Polská železniční společnost PKP CARGO S.A. dokončila program nákupu vícesystémových lokomotiv a vagonů pro intermodální přepravu. Společnost pro investici do lokomotivního parku získala finanční prostředky z fondů Evropské unie. Společnost obohatila svůj vozový park o pět elektrických vícesystémových lokomotiv a 220 vagonů.
Plošiny pro přepravu kontejnerů dodalo konsorcium společností skupiny Greenbrier: Wagony Świdnica a ASTRA RAIL Industries. Jedná se o vozy řady Sggrss (šestinápravový kloubový vůz pro intermodální přepravy – pozn. red.) ložnou délkou 80 stop. Pět lokomotiv naopak vyrobila a dodala společnost Siemens. Tato kolejová vozidla jsou určena pro provozování intermodální dopravy v mezinárodní dopravě.
„Lokomotivy a vozy nám umožní vypravovat intermodální vlaky z Polska do Německa, Rakouska, České republiky nebo směrem na Slovensko či Maďarsko. V Polsku tvoří většinu intermodálních přeprav tranzitní přepravy, a proto tato investice výrazně zlepšila provozní možnosti naší společnosti,“ zdůrazňuje Marek Olkiewicz, člen představenstva PKP CARGO S.A. pro provoz.
„Zvýšila se tak konkurenceschopnost naší společnosti na trhu mezinárodní železniční dopravy, což má v souvislosti s rozvojem dopravy v oblasti Trojmoří velký význam. Tento směr je jedním z pilířů strategie rozvoje společnosti PKP CARGO,“ dodává Olkiewicz.
A zdůraznil, že investice do intermodálních kolejových vozidel zlepšují konkurenceschopnost železniční dopravy vůči silniční.
Mohlo by vás zajímat
Hodnota nákupu a vagonů činila celkem zhruba 243,5 milionu zlotých, včetně financování z prostředků EU – na základě dohody uzavřené v roce 2018 s Centrem dopravních projektů EU – přesahující 92 milionů zlotých.
PKP CARGO využila dotaci v rámci Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí 2014-2020 (osa „Rozvoj námořní dopravy, vnitrozemských vodních cest a multimodálních spojení“).
Marek Olkiewicz připomíná, že v roce 2022 společnost dokončila další intermodální projekt, jednalo se o nákup 936 plošin vyrobených společností Tatravagonka. Kontejnerová doprava je nejvíce rozvíjejícím se a nejperspektivnějším odvětvím železniční dopravy.
Válka na Ukrajině sice způsobila v roce 2022 pokles tohoto segmentu v železniční dopravě, ale v dlouhodobém horizontu budou kontejnerové přepravy zaujímat stále větší podíl v polském vytížení na úkor železnic pro přepravu hromadných nákladů, především uhlí, jejichž přepravy budou klesat v důsledku procesu dekarbonizace polské a unijní ekonomiky.
Z moře na koleje
PKP Cargo hodlá také rozvíjet užší spolupráci s přístavy.
Nová role přístavů při zajišťování energetické a ekonomické bezpečnosti země bylo jedno z hlavních témat poprvé pořádaného polského kongresu Přístavy 2030. Zástupci přístavů v Gdyni, Gdaňsku, Štětíně a Świnoujście, představitelé největších přístavních terminálů, speditérů a celého logistického průmyslu působícího v okolí polských přístavů, stejně jako řada vědců a odborníků během dvoudenního setkání v Sopotech (1. až 2. června) debatovali také o efektivitě terminálů a přístavní infrastruktury, stejně jako o nových výzvách v dodavatelských řetězcích, kybernetické bezpečnosti dopravy a vlivu přístavů na ekonomiku měst a regionů.
Mezi řečníky byl i Dariusz Seliga, předseda představenstva společnosti PKP CARGO S.A. Jedním z klíčových aspektů, na které Seliga během debaty upozornil, bylo zvýšení efektivity obchodních aktivit v rámci samotné společnosti a také zkvalitnění spolupráce s dodavateli, což vede k dobrým finančním a provozním výsledkům.
V poslední době byla pro společnost PKP CARGO klíčová spolupráce s přístavy, odkud musely vlaky společnosti odebírat velké množství dováženého uhlí. Seliga zdůraznil, že efektivní přeprava uhlí v zimním období z námořních přístavů do země byla možná i přes potíže související s kapacitou tratí a nakládacích míst.
Diskuse panelistů se pak zaměřila na úzká místa v infrastruktuře tratí i terminálů a na způsoby jejich překonání, jakož i na nové investice, které by zefektivnily dopravní koridory. Jednou z nich, jak upozornil Dariusz Seliga, je výstavba kontejnerového terminálu ve Zduńské Woli – Karsznici. Terminál bude sloužit nákladním proudům na severojižním a východozápadním koridoru, přičemž největší proud kontejnerů bude dodáván prostřednictvím přístavních spojů.
Předseda představenstva PKP CARGO dále upozornil na silný tlak spojený s ekologickou transformací a z toho vyplývající potřebu mimo jiné provést obchodní analýzu dopadu faktorů ESG (životní prostředí, společenská odpovědnost, správa a řízení podniků) na budoucí strategii skupiny PKP CARGO.
(nik)
