Česká společnost Pilsen Toll, ovládaná ruskou státní bankou Vnesěšekonombank (VEB Kapital) se sídlem v Moskvě, na sebe podala návrh na insolvenci. Firma, která měla hlavní podíl na předlužení plzeňských hutí Pilsen Steel, směřuje ke svému konci poté, co Komerční banka společnosti zablokovala účty kvůli sankcím spojeným s válkou na Ukrajině. Píše o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) v plzeňské příloze.
Insolvenčním správcem byl stanoven Jaroslav Brož, přezkumné jednání stanovil soud na konec června, vyplývá z insolvenčního rejstříku. Podle insolvenčního návrhu dlužila Pilsen Toll ke dni jeho podání téměř 1,9 miliardy korun vůči devíti věřitelům.
V insolvenčním návrhu stojí, že letos 25. února byly účty dlužníka u Komerční banky bez předchozího upozornění zablokované. Dlužník se tak ocitl v situaci, kdy není schopen hradit své závazky. O úpadku bude rozhodovat soud.
Podle MfD se jedná o poslední střípek v příběhu zaniklých plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel. Protože Pilsen Toll byl pouze statutárním zástupcem Pilsen Steelu a firmy Pilsen Estates, které skončily v konkurzu, bylo jen otázkou času, kdy a jak Pilsen Toll ukončí svoji činnost také, píše deník.
V insolvenčním návrhu je to, že Pilsen Toll nemá kromě dvou jednatelů – Vitalije Vinického s bydlištěm v Moskvě a Denise Kotlyara s bydlištěm v Plzni-Radobyčicích žádné zaměstnance. V návrhu je i upozornění, že jeden z jednatelů trvale bydlí v Rusku a není schopen přicestovat, proto insolvenční návrh podává jen jeden z jednatelů.
Věřitelé, kteří dosud své pohledávky nepřihlásili, mají nyní dvouměsíční lhůtu na jejich přihlášení.
„Soud nařizuje přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek na den 29. června 2022 v 09:00 do jednací síně č. dv. 62 (přízemí) v budově Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň,“ píše se v usnesení. Bezprostředně po skončení přezkumného jednání se na stejném místě bude konat schůze věřitelů.
Brož byl také insolvenčním správcem plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel, které zkrachovaly před zhruba dvěma lety. Postupně je opustilo na 1000 zaměstnanců. Po firmě, kde se vyráběly i velké třistatunové odlitky, zůstaly třeba Francisovy turbíny pro Dlouhé stráně – největší přečerpávací elektrárnu v Evropě, Kaplanovy turbíny pro hydroelektrárnu v Gabčíkovu, hřídele a náboje pro větrné elektrárny, nádoby pro uložení jaderného odpadu jaderné elektrárny Dukovany, píše MfD.
(čtk)
