INZERCE

Plán B: A co když Řecko opravdu půjde?

Ministři financí zemí eurozóny na svém rižském jednání údajně poprvé hovořili o „plánu B“ ve věci Řecka. Co přesně si pod tímto plánem máme představit není zatím známo. 

„Diskutovali jsem o tom, co budeme dělat, pokud nebude včas dosaženo nového programu pro Řecko,“ uvedl třeba Dušan Mramor ze Slovinska. Absence nové dohody o pomoci Řecku by podle Mramora znamenala automatický odchod Řecka z eurozóny. „Plánem B může být cokoliv,“ prohlásil.

O finančních problémech Řecka si můžete přečíst ZDE.

Úvahy o plánu B svým typicky šroubovaným způsobem potvrdil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Neměli byste se ptát zodpovědných politiků na alternativy,“ odpověděl ministr na otázku ohledně existence plánu B. Dodal, že pokud by odpověděl kladně, mohl by vyvolat paniku. Poukázal v této souvislosti na potřebu tajit v počáteční fázi plány na znovusjednocení Německa v roce 1989.

Někteří ministři ale podle agentury DPA spekulace o plánu B odmítli. „O plánu B se nejednalo,“ uvedl například rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling.

Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru. Řecký parlament v pátek schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

of