Zastropování ceny elektřiny vyráběné z jiných než plynových elektráren na 180 eurech za megawatthodinu, ale také zlevnění zemního plynu díky změně burzovní cenotvorby a jednání s Norskem o snížení ceny. Taková opatření v boji proti energetické krizi zmínila ve svém projevu o stavu unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Jedno je jasné: doba, kdy drahý zemní plyn vytáhl cenu elektřiny nad 500 eur za MWh, zatímco většina elektráren vyrábí za zlomek této cifry, musí skončit. A to díky zastropování ceny elektřiny z neplynových zdrojů na 180 eurech za MWh. „Náš návrh přinese členským státům, více než 140 miliard eur pro členské státy, aby přímo zahojily ránu,“ uvedla šéfka Evropské komise ve svém projevu.
Uvedený návrh má vyřešit problematiku nadměrných zisků výrobců elektřiny. Evropská komise se však domnívá, že nepřiměřených zisků dosahují také velké ropné, rafinerské, plynárenské a uhelné společnosti. Na ně chce uvalit dodatečnou daň, která by jim odebrala 33 procent ze zvýšeného zisku.
Ta plynová burza je nějaká divná
Leyenová ve svém projevu kritizovala benchmark používaný na trhu s plynem – index nizozemské burzy TTF. Ten se prý nedokázal přizpůsobit nové realitě na trhu s plynem a proto bude Komise pracovat na vytvoření reprezentativnějšího cenového benchmarku. Zkapalněný plyn (LNG) dodávaný do terminálů na severozápadě Evropy je zhruba o třetinu levnější než cena na burze TTF, která tak zbytečně prodražuje výslednou cenu pro koncové spotřebitele.
Vedle osekání zisků a dodatečného zdanění chystá Evropská komise také výpomoc energetickému sektoru. Konkrétně se jedná o pomoc s likviditou na trzích s elektřinou s cílem zvýšit likviditu a srazit cenu na energetických burzách.
Šéfka unijní exekutivy také oznámila, že Evropská unie jedná o snížení ceny plynu s Norskem, které dnes na dodávkách do zemí EU až nemravně bohatne. Takové snahy však mohou na druhé straně narazit na nepochopení. Norský premiér Jonas Gahr již dříve označil evropský strop za špatný nápad, který by skončil snížením dodávky plynu a dalším prohloubením krize.
Naopak se zdá, že se země Evropské unie neshodnou na zastropování dovozní ceny ruského (případně jakéhokoli) zemního plynu. Členské státy jsou v této otázce rozděleny na dva podobně silné tábory. Česká republika patří do skupiny, která před takovým zásahem varuje. Omezení ceny by automaticky vedlo ke snížení dovozu a současně ke zvýšení spotřeby; výsledkem by byl naprostý rozvrat trhu s plynem.
Víc větru, slunce a vodíku
Krizi na trhu s plynem a elektřinou považuje Ursula von der Leyenová za signál k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie. Konkrétně zmínila větrné elektrárny, fotovoltaiku a vodík. Zde pochválila svou domovskou zemí, Německo, za průkopnickou práci v oblasti provozu prvních vlakových souprav s vodíkovým pohonem.
„Zdvojnásobili jsem náš cíl pro rok 2030, chceme vyrábět v EU každý rok deset milionů tun obnovitelného vodíku. Dnes mohu oznámit, že vytvoříme novou Evropskou vodíkovou banku. Ta bude investovat 3 miliardy eur na pomoc při budování budoucího trhu s vodíkem,“ dodala Leyenová.
(red)
