Regulované platby velkých odběratelů za síťové služby, tedy za distribuci, přenos energie a systémové služby, jsou i přes citelné zvýšení od počátku letošního roku stále srovnatelné s jinými státy Evropské unie. Pokud je někde problém, tak v mimořádně vysokých nákladech na podporované zdroje energie v České republice. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovala poradenská firma ENA.
Základní zjištění vyplývající z této studie poskytl exkluzivně Ekonomickému deníku jednatel firmy ENA Jiří Gavor. Studie reaguje na intenzívní odbornou, ale i celospolečenskou a politickou diskusi o nastavení regulované části plateb za elektřinu a jejím zvýšení od ledna 2024. Citlivé téma to je zejména pro velkoodběratele čelící silné mezinárodní konkurenci. Srovnání zahrnuje 11 zemí Evropské unie a Velkou Británii.
Jak to tedy dopadlo? České podniky připojené k síti vysokého napětí platí za sítě o 16 procent více, než je průměr 12 sledovaných zemí. Negativně se zde projevilo nedávné zdražení regulovaných plateb, ale i po tomto nárůstu zůstávají tyto náklady na srovnatelné úrovni se Slovenskem, Polskem a Rakouskem. Platby za sítě v Německu a Maďarsku jsou výrazně vyšší než u nás, naopak relativně nejméně za sítě platí velké podniky v Británii a Itálii.
Ještě příznivější je situace u největších odběratelů, připojených na hladině velmi vysokého napětí. Navzdory nedávnému zvýšení jsou tyto platby v České republice o šest procent nižší oproti průměru 11 zemí EU. Tentokrát ve srovnání chybí Británie, kde největší odběratelé mají individuálně dohodnuté podmínky. Také zde platí, že platby za sítě jsou v Česku srovnatelné s okolními státy s výjimkou Německa, kde jsou tyto sazby více než dvojnásobné.
Jak k výsledku studie dále uvedl Jiří Gavor, konkurenceschopnost českých podniků na mezinárodním trhu negativně ovlivňuje něco jiného, než regulované platby za sítě. Problém je v nastavení plateb za podporované zdroje energie (POZE). Zatímco v loňském roce je místo odběratelů energie platil stát, od letošního ledna je opět hradí spotřebitelé – ve výši až 495 korun za megawatthodinu (599 korun včetně DPH).
Taková finanční zátěž je nepříjemná v případě domácností a podnikatelů, avšak v případě energeticky náročného průmyslu přímo ohrožuje konkurenceschopnost na evropském a globálním trhu. Vláda proto v polovině prosince ustoupila tlaku průmyslníků a uvolnila dalších 3,5 miliardy korun, aby snížila dopad růstu regulovaných cen na český průmysl.
Velcí spotřebitelé díky tomu platí na platbách za obnovitelné a jiné podporované zdroje méně, než je zákonem daná výše 495 korun za megawatthodinu. Konkrétně odběratelé ze sítě vysokého napětí platí o 107 korun/MWh méně, odběratelé ze sítě velmi vysokého napětí o 167 korun/MWh méně. Snížení se týká zhruba 25 tisíc odběrných míst, vedle průmyslových podniků se jedná třeba o velké nákupní a kancelářské komplexy, nemocnice a provozovatele městské hromadné dopravy.
David Tramba
