Dlouhodobý udržitelný finanční koncept fungování České pošty (ČP) – to má zajistit její transformace. Vláda jí schválila usnesením na konci června loňského roku 2023, jenže připomínkové řízení teď nedopadlo pro jejího zakladatele – ministerstvo vnitra, úplně ideálně. K návrhu zákona o transformaci státního podniku Česká pošta a státní příspěvkové organizace Tiskárna Ministerstva vnitra se sešlo hned několik desítek připomínek, Ekonomický deník z nich vybral některé zásadní. Dotčeným institucím, resortům a úřadům chybí například ekonomická analýza.
Česká pošta se v uplynulých letech dostala do tíživé finanční situace. V předchozím období podnik podstoupil optimalizační kroky a snížil provozní náklady, ale to nestačilo, společnost se propadala stále hlouběji do ztráty. A jak několikrát prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan, bez transformace by skončila v insolvenci. Hlavním úkolem proto je najít dlouhodobý udržitelný finanční koncept fungování podniku.
Jak plyne z důvodové zprávy zmíněného návrhu zákona, mezi problémy ČP patří především složitá organizační struktura a vysoké provozní náklady, rigidní legislativní bariéry neodpovídající změně zákaznických preferencí potřeb a široký mix veřejných a komerční služeb s regulatorní zátěží. Změnu má zajistit právě zmíněná transformace, o které Ekonomický deník nedávno informoval. Jejím výsledkem má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být podle ministra ztrátová.
Letos by tak poslanci měli schválit transformační zákon, který povede k oddělení Balíkovny do samostatné akciové společnosti. Ve státním podniku Česká pošta zůstane pobočková síť, která bude poskytovat služby pro stát. Úhrada těchto služeb by už neměla být limitovaná částkou 1,5 miliardy korun jako dosud a bude vyplácená čtvrtletně. V roce 2025 by pak měl Český telekomunikační úřad (ČTÚ) udělit novou poštovní licenci. V letech 2025 a 2026 pak poštu jako celek čeká – podle dosavadních propočtů – kladné hospodaření. Konkrétně, pověřený ředitel ČP Miroslav Štěpán uvedl, že pokud pošta půjde cestou transformace, tak za následující 3 roky přínos (za oba podniky) bude ve výši čtyři miliardy a náklady na úrovni 3,3 miliardy korun.
Navrhovaný transformační plán tedy rozhodl o zmíněném vyčlenění akciové společnosti Balíkovna ze státního podniku Česká pošta. Důvodová zpráva k návrhu pak v této záležitosti konstatuje, že „s ohledem na nevyhovující možnosti přeměny státního podniku v rámci stávající právní úpravy bylo přistoupeno k vytvoření zvláštního zákona, stejně jako tomu bylo v minulosti učiněno v případě transformace státní organizace České dráhy.”
A zpráva pak také řeší Tiskárnu Ministerstva vnitra, která je státní příspěvkovou organizace jim zřízenou. Její současná existence, jak z ní vyplývá, je nadbytečná. Jejím úkolem je technické zajišťování tisku a distribuce Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv a různých tiskopisů používaných ve veřejné správě, ovšem vzhledem k elektronizaci publikace právních předpisů a dalších agend MV se zdá zachování tohoto stavu neefektivní. Ekonomičtějším řešením je podle důvodové zprávy soustředit tiskárenské služby v rámci státního sektoru v jednom subjektu, a to ve státním podniku Státní tiskárna cenin.
Důvodová zpráva každopádně konstatuje několik záležitostí. Například to, že rozdělení ČP se vznikem nové akciové společnosti je sice za stávající úpravy možné metodou privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (privatizační zákon), nicméně ho nepovažuje za vhodný. Zpráva totiž zdůvodňuje, že „schváleným projektovým záměrem transformace nyní není převést podnik ČP ani jeho část do soukromých rukou a privatizační zákon rovněž neřeší otázky poštovní licence či nastavení budoucí spolupráce mezi ČP a Balíkovnou.”
