Minulý týden doputovalo do dolní komory Parlamentu ČR několik zajímavých návrhů zákonů a Ekonomický deník svým čtenářům opět přináší přehled i s predikcí, jestli daný zákon má šanci na uvedení v život. Helena Válková v minulém týdnu rozhodně nelenila a předložila spolu s dalšími kolegy poslanci hned dvě novely. Jedná z novel se týká zákona o veřejném ochránci práv a druhá trestního zákoníku, ve kterém by mělo mimo jiné dojít k navýšení hranice pro trestný čin z 5 tisíc na 10. Novely by se mohl dočkat i zákon o zaměstnanosti, kde si poslanci přejí navýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Za pozornost stojí i pirátský návrh, kterým chtějí Piráti zdanit výnosy z cenných papírů, u kterých doposud platila výjimka v případě jejich držení po dobu tří let a zároveň chtějí Piráti zvýšit slevu na poplatníka. Volební právo od 16let? I to bude možná brzy možné minimálně u voleb do zastupitelstev měst a obcí. ODS by ráda zrušila nulovou toleranci alkoholu za volantem.
Novela zákona o veřejném ochránci práv
Helena Válková s dalšími kolegy předkládá novelu zákona o veřejném ochránci práv. Novela je spíše zpřesňující, než že by nějakým způsobem měnila fungování úřadu veřejného ochránce práv. Ujasněno by mělo být třeba ustanovení o poskytování úřední součinnosti. „Navrhuje se přesunout stávající obecné ustanovení o poskytování „úřední“ součinnosti z § 16 do nově navrhovaného odstavce 4 § 15 zákona a dosavadní odstavec 4 označit jako odstavec 5. Důvodem pro tento postup je snaha sloučit vyšetřovací oprávnění ochránce do jednoho ustanovení (§ 15). Odstraní se tím pochybnosti některých úřadů oslovených ochráncem, zda poskytnutím součinnosti ochránci neporuší stanovenou povinnost mlčenlivosti. Přestože jsou takové námitky liché, neboť povinnost mlčenlivosti je uložena pouze jednotlivým fyzickým osobám, typicky jednotlivým zaměstnancům úřadu, nikoli samotnému úřadu,“ uvádějí k plánovaným změnám předkladatelé, kteří si od změn slibují také zvýšení efektivnosti celého úřadu.
Projde to?
Vláda prozatím k zákonu nepřijala žádné stanovisko, ale v rámci připomínkového řízení k zákonu přijalo Ministerstvo spravedlnosti neutrální stanovisko. Podle ministerstva zákon přináší pár vítaných změn, ale některé úpravy by měly přinášet nežádoucí modifikace tohoto zákona, které pravděpodobně nezamýšlejí ani sami předkladatelé. Vzhledem k tomu, že ministerstvo zároveň volá po hlubší analýze než bude zákon novelizován, dá se očekávat, že tato novela šitá horkou jehlou neprojde úspěšně hlasování v Poslanecké sněmovně.[mn_protected]
Novela zákona o zaměstnanosti
Alena Gajdůšková spolu s dalšími patnácti poslanci předkládá návrh novely zákona o zaměstnanosti. Návrh přináší zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ze současných 12 tisíc na 12 800 korun. „V rámci chráněného trhu práce působí také zaměstnavatelé, jejichž činnost se blíží pracovní terapii. Jedná se o subjekty zaměstnávající ve větší míře zaměstnance často uznané ve druhém či třetím stupni invalidity, tj. osoby s nejnižším pracovním potenciálem. Produktivita práce těchto zaměstnanců ve většině případů neodpovídá minimální mzdě, a proto je ekonomická stabilita těchto zaměstnavatelů zcela závislá na příspěvku poskytovaném Úřadem práce České republiky,“ říkají k nutnosti návrhu předkladatelé. V případě, že bude navýšení schváleno, měl by státní rozpočet ročně přijít až o 557 milionů korun ročně.
Projde to?
Pod zákonem je podepsáno pouze 16 poslanců a přestože nebude mít závratné dopady na státní rozpočet, může narazit na zamítavé stanovisko především ze strany Ministerstva financí, které začalo zjišťovat, že velkému rozhazování je konec. Přestože jsou podepsaní poslanci z vládní koalice, nedá se očekávat, že tento poslanecký návrh projde, ale vše ještě bude záležet na stanovisku vlády, která se prozatím k návrhu nevyjádřila.
Novela zákona o daních z příjmu
Piráti předkládají návrh, kterým chtějí novelizovat zákon o daních z příjmu. První změnou, kterou by měl zákon přinést, je navýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na 30 000 korun. Zdanění by se pak měly příjmy z prodeje cenných papírů, jež jsou v současnosti od dani z příjmu osvobozeny v případě, že jsou drženy po dobu tří let nebo po dobu pěti let v případě kmenových listů. Piráti navrhují, že by se časové pravidlo nemělo vztahovat pro příjmy z prodeje cenných papírů nad 20 milionů korun. „Předkládaný návrh si klade za cíl zacelit potenciální mezeru, která by mohla být využívána pro vytváření daňově-optimalizačních schémat pro osoby, které jsou mezinárodní literaturou označovány za “high-net-worth-individuals” (HNWI) tedy osoby s velkým čistým (investičním) kapitálem,“ uvádějí Piráti ke svému návrhu. Veřejné rozpočty by kvůli navrhovaným změnám měly přijít celkově o 16,5 miliardy korun.
