Vysoká rychlost, bezohledná jízda, vybržďování nebo ilegální závody. Téma agresivní jízdy na tuzemských silnicích se v posledních dnech skloňuje zejména v souvislosti s europoslancem Filipem Turkem a jeho překročením rychlosti na dálnici, jde ale o mnohem rozsáhlejší problém, který se týká pěti až osmi procent řidičů.
Poslanci teď zvažují, že by došlo k rozšíření legislativních možností, jak piráty silnic postihovat. Jako jedno z řešení to navrhli svým usnesením politici ze sněmovního podvýboru pro dopravu.
Pro obce, které přestupky řeší, ale i soudce, je náročné některé činy řidičům dokazovat. Týká se to mimo jiné i pořádání nebo přípravy organizovaných nelegálních závodů.
Řidiči s duševním problémem
Ředitel odboru agend řidičů Stanislav Dvořák z ministerstva dopravy upozornil na to, že jde ohledně nelegálních závodů o organizované skupiny, které se chovají v provozu velmi nebezpečně a současné nástroje, jak je trestat, nejsou dostatečné.
Agresivita na silnicích má podle něj ale řadu dalších projevů, nejde pouze o závody. Agresivní řidiči jsou podle Dvořáka realitou českých silnic a jde o lidi, kteří jsou nebezpeční pro ostatní. Někteří řidiči už mohou mít i určitý duševní problém, dodal Dvořák.
Mohlo by vás zajímat
Postihováni některých přečinů pak naráží na limity současného systému. „Přestupkové právo není úplně ideální, obce s rozšířenou působností nemají kapacity na řešení právně komplikovanějších i důkazně komplikovanějších případů,“ doplnil.
Důležité podle Dvořáka je, aby policie měla co nejlepší nástroje k tomu, jak získat důkazy a viníka by bylo možné potrestat co nejdříve, netrvalo to čtyři roky a následně skončilo pokutou ve výši 1500 korun.
Speciální útvary
Zpět k nelegálním závodům. Jan Hanuš z Policejního prezidia během jednání sněmovního podvýboru pro dopravu uvedl, že od loňského incidentu na pražském Nuselském mostě, kde se konal tuningový sraz, má policie metodický postup, jak zakročit. Řídí se jím od loňského podzimu. Vznikly dva speciální útvary, jeden pro Čechy a druhý pro Moravu, jejichž členové se podobných akcí účastní a skupiny doprovázejí.
Hanuš okomentoval také takzvané vybržďování, pokud je dobře zdokumentované na kameru poškozeného a bylo agresivní či došlo ke střetu, tak není problém takový čin dostat k soudu, potíže začínají ve chvíli, kdy ke střetu nedošlo a dokumentace chybí. V takových případech může přečin skončit ve správním řízení – a pokutou ve výši 1500 korun.
Složité dokazování
Vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce ministerstva spravedlnosti Michal Franěk ohledně možného rozšiřování trestního postihu agresivních řidičů upozornil na to, že by bylo potřeba definovat, co by se z kategorie přestupků přesouvalo do trestního práva, protože to funguje jako poslední sankční mechanismus ve chvíli, kdy ostatní sankce nestačí.
Dokazování toho, že k přečinu došlo, bude podle něj navíc stejně složité v rámci trestního i přestupkového práva. Konkrétně u nelegálních závodů jak Hanuš, tak Franěk upozornili na omezené možnosti „preventivních zásahů“. Podle Fraňka není možné nasazovat „lidi předem“.
Napříč spektrem
Co by mělo být určitě přesunuto z přestupkového do trestního práva, je podle poslankyně a místopředsedkyně podvýboru Zuzany Ožanové (ANO) to, když někdo ujíždí policistům. V současnosti za úmyslné nerespektování pokynu policie k zastavení hrozí až pětadvaceti tisícová sankce a až půlroční zákaz řízení. Řidiči musí počítat i se šesti bodovým ohodnocením.
Případné rozšiřování legislativy, která by měla přečiny agresivních řidičů řešit, podle Ožanové vyžaduje odbornou diskuzi napříč politickým spektrem. „To není věc opozice a koalice, to je věc zdravého rozumu,“ míní. Podle poslankyně budou důležité zejména výstupy mezioborových pracovních skupin, ve kterých by měli být přítomni kromě zástupců ministerstev i soudci a policisté. „Není to o svobodě jednotlivce, ale o tom, že může svým chováním někoho zabít,“ dodala poslankyně.
Definovat řidiče nebo jeho činy?
Zvážit by se mělo, jestli se bude řešit definice agresivního řidiče nebo přímo definovat konkrétní činy. „Což si myslím, že by bylo o něco jednodušší, říci, jaké jednání se nám nelíbí,“ konstatovala. To by se následně definovalo jako přestupek nebo trestný čin. Aby došlo například k trestnému činu obecného ohrožení, musí se to týkat sedmi lidí.
Jasně a přesně definovat agresivní chování řidičů je nutné podle poslance a člena sněmovního podvýboru pro dopravu Antonína Tesaříka (KDU-ČSL). Jako příklad ze zahraničí uvedl jízdu na jednom kole na motorce. Vyzdvihl i příklad z Polska, kde mohou lidé přestupky hlásit na speciální linku.
To už funguje podle Jana Hanuše z Policejního prezidia také v České republice. Oznámení s kamerovými záznamy i fotografiemi podle něj chodí například na všechny služebny, e-podatelnu, policii, Policejní prezídium i krajská ředitelství. „Všechny podněty se řeší,“ dodal.
Vozidla s kamerami
Všechna označená policejní vozidla mají podle Hanuše zároveň nainstalované kamery. A záznamy se z nich následně využívají v rámci důkazních řízení. Civilní policejní vozidla mají podle něj radarové systémy, které také umí nahrávat.
V České republice od loňska fungují pro piráty silnic speciální terapeutické programy. Podle dřívějších odhadů Centra dopravního výzkumu by se mělo do nich hlásit ročně 15 až 20 tisíc řidičů. Koncem loňského roku šlo o stovky lidí.
Programy jsou zacílené zejména na řidiče „recidivisty“. Kvůli vrácení řidičského průkazu je musí podstoupit například lidé, kteří odmítli dechovou zkoušku na alkohol nebo psychotropní látky, přišli o řidičský průkaz na dobu nejméně 18 měsíců, anebo jim to nařídil soud. „Terapeutické programy jsou fajn, ale pořád má většina těch lidí pocit beztrestnosti,“ podotkla poslankyně Ožanová.