Další zvažovaná metoda – vyčlenění části obchodního závodu a jeho následný soukromoprávní převod na nově založenou akciovou společnost – není vhodná z obdobných důvodů jako privatizace, konstatuje. Protože neumožňuje upravit fungování a spolupráci ČP a Balíkovny po jejím rozdělení.
S ohledem na strategický, hospodářský a společenský význam ČP pro stát a zároveň působení ČP na regulovaném trhu poštovních služeb je tak podle důvodové zprávy vhodné tak přijmout zvláštní úpravu, která vyjasní veškeré sporné otázky a nastaví mantinely spolupráce těchto subjektů.
Návrh zákona provází řada zásadních připomínek
Navržená úprava zákona však podle dotčených subjektů nevyhovuje. Úřad vlády nesouhlasí hned v řadě bodů, stejně jako další subjekty, kterých se návrh týká. Téměř čtyři desítky připomínek má například Český telekokomunikační úřad, další ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo práce a sociálních věcí, antimonopolní úřad nebo třeba předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Řada z nich je zcela zásadních a na mnohých se dotčené subjekty shodují. Zmiňují například formu transformace nebo chybějící ekonomickou analýzu.
Úřad vlády například zmiňuje, že důvodová ani závěrečná zpráva RIA neobsahují dostatečné zdůvodnění toho, proč je nutné řešit převod části podniku na právní formu akciové společnosti speciálním zákonem a nikoliv standardně, tedy podle zákona č. 92/1991 Sb., privatizačního zákona, který je pro takové případy určen.
Upozorňuje dále na to, že v části důvodové zprávy a kapitolách závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) České pošty je uvedeno, že transformace státního podniku bude mít finanční dopad, a to zejména v souvislosti se vznikem nové akciové společnosti Balíkovna. Jde o peněžní vklad na základní kapitál, kdy výše těchto nákladů má být odvozena z ekonomické analýzy a má podléhat souhlasu vlády. „Podle našeho názoru by návrhu zákona měla zmíněná ekonomická analýza předcházet. Požadujeme uvedení alespoň odhadovaného rámce těchto nákladů na transformaci,” zdůraznil úřad.
A podle Úřadu vlády chybí i další čísla. Konkrétně i ekonomická analýza toho, jak by nově vzniklý subjekt Balíkovna a stávající státní podnik Česká pošta po transformaci a státní podnik Státní tiskárna cenin po sloučení se státní příspěvkovou organizací Tiskárna Ministerstva vnitra fungovaly. „Domníváme se, že i když předkládaný zákon sám o sobě finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nevyvolá, je smysluplné uvést dopady transformace už nyní a nejprve ověřit, zda je po všech stránkách možné a žádoucí transformaci vůbec provádět,” zdůraznil úřad.
Podle něho není zpráva ani dostatečně neodůvodnila, z jakého pohledu bude ekonomicky výhodnější rozdělit ČP na dva subjekty, Českou poštu, která se tím stane ještě ztrátovější, což zpráva RIA implicitně předpokládá a na ziskovou Balíkovnu. Ta bude odvádět své zisky prostřednictvím dividend do státího rozpočtu. Plán transformace pouze předvídá, že ve výsledku nová ČP a Balíkovna budou fungovat komplementárně, ale není podle úřadu zřejmé, kde dojde k úsporám a jaká bude reálná eliminace nákladů.
Ve zprávě RIA se dále uvádí i to, že s neuskutečněním transformace by Balíkovna zůstala za ostatními tržními hráči, kteří pravděpodobně budou schopni lépe reagovat na moderní technologické trendy a požadavky zákazníků. Toto riziko zahrnuje i možnost ztráty podílu na trhu a následně snížení příjmů.
„Nicméně to, že ČP nedokáže reagovat na moderní technologické trendy a požadavky zákazníků je projevem způsobu řízení a managementu tohoto státního podniku, nikoliv projevem právní formy společnosti,” zdůraznil ve své zásadní připomínce Úřad vlády. Ten tak požaduje materiál doplnit o ekonomickou analýzu dopadů a fungování transformovaných společností. Není totiž podlle něj zřejmé, v jakých oblastech se má zvýšit ziskovost a snížit ztráty, takovým způsobem, který současná právní forma neumožňuje.
