Budoucí německý kancléř Friedrich Merz chce dotovat německý průmysl. Ostatní evropské vlády se obávají nekalé konkurence, píše deník Politico. Vlády zemí Evropské unie vyjádřily obavy, že radikální výdajové plány, které oznámil německý kancléř, nakonec pokřiví jednotný trh bloku a mohly by zemi poskytnout nespravedlivou konkurenční výhodu.

Měsíc po volbách, které z Friedricha Merze učinily téměř jistě příštího lídra v Berlíně, má horní komora Bundestagu v pátek schválit historickou změnu základního zákona země, která by vyloučila investice do obrany nad 1 procento ekonomického výkonu z přísných národních výdajových pravidel, spolu s fondem 500 miliard eur pro infrastrukturu a zelenou energii.

Zatímco němečtí spojenci v Evropě obecně uvítali dlouho očekávané uvolnění finančních podmínek Berlínem, panuje znepokojení z dopadu, který by to mohlo mít v době, kdy se ekonomiky stále snaží zotavit po dvojitých šocích Covidu a ukrajinského konfliktu a s hrozící hrozbou obchodní války s USA.

Čtvrteční summit lídrů EU v Bruselu – kde Německo zastupoval odstupující kancléř Olaf Scholz, protože příští vládní koalice ještě nebyla vytvořena – se tímto tématem nezabýval a zaměřil se pevně na to, jak vybudovat obranné schopnosti kontinentu.

Mohlo by vás zajímat

Ale tato záležitost již vykazuje známky vyvolávání neklidu v celém bloku a v Evropské komisi, která dohlíží na vládní dotace – které nazývá „státní pomocí“ – s několika diplomaty z celé Evropy, kteří signalizovali své obavy pro Politico.

Rozšíření propasti mezi dvěma největšími evropskými ekonomikami

Protože dodatečné výdaje – které by měly v příštím desetiletí dosáhnout až 1 bilionu eur, zejména na obranu, infrastrukturu a zelenou energii – zmírní tlak na řádný rozpočet Německa, umožní to větší výdaje jinde. Část z toho se už dnes vyčleňuje na dotace pro průmysl, což by mohlo znamenat, že německé firmy budou mít snadnější cestu než jejich konkurenti v jiných částech EU.

„Musíme si dávat pozor, pokud jde o produktivní investice v Německu,“ řekl bývalý ministr vlády ve Francii, která je po Německu druhou největší ekonomikou EU, když hovořil pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti této otázky. „Může nám to pomoci, může to táhnout naši vlastní ekonomiku správným směrem. Co je dobré pro německou ekonomiku, je dobré i pro nás. Pro francouzské společnosti to znamená více trhů. Mohlo by to však zhoršit rozdíl v produktivitě mezi oběma zeměmi. Budeme muset držet krok [s Německem].“

Francie vedla skupinu vlád, která zahrnuje také Itálii a Španělsko, třetí a čtvrtou největší ekonomiku bloku, která opakovaně vyzvala EU, aby přišla s novými nápady, které by vyhladily to, co nazývají potenciálními „deformacemi“ jednotného trhu, jako je například společné půjčování všech zemí EU. To je však něco, co Německo odmítá.

Dotace „strategických odvětví“

„Otázka potenciálního pokřivení je něco, co musíme řešit,“ řekl diplomat z jihoevropské země. Diplomat dodal, že se teprve uvidí, na jakých dotacích se nová německá vláda dohodne ve své konečné koaliční smlouvě.

V předběžné dohodě o plánované vládní koalici Merzův blok CDU/CSU a sociální demokraté uvedli, že chtějí použít dodatečné peníze, které mají k dispozici, na financování dotací pro „energeticky náročné sektory“ a zároveň zavést „trvalý strop na síťové poplatky“.

Dohoda také vyzývá ke státní podpoře na posílení „strategických odvětví“ a na přilákání zahraničních investic, jako je „polovodičový průmysl, výroba baterií, vodík nebo léčiva“.

Němečtí spojenci se proto obávají, že Berlín zaplatí miliardy eur za přilákání nových továren na čipy nebo baterie nebo za snížení nákladů na energii pro německé společnosti – zatímco si nemohou dovolit tak štědré státní dotace. To odráží podle Politico silný odpor napříč Evropou, kterému Scholz čelil v roce 2022, když představil plán ve výši 200 miliard eur na snížení cen energií v Německu na začátku ruské války s Ukrajinou.

„V první řadě opravdu vítám, že Německo výrazně zvyšuje výdaje na obranu. Německo je důležitá země,“ řekla pro Politico Jessica Rosencrantzová, švédská ministryně pro evropské záležitosti.

Ale „pokud jde o státní podporu,“ řekla, „máme pravidla, samozřejmě.“

Masivní tlak na utrácení ze strany Merze – který znamená ostrý obrat od úsporné výdajové politiky, kterou Německo a zejména Merzova konzervativní strana obvykle prosazují – již způsobil třenice v Evropě, protože Berlín se také snaží zmírnit přísná výdajová pravidla EU, která dříve požadoval.

Německý představitel se snažil bagatelizovat obavy ohledně jednotného trhu a poznamenal, že oznámení o německých výdajích bylo široce přivítáno, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona během úterní návštěvy Berlína.