Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje změny ve fungování Českého telekomunikačního úřadu. Tomu by se do budoucna mělo mimo jiné personálně zúžit nejvyšší vedení, zároveň by ale měl úřad oproti stávajícímu stavu více kompetencí. Oproti současnosti by měl totiž rozhodovat více sporů zákazníků s operátory. Počítá s tím novela zákona o elektronických komunikacích, která čerstvě dokončila legislativní „kolečko” připomínek od ostatních resortů.
Návrh z dílny resortu vedeného Jozefem Síkelou (STAN) počítá i s dalšími změnami v oblasti elektronických komunikací, například samotný Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ale s jeho zněním vyjádřil nesouhlas.
Ze znění jeho odmítavého stanoviska zaneseného ve výsledcích meziresortního připomínkového řízení například vyplývá, že požaduje tvrdší regulaci nevyžádaných a obtěžujících marketingových hovorů a také podvodů. Konkrétně zmiňuje například stále rozšířenější „spoofing”, tedy vytváření falešných identit volajícího přes záměnu telefonního čísla. Oběť tka při přijímání hovoru vidí známé číslo volajícího – například své na banky – ve skutečnosti ale volají podvodníci a za banku se jen vydávají.
„V souvislosti s rozšiřujícími se praktikami nedovoleného spoofingu v oblasti elektronické komunikace a informacemi od policie i od podnikatelů v elektronických komunikacích ohledně výše způsobených škod a počtu řešených útoků je potřeba nalézt v České republice vhodná opatření, která by spoofingu bránila, a to jak na regulačním, tak na samoregulačním základě,” uvádí k tomu ČTÚ.
Do novely zákona tak úřad požaduje zavést větší volnost pro operátory pro vzájemné předávání provozních údajů. „To by mělo přispět k lepšímu odhalování podvodných praktik založených na spoofingu,” přibližuje ČTÚ.
Nevyžádané volání jako tabu
Kromě toho úřad požaduje také zanést do zákona explicitně uvedený zákaz marketingových volání všem uživatelům s výjimkou těch, kteří uvedli, že si takové kontaktování přejí a souhlasí s ním.
V rámci předcházení možným výkladovým problémům a současně za účelem explicitního potvrzení hranic kompetencí dozorových orgánů, tedy ČTÚ a Úřad pro ochranu osobních údajů v oblasti zakázaného marketingu se navrhuje zpřesnění daného ustanovení.
„Smyslem navržené úpravy je, aby daný zákaz kontaktování za účelem marketingu platil plošně, resp. obecně, ve vztahu k jakémukoli takovému kontaktování uskutečňovanému prostřednictvím hlasové komunikační služby,” vypočítává úřad.
Samotnému rozšíření svých kompetencí se přitom ČTU nebrání, požaduje ale zpřesnění definice, jakých konkrétních sporů se má týkat. V současné době úřad rozhoduje spory zákazníků s operátory týkající se dluhů za služby elektronických komunikací, tedy volání, SMS a dat. Legislativa už ale nepokrývá další lučby, které operátoři v průběhu času začali nabízet. Jde například o prodej mobilních telefonů na splátky, prodej SMS jízdenek nebo například dárcovské SMS, tedy DMS.
„Pokud zákazníci nezaplatí fakturu, kde jsou takové položky, řízení se rozdvojuje – elektronické komunikace, tedy volání, SMS a data, rozhoduje ČTÚ, ale zbytek je v kompetenci soudů,” popisuje ministerstvo průmyslu stávající stav v důvodové zprávě k návrhu.
Připomíná přitom, že stát tak má s jednou dlužnou fakturou dvojí náklady – soudní a správní řízení a případně dvě exekuce, a stejně tak se spory zbytečně prodražují i dlužníkovi. Ten pak totiž nese náklady na vedení čtyř řízení – správního, soudního a dvou exekučních.
„Je zjevné, že je potřeba nalézt řešení této dlouhodobě neudržitelné situace a najít hospodárnější variantu řešení těchto sporů,” konstatuje resort s tím, že napříště by podle něj měl všechny tyto spory řešit jen úřad. Ministerstvo přitom v důvodové zprávě uvádí, že ČTÚ by novou agendu zvládlo zpracovávat bez toho, aby to s sebou neslo zvýšené nároky na státní rozpočet.
A právě nad tím se pozastavuje ministerstvo financí – podle něj něco takového zkrátka není možné.
„Nulové dopady na státní rozpočet nepokládáme za pravděpodobné, protože podle našeho názoru každé rozšíření agendy vyvolává buď nějaké dodatečné personální nebo minimálně technické náklady, ať již provozní nebo investiční, což požadujeme do textu doplnit včetně tvrzení, že tyto dodatečné náklady budou pokryty ze schválených rozpočtových prostředků pro kapitolu Českého telekomunikačního úřadu,” zdůrazňuje resort financí.
Radní skončí, vzniknou náměstci
Ten pak také stejně jako samotný ČTÚ požaduje detailnější popis navrhovaných změn.
„Není jasné, zda se jedná o rozšíření působnosti o další zcela nové spory, nebo se jedná o zvláštní úpravu těch sporů, které již spadají do působnosti úřadu, nebo o kombinaci těchto dvou možností. Zcela chybí popis dopadů navržených úprav na stávající systém mimosoudního řešení sporů, zejména pak v oblasti řešení sporů týkajících se poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů,” doplňuje strážce státní kasy.
Nelíbí se mu přitom i praktické provedení plánovaného zeštíhlení vedení úřadu. Ten v současné době vede čtyřčlenná rada, v jejímž čele stojí předseda – aktuálně Radek Ebert. Nově by ale měl tento koncept nahradit model použitý například u antimonopolního úřadu – tedy jeden předseda a jeho dva náměstci.
„Modernizovat vnitřní členění úřadu a tedy nahradit dosavadní institut rady je navrhováno zejména s ohledem na lepší efektivnost tohoto aparátu,” uvádí k tomu resort v důvodové zprávě s tím, že členy vedení by jmenovala a odvolávala vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.
Ze znění návrhu ale také vyplývá, že ruku v ruce s převedením řadových členů rady na posty náměstků a jejich redukcí na polovinu se má razantně zvýšit výše jejich platu, a to o více než 50 tisíc korun měsíčně.
„Ministerstvo financí doporučuje ponechat výši platové základny pro nové místopředsedy ČTÚ na stejné úrovni jako v současnosti, kdy vybraný člen Rady ČTÚ též zastupuje předsedu Rady ČTÚ v době jeho nepřítomnosti,” poznamenává ministerstvo financí, které řídí místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