A dále se zabývá i tím, že závěrečná zpráva neobsahuje možnost sloučení Tiskárny Ministerstva vnitra (TMV) a Státní tiskárny cenin (STC) na základě vydání zvláštního zákona. V kontextu návrhu transformačního zákona proto úřad navrhuje text upravit a doplnit tak, aby bylo zřejmé, že sloučení TMV a STC má dvě varianty. Buď fúzo sloučením na základě zákona dle § 181 občanského zákoníku nebo dále právní kroky dle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pak připomínkuje třeba fakta související se zákoníkem práce a požaduje jednoznačně některé záležitosti vymezit.
Ekonomická analýza je nutná, říká ministerstvo financí
Ministerstvo financí se pak mimojiné podobně jako Úřad vlády pozastavuje nad tím, že zprávy dostatečně nezdůvodňují nutnost řešit převod části podniku na právní formu akciové společnosti speciálním zákonem a nikoliv standardně, podle privatiazčního zákoa, který je pro takové případy určen. V závěrečné zprávě RIA k části týkající se transformace ČP je podle něho uvedena poněkud zavádějící informace, že zákon č. 92/1991 Sb. byl využit v případě přeměny Letiště Praha ze státního podniku na akciovou společnost, nicméně že pro případ státního podniku České pošty je aplikace tohoto zákona nevhodná. Tato informace podle MF implikuje nesprávný dojem, že zákon č. 92/1991 Sb. byl používán v podobných případech jen ojediněle.
„Zde je ale nutno upozornit, že tento zákon byl v minulosti použit při převodech státních podniků, i velmi významných na právní formu akciových společností. A to ať už celých podniků, anebo, ve většině z těchto transformací, právě pouze jejich částí, téměř ve dvou tisících případech. Jednalo se samozřejmě i o podniky, které měly často významná práva z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví a i taková práva, jako licence apodobně, je možné podle zákona č. 92/1991 Sb. uspokojivě řešit,” podotklo ministerstvo.
Poukazuje i na to, že v materiálu je uvedena existence poštovní licence za jeden z důvodů, který je překážkou postupu podle zmíněného zákona, aniž by to bylo podrobněji zdůvodněné. Z materiálu není podle něj ani srozumitelné, v čem je v tomto případě situace státního podniku a jeho licence odlišná od jiných státních podniků, transformovaných v minulosti podle zmíněného zákona.
„Stejně tak není v materiálu dostatečně vysvětleno, proč by v případě transformace podle zákona č. 92/1991 Sb. nebylo vhodné nebo možné upravit smluvně spolupráci mezi státním podnikem Česká pošta, s.p., a vzniklou akciovou společností a v čem spočívá v materiálu vyjádřená představa, že na základě speciálně přijatého zákona bude možné tento vztah řešit lépe, a to s ohledem na zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, které materiál zmiňuje,” táže se MF.
Tzv. privatizační zákontotiž podle resortu umožňuje převod celého, anebo části podniku na právní formu akciové společnosti i s předpokladem následného 100 % držení akcií ve vlastnictví státu s tím, že například o převodu části tohoto podílu na jinou osobu bude rozhodnuto později.
„V zásadě neumožňuje převod na akciovou společnost v případě, že záměrem není, a to ani následně, privatizace části akciového podílu – v takovém případě by transformace části státního podniku na akciovou společnost s pomocí speciálního zákona měla své odůvodnění,” dodalo s tím, že v předloženém materiálu se však v tomto směru nachází rozpor.
V důvodové zprávě materiálu se totiž převod jakéhokoliv akciového podílu ze státu na jinou osobu nepředpokládá, narozdíl od Závěrečné zprávy RIA ČP, kde se vstup strategického partnera připouští – v takovém případě by rozhodnutí o takovém prodeji bylo opět činěno podle privatizančího zákona.
