V Česku už by se od poloviny roku 2025 měly zálohovat PET lahve nebo plechovky. Podle představ ministerstva životního prostředí by mělo vzniknout zhruba 11 tisíc sběrných míst, kromě samotných obchodů by lidé mohli obaly vracet například i na čerpacích stanicích. Jenže samotní obchodníci se stejně jako některá vlivná ministerstva staví ostře proti. Vyplývá to ze záznamů o výsledcích meziresortního řízení, které Ekonomický deník prostudoval.
Návrh ministerstva životního prostředí počítá s tím, že by se měly vracet obaly na nápoje o objemu 0,1 až tři litry. U alkoholických nápojů se má zálohování týkat produktu do 15 procent alkoholu v plastových lahvích a plechu. Cenu zálohy stanoví vyhláška, aktuálně se počítá se čtyřmi korunami. Cílem celého systému je vrátit do oběhu 90 procent plastových lahví do pěti let od spuštění systému.
Zastoupení by měli mít i malí prodejci
Zda koncept resortu vedeného lidoveckým místopředsedou Petrem Hladíkem ve vládě projde, ale zatím není jasné. Odmítá ho například ministerstvo průmyslu. Argumentuje mimo jiné tím, že vůbec nereflektuje v současné době připravované evropské legislativy o obalech a odpadech z nich.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu nesouhlasí se zavedením zálohového systému v předložené podobě,” konstatují zástupci úřadu řízeného Jozefem Síkelou (STAN). Upozorňují přitom také na to, že doprovodné materiály k návrhu jsou nedostatečně zpracované a vůbec nedávají prostor pro důkladnou analýzu dopadů opatření na spotřebitele i obchodníky.
„Rovněž postrádáme souhrnné porovnání nákladů a přínosů jednotlivých variant, které by odůvodnilo potřebu předložení tohoto návrhu,” poznamenává ministerstvo průmyslu.
Resort kromě množství konkrétních technických nebo koncepčních řešení napadá i úpravu takzvaného operátora, který by měl mít monopol na správu celého systému zálohování.
Operátora mají založit subjekty, které pokrývají minimálně 80 procent obalů podléhajících zálohování na trzích. Ministerstvo životního prostředí chce vybrat operátora na základě výběrového řízení a následně ho má autorizovat, ale i kontrolovat.
Ministerstvo průmyslu ve svých připomínkách poukazuje na to, že návrh se dostatečně nevypořádal s možností využít stávajícího operátora pro běžné odpady, kterým je nezisková společnost EKO-KOM. Ke zvážení pak dává také variantu, kdy by se sice mohl vytvořit operátor nový, ale byl by výlučně ve vlastnictví státu.
„V současné době se na evropské půdě projednává další legislativa v oblasti třídění a využívání dalších různých materiálů. Varianta státního operátora by mohla garantovat, že vzniklý monopol bude z hlediska trhu neutrální pro všechny aktéry, a zároveň umožní budoucí pružnější rozvoj i v dalších oblastech systému sběru odpadních surovin,” komentuje to Síkelův resort.
Pokud by nakonec měl skutečně vzniknout privátní operátor, měli by v něm mít podle ministerstva podíl i menší prodejci. „Je nutné zajistit odpovídající reprezentaci zájmů jednotlivých subjektů uvnitř operátora. Je nutné zajistit, aby operátor nevytvářel nerovnou konkurenci v případě, že by jeho akcionáři byli primárně velké podniky. Mohlo by tedy dojít k nekalé konkurenci, resp. nastavení neférových podmínek vůči menším subjektům,” vysvětluje ministerstvo.
Spory o monopol operátora
Právě institut operátora a jeho navrhovaná úprava je „trnem v oku” i pro další resorty nebo profesní sdružení. Například ministerstvo financí – kromě „tradičního” odmítání jakéhokoliv navyšování počtu tabulkových míst a tedy i nároků na státní rozpočet – kritizuje například to, že operátor by podle představ resortu životního prostředí mohl provozovat jen sčítací centra a mezisklady, ale nesměl by už mít jakékoliv třídící linky.
„Operátorovi se přímo zakazuje držet přímý nebo nepřímý podíl na vlastnických, rozhodovacích nebo hlasovacích právech osoby vlastnící nebo provozující tato zařízení na území České republiky či jiného státu. Důvody pro toto omezení jsou nezřetelné. Důvodová zpráva pouze stroze konstatuje účel zabránit střetu zájmů a monopolizaci postavení operátora. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace tuto otázku vůbec nerozvádí,” upozorňuje úřad pod vedením místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury.
Operátor musí být podle krajů efektivní
Na stejný problém pak poukazuje například Asociace malých a středních podniků a živnostníků: „Tato podmínka omezuje hospodářskou soutěž, může představovat nedovolenou státní podporu a narušuje volný pohyb zboží a služeb v rámci unijního trhu. Takového omezení také může znamenat sníženou efektivitu nakládání s odpady z nápojových obalů a zvýšit náklady na provoz systému.”
