Evropa chce vybudovat na své východní hranici pomyslnou zeď, která zabrání průniku bezpilotních letounů. Ty nad území unijních států posílá v posledních měsících Rusko. Nikdo z evropských výrobců dronů ale přesně neví, jak má tato forma protivzdušné obrany vypadat, uvedl Marco Lotz z německé společnosti Quantum Systems.
Bavorská společnost Quantum Systems si díky svým odborným znalostem v oblasti výroby bezpilotních prostředků pro civilní a obranný sektor buduje silnou pozici v Evropě. Marco Lotz, který je ve společnosti zodpovědný za rozvoj podnikání, v rozhovoru pro EU Perspectives zdůraznil, že firma posiluje partnerství v řadě unijních zemích, například v Rumunsku nebo Španělsku.
Výběrová řízení trvají roky
„Poskytujeme služby v rámci smluv o rozvoji kapacit financovaných z evropských prostředků. Evropská unie je ale pro společnost naší velikosti stále složitým prostředím,“ připustil Lotz. Upozornil zejména na složitá výběrová řízení pro vývoj nových zbraňových systémů.
Zatímco inovační cykly na Ukrajině trvají pouze pět týdnů, výběrová řízení Evropského obranného fondu (EDF) se mohou protáhnout na dva až tři roky. Lotz si navíc stěžuje i na to, že často upřednostňují zavedené hráče, což menším technologickým startupům komplikuje přístup k zakázkám v obranném sektoru.
Válka na Ukrajině změnila zaměření firmy Quantum Systems, jež má sídlo nedaleko bavorského Mnichova. Před konfliktem se ze 70 procent orientovala na využití dronů v civilním sektoru. Po vypuknutí války ve východní Evropě se zaměřila na vybudování dodavatelského řetězce, který nebude závislý na čínské produkci. Může tak rychle navyšovat produkci dronů, po kterých je stále větší poptávka.
Koncepční nejasnosti
Pokud jde o iniciativy Severoatlantické aliance Eastern Sentry (Východní stráž) a Baltic Sentry (Baltická stráž), které reagují na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony letos v září, má se pozornost zaměřit na bezpilotní systémy. Lotz tvrdí, že první kontakt s nepřítelem bude na východní frontě vždy bezpilotní.
Nicméně podoba plánovaného projektu EU na vybudování „protidronové zdi“ zůstává nejasná. Chybí podrobný harmonogram zadávání zakázek i provozní specifikace. Německý manažer nicméně ocenil záměr evropských institucí posílit nejen výrobu munice a protivzdušnou obranu, ale také podpořit výrobu evropských dronů.
Mohlo by vás zajímat
AI v bezpilotních prostředcích
V rámci unijních plánů na obranu proti nepřátelským bezpilotním prostředkům panuje řada neznámých. Není zřejmé, z jakých technologických vrstev se bude takzvaná zeď skládat a jaké budou její cíle a operační schopnosti. Lotz předpokládá, že cíle definuje Severoatlantická aliance a členské země uskuteční konkrétní nákupy.
Vysvětlil také, jaké jsou dva hlavní trendy pro využívání umělé inteligence v bezpilotních prostředcích. Jedním z nich je zvyšování výpočetního výkonu v menších systémech, druhým je ovládání více dronů jediným operátorem. To umožní efektivnější provoz i v rámci obrany proti nepřátelským bezpilotním letounům.
„Dnes jeden operátor obvykle řídí jeden dron, ale v budoucnu bude možné intuitivním způsobem, téměř jako ve videohře, koordinovat více systémů z jedné stanice,“ vysvětlil.
Daří se i českým výrobcům
Od začátku války na Ukrajině navyšuje svou výrobu také český výrobce dronů Primoco. Za prvních šest měsíců tohoto roku vykázala společnost tržby 252,84 milionu korun. V první polovině roku prodala 16 bezpilotních letounů One 15.
V druhém pololetí Primoco očekává, že uzavře smlouvy na dalších až 36 dronů One 150 v celkové hodnotě až 45 milionů eur (1,1 miliardy korun). Firma také plánuje vybudovat na letišti v Písku-Krašovicích první certifikované tréninkové středisko pro operátory dronů v Evropě.