Závěrem MF připomnělo, že transformace České pošty či případně její části na akciovou společnost není nová, protože „záměr transformovat státní podnik na akciovou společnost přijala vláda ČR svým usnesením ze dne 18. 7. 2007 č. 836. Tato transformace měla dle zmíněného usnesení proběhnout právě podle zákona č. 92/1991 Sb. Od záměru transformovat podnik anebo jeho část na akciovou společnost upustila vláda ČR svým usnesením ze dne 12. 11. 2014 č. 949, a to na základě iniciativy ministerstva vnitra, přičemž resort financí tehdy uplatňoval k tehdejšímu návrhu MV na zrušení transformace připomínky.
„S ohledem na výše uvedené žádáme o dopracování materiálu ve směru podrobnějšího zdůvodnění a obhájení nutnosti realizace transformace státního podniku dle nově přijatého speciálního zákona,” uzavírá.
Podobně jako Úřad vlády pak také zdůraznilo nutnost ekonomické analýzy, která by měla předcházet vzniku Balíkovny s tím, že v materiálu požaduje uvedení alespoň odhad rámce nákladů na transformaci.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se pak ve svých připomínkách vrací se ke sloučen Tiskárny MV se státní tiskárnou cenin. A říká, že pokud nebude akceptována doporučující připomínka vypustit z návrhu zákona část třetí, to znamená úpravu sloučení státní příspěvkové organizace Tiskárna MV se státním podnikem Státní tiskárna cenin, je třeba v návrhu zákona podrobněji rozpracovat proces fúze z pohledu převodu závazků, majetku, zaměstnanců a dalšího tak jako tomu je v části druhé týkající se transformace České pošty.
V předloženém návrhu zákona není samotný proces fúze zcela podchycen, je potřeba celý proces dopracovat, uvedlo. „Při dodržení v materiálu uvedeného postupu sloučení příspěvkové organizace se státním podnikem by nemohlo k takovému sloučení dojít, výsledkem by byl nově založený státní podnik, stávající příspěvková organizace a existující státní podnik, do kterého by mohl být nově založený podnik sloučen, což však nedává smysl a nedošlo by k naplnění záměru,” dodalo MPO.
Nesmí být ohrožené základní poštovní služby, zdůrazňuje ČTÚ
Český telekomunikační úřad považuje za zcela zásadní fakt, že na základě transformace má podle předkládaného návrhu dojít i ke změně v rozsahu služeb poskytovaných Českou poštou, a to i v oblasti základních služeb, ovšem tuto skutečnost návrh samotný podle nho zcela pomíjí. Úřad proto považuje za nutné návrh dopracovat tak, aby se zajistilo, že pokud bude Česká pošta držitelem poštovní licence, nebude poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci provedením transformace ohroženo.
„Lze předpokládat, že Česká pošta se bude ucházet také o poštovní licenci na období od roku 2025. Návrh však zcela opomíjí tuto její základní úlohu a praktické dopady transformace řeší jen velmi obecně. Zajištění základních poštovních služeb je klíčovým úkolem právní úpravy zákona o poštovních službách. Na druhou stranu, jedná se o obecnou právní normu vztaženou ke všem potenciálním adresátům, zákon o poštovních službách tak nemůže řešit konkrétní situaci jednoho subjektu na trhu. Právě předložený návrh je tak ideálním předpisem pro úpravu těchto vztahů, když nově vzniklá akciová společnost Balíkovna, má převzít podstatnou část infrastruktury České pošty využívanou k zajištění povinnosti poskytovat základní služby. Návrh tak podle názoru ČTÚ musí garantovat schopnost České pošty plnit povinnosti držitele poštovní licence, včetně zajištění přístupu k poštovní infrastruktuře ve smyslu § 34 zákona o poštovních službách,” zní v připomínce.
V zákoně dále podle ČTÚ zcela chybí úprava právního nástupnictví České pošty a Balíkovny v už zahájených správních řízeních. Návrh řeší výslovně jen přechod závazků, neřeší však situace, kdy bude případně pošta účastníkem správních řízení, a to jak s sporných, tedy řízeních o námitkách proti vyřízení reklamace, tak těch z moci úřední, včetně přestupků.