Podle asociace je přitom nezbytné, aby operátor mohl postupovat efektivně a snižovat mimo jiné i dopady na životní prostředí. Pro naplnění tohoto principu pak podle zástupců malých a středních podniků musí mít možnost vybudovat zařízení pro sběr a třídění materiálu v lokalitách, kde reálně ke sběru obalů dochází.
„To operátorovi umožní řídit logistiku a náklady na ní. Zároveň je třeba zajistit, aby nedocházelo ke zbytečně dlouhým svozům i z pohledu dopadu na životní prostředí,” uvádí asociace.
Poukazuje v této souvislosti na studii Vysoké školy chemicko-technologické, podle které efektivita umístění třídících center a následné logistiky sníží o 28 procent uhlíkovou stopu celého systému.
Asociace také upozorňuje na to, že v Česku je momentálně nedostatek moderních třídících linek které by mohly zálohovaný odpad zpracovávat. Podle asociace je tak nutné za soukromý kapitál potřebnou kapacitu vybudovat. I v této souvislosti je tedy podle asociace nutné umožnit provozovatelům zálohového systému třídící zařízení vlastnit a provozovat.
Zaměstnavatelé: už teď třídíme nad plán
Například Unie zaměstnavatelských svazů pak ve svých připomínkách upozorňuje na to, že navrhovaná legislativa jde nad rámec toho, co požadují evropské předpisy, a navíc přináší zvýšené náklady pro firmy i obce, ale zejména pak pro samotné občany.
„Rada ministrů životního prostředí snížila požadovaný průběžný cíl ke sběru PET lahví z původních 90%, a následně 85 % na aktuálních 78 % v roce 2026. Jedná se tedy o hodnotu, kterou Česká republika plní již nejméně od roku 2020. Současně to znamená, že zde není objektivní důvod zavádět systém povinného zálohování PET lahví,” poukazuje unie.
Připomíná přitom přístup Francie, která jasně oznámila, že povinné zálohování PET lahví zavádět nebude, protože je pro obce a města nevýhodný a nemá ani celospolečensky pozitivní přínosy – spíše prý naopak.
„Podstatný je také bod schválený Evropským parlamentem, že finální míry sběru 90 % v roce 2029 má být dosaženo u všech obalových materiálů (tedy plastů, papíru, kovů, skla, dřeva, kartonů, apod.), nejen u PET. Má toho být dosaženo systémy separace. Je logické, že cíle sběru 90 % u všech obalových materiálů nelze splnit systémem odevzdávání odpadů v obchodech s potravinami, tedy zálohami,” doplňuje unie zaměstnavatelů.
Podobně se pak vyjádřila i Asociace krajů – podle ní by měl být návrh kvůli nedostatečné přípravě a projednání stažený. Podle představitelů regionů by totiž měl závažné dopady na stávající systémy odpadového hospodářství.
„Kraje zastávají většinově názor, že cíle lze splnit dalším rozvojem obecních systémů separace a podporou již běžících projektů. Tento postup je současně, v době probíhajících rozpočtových restrikcí dopadajících na všechny úrovně veřejné správy i na občany naší země, významně úspornější a bezpochyby, alespoň prozatím, ekonomicky efektivnější. Náklady na zavedení zálohovacího systému budou pravděpodobně přeneseny na občana, a to jednak formou zdražení koncových výrobků u obchodníků a jednak formou zvýšení místního poplatku za odpady,” konstatuje asociace krajů.
Ministerstvo chce podpořit cirkulární ekonomiku
Stejně jako ona se proti návrhu z dílny ministerstva životního prostředí vyjádřil mimo jiné i další organizace, jako např. Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Družstevní asociace. Nesouhlas pak ale vyjádřila i většina krajů, ale i další vlivná ministerstva – pro místní rozvoj, zdravotnictví a resort vnitra.
Resort životního prostředí při představení systému zdůrazňoval, že v současné době slouží k výrobě nových lahví jen část recyklovaného materiálu z PET lahví. Cílem ministerstva je podle dřívějších vyjádření ministra také podpořit cirkulární ekonomiku a splnit cíle vycházející z evropské legislativy, tedy aby se vratné PET lahve využívaly znovu jako lahve.
Podle Hladíka by přitom systém neměl stát občany nic navíc. Zákazníci prý budou s PET lahvemi a plechovkami zacházet podobně jako se sklem, obaly budou zálohované a bude možné je vracet v obchodech. Nebude nutné obaly nijak vymývat, nicméně by se měly do sběrných míst vracet nezdeformované a včetně etikety tak, aby bylo možné naskenovat unikátní EAN kód. Ze zálohovací povinnosti mají být vyjmuty obaly od mléka, olejů, sirupů a alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 15 procent, ze kterých nelze kvůli znečištění vyrobit nové.
Tomáš Svoboda
