každé další procento redukce emisí je totiž technicky a finančně náročnější. Původně navržená 90procentní redukce emisí oxidu uhličitého mezi lety 1990 a 2040 je podle Hladíka nedosažitelná.
„Když děláme analýzy, tak nám to prostě nevychází. Vycházejí nám možné úspory v rozsahu 83 až 86 procent, a to se nám zdá úplně fantastické,“ řekl ministr Hladík v červnu na konferenci Ekonomického deníku.
Také další vyjednané ústupky dokazují, že odpor proti snižování emisí skleníkových plynů „za každou cenu“ sílí. Ministři se totiž předběžně shodli na dalším zmírnění dříve avizovaných opatření. Podle vyjádření Petra Hladíka se jedná o následující změny:
- Systém emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok, spuštěn bude v lednu 2028.
- Technologická neutralita v automobilovém průmyslu zůstane zachována. Šanci tak vedle elektromobility dostanou i alternativní paliva.
- Zachování vyšší bezplatné alokace emisních povolenek pro průmysl i po roce 2028.
- Posílený monitoring dopadů klimatických politik na zaměstnanost a průmysl. Při negativním dopadu země zváží úlevy či úpravy cílů.
Evropská komise dlouhodobě prosazovala snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Některé státy, například Česko, Polsko a Itálie, považovaly takový cíl na nesplnitelný a usilovaly o nižší procento. Mezi hlavní zastánce 90procentího cíle naopak patřilo Španělsko a Švédsko.
Zmírnění klimatických ambicí EU kritizují zástupci ekologických organizací. „Dnešní dohoda o emisním cíli do roku 2040 je mnohem méně ambiciózní než deklarovaný cíl 90 %. Tím, že ministři ustoupili tlaku některých členských států, nebezpečně otevřeli dveře až pěti procentům zahraničních uhlíkových kreditů, které vyvolávají pochybnosti ohledně transparentnosti a efektivity jejich uplatňování,“ řekla Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.
Mohlo by vás zajímat
Na summit COP30 s dohodou
Ministr Hladík uvedl, že Česko vytvořilo s Italy, Řeky, Bulhary, Rumuny, Slováky, Poláky, Maďary, Rakušany a Belgičany skupinu, která se postavila proti 90procentnímu cíli. „Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily,“ napsal dnes ráno na sociální síti X.
Na uzavření dohody tlačí dánské předsednictví. To chce uzavřít závaznou dohodu dříve, než se světoví lídři setkají na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému. Evropská unie se zde chce prezentovat jako lídr ve snižování emisí skleníkových plynů. Bez závazného cíle k roku 2040 by při takové sebeprezentaci nepůsobila dost důvěryhodně.