Telekomunikačí úřad dále zdůraznil, že v zájmu právní jistoty by měla být stanovena konkrétní lhůta před vznikem Balíkovny, do níž Ministerstvo vnitra podá návrh na zápis do obchodního rejstříku.
Upozorňuje také třeba na fakt, že možnost změnit předmět podnikání uvedená v rámci předloženého návrhu vyvolává riziko, že společnost Balíkovna přestane po svém vzniku poskytovat některé služby. A v případě, že by se tak stalo, mohlo by to mít podle úřadu zásadní dopad na zajištění fungování kritické infrastruktury a rovněž na zajištění poskytování základních služeb ze strany České pošty. ČTÚ navrhuje toto ustanovení upravit tak, že k omezení některých služeb nedojde po dobu dočasné spolupráce, případně stanovit, že předmět podnikání nemůže být po tuto dobu snížen.
Ve svých přípomínkách se dále pozastavuje úřad i nad tím, že návrh žádným způsobem nestanoví, na základě čeho bude určeno jmění, které má přejít na Balíkovnu a žádá o doplnění. „Rozdělení stávajícího jmění České pošty může představovat riziko pro získání nebo udržení již udělené poštovní licence. Případné vyčlenění jmění může v konečném důsledku bránit možnosti úspěchu ve výběrovém řízení a může ohrozit splnění zejména technických a odborných podmínek pro účast v něm. Bez bližších podrobností nelze tuto okolnost nikterak zohlednit,” varuje ČTÚ.
V této souvislosti dodává i to, že není ani zcela zřejmý rozsah spolupráce České pošty a Balíkovny. Z návrhů totiž podle něho plyne, že spolupráce by se mohla týkat jen kritické infrastruktury. „S ohledem na tyto nejasnosti požadujeme upřesnění daného ustanovení případně dopracování, aby bylo zřejmé, v jakém rozsahu se tato spolupráce předpokládá. Současně je třeba upozornit, že časové nastavení spolupráce v délce 3 let není dostatečné ve vztahu k plnění poštovní povinnosti, pokud by držitelem poštovní licence měla být Česká pošta. Povinnost může být uložena až na období 5 let. Nad rámec toho odstavec 3 umožňuje zkrácení uvedeného období rozhodnutím vlády. Takto koncipovaný záměr vyvolává zásadní pochybnosti a nejistotu s ohledem na deklarovaný záměr státního podniku ucházet se o poštovní licence na období od 1. 1. 2025,” zdůraznil úřad.
A obecně zmiňuje také fakt, že zákon neřeší nijak vztah státního podniku Česká pošta a Balíkovny ve vztahu k naplnění podmínek pro možné držení poštovní licence, přestože se předpokládá zájem České pošty se o ní ucházet od 1. 1. 2025 a považuje za kritické návrh v tomto bodě dopracovat.
„V případě, že Česká pošta bude držitelem poštovní licence a poskytovatelem základních služeb s výhradním dodavatelem Balíkovnou, bude potřeba nastavit podmínky už v transformačním zákoně pro plnění povinnosti nákladové orientace cen základních služeb a přístupu k poštovní infrastruktuře a výpočtu čistých nákladů v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu minimálně po dobu uvedených tří let, kdy má trvat outsourcing ze zákona, poštovní licence však může být udělena až na 5 let,” konstatuje dokument.
Jedná se primárně o zajištění všech potřebnýcch podkladů pro ČTÚ pro ověření plnění povinnosti nákladové orientace cen a kalkulaci čistých nákladů včetně zajištění všech dalších podkladů vyžadovaných v rámci notifikačního procesu ze strany Evropské komise. A dále i samotné plnění povinností i ze strany spolupracujícího subjektu – dodavatele, že napřílad nebude v cenách účtovaných držiteli poštovní licence zahrnovat nepřiměřeně vysoký zisk.