Projde to?
Přestože se k zákonu nevyjádřila vláda ani samotné Ministerstvo financí, dá se takřka s jistotou říci, že tento návrh neprojde. Piráti k dopadům zdanění prodeje cenných papírů neprovedli žádnou hlubší analýzu a bylo by značně nezodpovědné, aby takový zákon prošel. Na druhé straně změny v oblasti zvýšení slevy na poplatníka budou zejména pro MF naprosto neakceptovatelné a v případě, že by vláda plánovala zvyšovat slevu na poplatníka, udělá to jistě sama a změny v zákoně navrhne samo MF.
Novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí
Kontroverzní novelu zákona o volbách do zastupitelstev obcí předkládá Vít Rakušan a pár dalších poslanců z hnutí STAN. Návrh snižuje věkovou hranici volebního práva u těchto voleb na 16 let. „Navrhovatelé mají za to, že tuto hranici, ostatně v průběhu dějinného vývoje proměnlivou, je zapotřebí pravidelně podrobovat kritickému zhodnocení; podle jejich přesvědčení přitom v současnosti s ohledem na informovanost mladých lidí na straně jedné a na potřebu jejich inkluze do demokratického politického procesu na straně druhé není odůvodnitelné, aby se na komunální úrovni v případě aktivního volebního práva nadále uplatňovala hranice 18 let,“ říká k návrhu Vít Rakušan.
Projde to?
Vzhledem k tomu, že hnutí STAN tuto změnu s nikým nekonzultovalo a nevypracovalo analýzu, tak zřejmě ani oni sami neočekávají, že by jejich návrh prošel. Na důvodovou zprávu stačily hnutí necelé dvě strany, což značí, že zákon byl napsán pouze pro média, aby si hnutí zajistilo pozornost nebo se jedná o krajní nezodpovědnost, s jakou STAN přistupuje k takto důležité změně. Věková hranice pro účast ve volbách se možná v budoucnu změny dočká, ale jistě k tomu bude předcházet dlouhá, a doufejme, že odborná diskuze.
Novela trestního zákoníku
Novely by se mohl dočkat i trestní zákoník, který v novelizované podobě předkládá Helena Válková spolu s dalšími poslanci napříč politickým spektrem. Nejvýraznější změnou je zvýšení hranice trestného činu, která je v trestním právu označována jako škoda nikoliv nepatrná a nově by měla být posunuta na částku 10 tisíc korun ze současných 5tisíc. Nově se tedy v § 138 uvádí: (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.
Zákon dále počítá se změnami v oblasti trestního práva procesního. „Návrh především posiluje roli stran v řízení před soudem, kdy v návaznosti na určitá prohlášení obviněného by mohly být vymezeny sporné otázky již na počátku hlavního líčení, což povede k významnému usnadnění a urychlení jeho dalšího průběhu. Návrhem dochází rovněž i k odstranění určité tvrdosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,“ uvádějí ke změnám předkladatelé novely. Obvinění by v případě shody se státním zástupcem na vině a trestu mohli sepsat nově dohodu i po podání žaloby. To stejné by platilo i v případě shodě na samotné vině, která doposud v právním řádu není zakotvena, a soud by pak rozhodoval pouze o výši sankce. Nově také odpadá povinnost zajišťovat obviněnému při sjednávání takové dohody obhajobu.
Projde to?
Jedná se sice o poslanecký návrh a vláda se k zákonu prozatím nevyjádřila, ale souhlasné stanovisko již vydalo Ministerstvo spravedlnosti v jehož gesci je daná problematika. Dá se očekávat, že zákon má poměrně slušnou šanci, aby prošel prvním čtením. Otázku však vzbuzuje, jestli je zrušení povinnosti na obhajobu při sjednávání dohody krokem správným směrem a jestli nedojde k zastrašování a nucení k sjednání takové dohody obzvlášť v případě, kdy obviněný bude podprůměrně inteligenčně vybavený člověk.
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích
Velmi populární novelu o provozu na pozemních komunikacích především mezi milovníky alkoholu za volantem předkládá ODS v čele se svým předsedou Petrem Fialou. ODS chce zrušit současnou teoretickou nulovou toleranci alkoholu za volantem. V případě, že by zákon prošel, budou se moci řidiči před jízdou posilnit až do výše 0,5 ‰ alkoholu v krví. Změna by se však netýkala řidičů z povolání. Změnu by uvítal i europoslanec Jan Zahradil, který si před nedávnem na sociálních sítích postěžoval, že si pivo na benzínce může dát pouze při cestě do Bruselu, při cestě do Prahy však kvůli přísnosti českých zákonů nemůže.
Projde to?
Podle názoru řady odborníků, včetně šéfredaktora sesterského Zdravotnického deníku, je zrušení nulové tolerance alkoholu za volantem v zemi alkoholiků nerozumným a čistě populistickým krokem. Nedá se příliš očekávat, že tento zákon projde.
[/mn_protected]
Michal Ožuch
