Úplně každý občan bude pravidelně dostávat od státu peníze, které vystačí na živobytí. Takzvaný nepodmíněný základní příjem připravuje ve svém ekonomickém programu Česká pirátská strana. Probleskly informace, že jim v tom pomáhá bývalý vlivný občanský demokrat a ministr financí Vlastimil Tlustý. Přinášíme další díl seriálu analýz ekonomických programů relevantních stran.
Nepodmíněný základní příjem je jednou z myšlenek, kterou se zabývají ekonomové všude na světě. O tom, že o něm uvažují jako o jednom z volebních taháků, dali nedávno vědět členové České pirátské strany. Otevíráme další díl analýz ekonomických programů relevantních politických stran, které mají dle redakce Ekonomického deníku šanci promluvit do výsledků podzimních parlamentních voleb. V prvním díle jsme analyzovali ekonomický program KSČM v textu KSČM navrhuje snížit pracovní dobu na 35 hodin týdně.
Propočítejme, kolik bychom teoreticky mohli dostat za podmínky, aby potom stát nezkrachoval a dál plnil svoje základní funkce. „Nepodmíněný základní příjem dává šanci chudším lidem. Když nezaměstnaný člověk přejde ze sociálních dávek na minimální mzdu, polepší si o jednotky tisíc měsíčně. Ale pokud žije ze základního příjmu, po nástupu do práce jeho příjem stoupne o celou mzdu,” argumentuje Mikuláš Ferjenčík, tiskový mluvčí České pirátské strany.
Nový systém sociálního zabezpečení údajně vyjde levněji než dosavadní záchranná síť a zabezpečí lidskou populaci, až případně naši práci zastanou stroje. Původní koncept nedává příjemcům podpory žádnou podmínku: Nemusíte mít zaplacené žádné veřejné pojištění, nemusíte trpět nouzí ani nemocemi, můžete klidně vydělávat velké peníze vlastní prací nebo třeba pouze odpočívat, a každopádně dostanete od státu pravidelnou výplatu.
Propočítejme možnosti českého státu
Jenomže kolik bychom vlastně obdrželi peněz? Český stát letos podle zákona č. 457/2016 Sb. utratí zhruba 1,3 biliónu Kč. Když vydělíme celou sumu počtem obyvatel (přibližně 10,5 miliónu), vyjde nepodmíněný základní příjem 10 400 Kč měsíčně. Tedy méně, než kolik aktuálně činí průměrný starobní důchod (11 750 Kč), na který penzista musel celý život vydělávat a spořit. Kdyby senior místo slíbené pojistné dávky dostal podstatně nižší “nepodmíněný základní příjem”, mohl by žalovat český stát, že byl oklamán.
Předpokládejme tedy, že starobní penze budou zachovány. Tím pádem ovšem rozpočet na nepodmíněnou dávku klesá, mezi obyvatele můžeme nyní rozdělit asi 900 miliard Kč. Vychází měsíční dávka 7 150 Kč. Tedy méně, než kolik v současnosti pobírají někteří chudáci (například příspěvek na živobytí rovný životnímu minimu samostatně žijícího jedince 3 410 Kč + příspěvek a doplatek na maloměstské nájemní bydlení 4 763 Kč = 8 173 Kč měsíčně). Pokud by místo tradičních adresných sociálních dávek dostali “nepodmíněný základní příjem”, ještě více zchudnou a bohužel není jisté, zda dokážou najít přivýdělek.
Někteří lidé jsou z různých důvodů prakticky nezaměstnatelní a zároveň nezaopatření, ačkoli mají hodnotu jakožto lidské bytosti. Proto máme dosavadní adresný sociální systém pro prokazatelně chudé osoby, který tvoří necelých 6 % státních výdajů (pomoc v hmotné nouzi + dávky státní sociální podpory + pěstounské dávky + příspěvek na péči o těžce postižené lidi). Další záchranné transfery jsou podmíněny předchozím pojištěním, tedy “předplatným”: podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, důchody.
Nepodmíněný základní příjem není na pořadu dne
Propočítali jsme dva modelové příklady, které skrývají svá úskalí. V praxi bychom měli na nepodmíněný příjem ještě podstatně menší rozpočet, pokud budou dále fungovat bezpečnostní složky státu, veřejná infrastruktura atd.
“Starobní důchody rušit nechceme a je nám jasné, že některé adresné sociální dávky přetrvají. Ale například není nutné, aby nepodmíněný základní příjem dostávaly v plné výši také děti,” nachází úsporu Ferjenčík. Takže oproti optimistickým očekáváním nemůžeme škrtnout veškerou administrativu a celý systém automatizovat, jelikož úředníci budou nadále studovat žádosti o některé adresné dávky, respektive rozdělovat část prostředků osobně. Navíc začíná hrát roli věk, takže ze sousloví “nepodmíněný základní příjem” musíme škrtnout úvodní adjektivum. Kdo chce plnou dávku, musel by splňovat určité generační kritérium.
Najdeme úsporu nebo zdroje ještě někde jinde? “Zásadní otázka je, zda by z kvantitativního uvolňování neměli profitovat přímo občané. Dnes Česká národní banka takříkajíc tiskne peníze, aby kupovala devizy – tento mechanismus lze možná změnit, abychom získali jeden ze zdrojů pro nepodmíněný základní příjem,” říká Ferjenčík. “V neposlední řadě zdůrazňujeme, že jako stát nezbohatneme nikdy, pokud přiměřeně nezdaníme zahraniční majitele našich podniků,” dodává tiskový mluvčí Pirátů.
Stručně řečeno uznává, že “zavedení nepodmíněného základního příjmu není na pořadu dne (ostatně ani robotizace výroby ještě nepokročila natolik, aby byla z nepodmíněného příjmu ekonomická nutnost)”.
Petr Woff