Návrh rovněž žádným způsobem nereflektuje povinnost držitele poštovní licence umožnit přístup k poštovní infrastruktuře. Jedná se o zásadní nástroj rozvoje trhu a konkurence. Materiál však podle ČTÚ tento princip zcela pomíjí, když není zřejmé, jakým způsobem bude outsourcing probíhat po ukončení zákonem daného tříletého období. Připravovaná novelizace zákona o poštovních službách v pracovní verzi odsouhlasené expertní pracovní skupinou při Ministerstvu průmyslu a obchodu přitom předpokládá, že držitel poštovní licence zajistí přístup k poštovní infrastruktuře, kterou využívá pro poskytování základních služeb, tedy nejen té, kterou vlastní, ale i té, kterou využívá na základě smlouvy či zde zákona. Povinnost přitom plyne ze směrnice 97/67/ES, připomíná telekomunikační úřad a stanoví, že má členský stát povinnost zajistit dostupnost transparentních, nediskriminačních podmínek přístupu pro prvky poštovní infrastruktury nebo pro služby poskytované v rámci všeobecných služeb.
ČTÚ rovněž uvedlo, že považuje v zákoně za vhodné upravit závazky z poštovních smluv, nyní v něm zcela chybí úprava přechodu odpovědnosti za nesplnění, zejména co se náhrady škody týká. Zákon o poštovních službách obsahuje v tomto směru speciální úpravu a rovněž zvláštní promlčecí dobu, s ohledem na specifika této úpravy je nutno v zákoně řešit i tyto otázky, aby bylo najisto postaveno například to, který ze subjektů bude vyřizovat reklamace ze závazků vzniklých a nesplněných před transformací.
A i telekomunikační úřad, jako zmíněněné resorty, se pozastavuje nad absencí čísel. Chybí podle něho i to, jak navrhovaná úprava dopadne na státní i veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v Česku.
Pozor na veřejnou podporu
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže upozornil, že návrh postrádá jednoznačné vyjádření v souvislosti s veřejnou podporou.
Na několika místech se pouze stručně konstatuje, že budou její pravidla dodržená, přičemž se počítá převážně s investicemi poskytovanými za běžných tržních podmínek. A v případě peněžního vkladu do základního kapitálu Balíkovny při jejím založení se uvádí, že dojde k vyčíslení investice v rámci ekonomické analýzy tak, aby tato investice byla návratná a odpovídala běžným tržním podmínkám.
„Vyjasnění toho, zda transformace České pošty s.p. a zamýšlené sloučení tiskáren zakládá veřejnou podporu či nikoli je nicméně zásadní pro posouzení předkládaného materiálu z hlediska pravidel platných pro veřejnou podporu,” upozornil antimonoplní úřad. Pokud by její využití připadalo v úvahu, doporučuje tuto skutečnost do zákona doplnit.
Přestože podle předloženého materiálu je návrh zákona pouze „technickou normou, která upravuje postup transformace“, ale sama o sobě není dostačující k její realizaci, představuje dle mého názoru právní základ, ze kterého vychází realizace dalších kroků směřujících k úspěšné transformaci, a to včetně předpokládaného časového harmonogramu.
„Doplňkově upozorňuji, že plánovaná transformace může mít za následek oddálení či přehodnocení státní podpory, kterou Česká pošta, s. p., získává podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jako držitel poštovní licence na zajištění základních poštovních služeb a kterou schvaluje Evropská komise. V rámci procesu posouzení se Evropská komise zaměřuje mj. na kalkulaci tzv. čistých ušetřených nákladů, které vycházejí z porovnání čistých nákladů podniku, tedy České pošty, ve dvou situacích, a to jednak při výkonu činnosti včetně zajištění základních poštovních služeb, a dále výkonu činnosti bez zajištění těchto služeb. Zásadní je přitom správné vyhodnocení nákladů, kterým by se daný podnik při absenci zajištění základních poštovních služeb podle očekávání vyhnul, a příjmů, které by pravděpodobně nezískal. Výsledný rozdíl pak určuje maximální výši podpory, kterou podnik smí na zajištění základní poštovní služby získat od státu,” dodal ÚOHS.
Rozpor s ústavním pořádkem České republiky?
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun ve svých připomínkách zmínil možný rozpor s ústavním pořádkem České republiky. Předložený návrh zákona nerespektuje podle něho základní princip právního státu, kterým je dělba moci, a to na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Moci zákonodárné, tedy Parlamentu České republiky a jeho komorám, obecně nepřísluší výkonná moc, a to s několika málo výjimkami, kterými je například disciplinární pravomoc jednotlivých komor parlamentu nad svými členy.
„Nelze tedy akceptovat, aby si moc zákonodárná osvojovala na úrovni zákona oprávnění rozhodovat v konkrétních případech o způsobu nakládání s majetkem České republiky, taková pravomoc přísluší v rámci systému dělby moci orgánům moci výkonné, a to při respektování obecných pravidel, která jsou vtělena do obecné právní úpravy, zde konkrétně do zákonů o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákona o státním podniku, občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích,” uvedl.
Upozorňuje i na to, že předložený návrh zákona nepřípustným způsobem zasahuje i do moci soudní. Předně totiž na zákonné úrovni vymezuje právní formu zakládané osoby, její obchodní firmu nebo předmět její činnosti. Zakladatelské právní jednání, návrh na zápis do veřejného rejstříku, jakož i řízení ve věcech rejstříku před rejstříkovým soudem se stávají čistě formálními, neboť ke vzniku právnické osoby Balíkovna dojde bez ohledu na zápis do veřejného rejstříku ze zákona. „Případné rozhodnutí soudu o tom, že se návrh na zápis odmítá nebo zamítá, nemá vliv na vznik právnické osoby. Soudní přezkum návrhu na zápis se tak stává z pohledu vzniku právnické osoby irelevantním,” upozornil.
Návrh zákona obsahuje celou řadu nejasností, které by způsobily jeho obtížnou aplikovatelnost. Například ustanovení § 7 odst. 2 dává vládě výlučnou pravomoc určit, jaké jmění přejde na nově vzniklou akciovou společnost. Na druhou stranu ustanovení § 13 stanoví, že jen některé závazky přechází na Balíkovnu a.s. Zdůranil, že je tedy nutné vyjasnit vztah mezi těmito ustanoveními, protože jmění v souladu s § 495 občanského zákoníku tvoří souhrn majetku a dluhů. „Navíc považujeme za nepřípustné, aby samotné ministerstvo vnitra určovalo blíže neurčeným způsobem obsah zákonného pojmu ‚závazky, které souvisí výlučně s předmětem činnosti akciové společnosti Balíkovna’’‘,“ dodal.
Značně problematické je podle něho třeba i ustanovení o povinné spolupráci státního podniku Česká pošta a jím ovládaných obchodních společností s akciovou společností Balíkovna. Uvedené ustanovení, pokud nebude realizováno na tržním principu, je způsobilé narušit hospodářskou soutěž a založit nedovolenou podporu. „Oba subjekty jsou především podnikateli v oblasti poštovních služeb, jejich spolupráce je tedy dána primárně tržními podmínkami a zájmy každého z nich, nikoliv zákonnou povinností vzájemné spolupráce po určitou dobu. Uvedené ustanovení je nezbytné z předloženého návrhu zákona vypustit,” uvedl.
Problematické je například i ustanovení, ze kterého není zřejmé, proč by měl za akciovou společnost Balíkovna jednat před jejím vznikem právě a jen státní podnik Česká pošta, aniž se ověří, zda je to právě tento státní podnik, kdo by v dané věci byl jinak způsobilý pro sebe takovým jednáním nabýt práv a povinností, o která v rámci právního jednání jde. Navíc není vůbec zřejmé, proč by měla být akciová společnost Balíkovna, jakožto samostatná osoba, která má prosazovat své zájmy, povinna ze zákona převzít účinky takových právních jednání pro sebe, aniž by měla možnost zvážit, zda je to pro ni výhodné,” zkonstatoval předseda Legislativní rady vlády. I v takovém případě by proto bylo vhodnější ponechat řešení na obecné právní úpravě obsažené zejména v § 127 občanského zákoníku.
Monika Ginterová
