Pilotní projekty na výrobu a využití zeleného vodíku se zatím neobejdou bez veřejné podpory. Přispět ke startu nového oboru chce také ministerstvo průmyslu a obchodu. Vrchní ředitel sekce fondů EU na ministerstvu průmyslu Marian Piecha na Sympoziu Ekonomického deníku o Vodíkové strategii uvedl, že zhruba za půl roku bude vypsána dotační výzva na pořízení elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku.
Finanční alokace z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) dosahuje 1 miliardy korun. Přihlásit se mohou i velké podniky, u kterých maximální míra podpory dosahuje 45 procent uznatelných nákladů. Střední a malé podniky mají horní výši podpory na 55, respektive 65 procentech. Za překvapivý označil Piecha fakt, že se objevují zájemci z řad měst, kteří chtějí vyrábět zelený vodík a v zimní sezóně jej využít k vytápění. K těmto projektům je však Piecha skeptický a uvítal by raději zájem ze strany průmyslových podniků.
Vzhledem ke skeptickému postoji byznysu je otázkou, zda se nabízený balík dotací vyčerpá. Ministerstvo průmyslu a obchodu má proto připravené náhradní řešení. „Pokud peníze nespotřebujeme, použijeme je na větrné elektrárny. Právě teď vypisujeme výzvu pro zájemce o jejich stavbu a předpokládáme, že zájem překročí alokaci ve výši 4 miliard korun,“ řekl Marian Piecha. Zájem investorů o větrnou energetiku v poslední době výrazně roste, třeba i díky vstřícnějšímu postoji úřadů k jejich schvalování.
Investice do využití vodíku chtěl stát podpořit i v rámci Národního plánu obnovy, jehož hlavním cílem je urychlit odklon od fosilních paliv – hlavně těch z Ruska. „Původně navržené dotace na stavbu plynovodu do Polska a posílení ropovodu z Terstu padly,“ připomněl Marian Piecha. Snaha přesměrovat peníze na vodíkové projekty v podnicích však ztroskotala na nedostatku připravených záměrů. Nakonec tak uvolněné peníze poslouží na podporu využití fotovoltaiky ve firmách a na modernizaci rozvodných sítí.
V následné debatě Marian Piecha zapochyboval o efektivitě dotační politiky Evropské unie. „V Evropě máme na zelenou transformaci 750 miliard eur. Ve Spojených státech mají 350 miliard dolarů, přesto jsou úspěšnější v získávání nových investic. Proč jsou konkurenceschopnější? Protože Američany zajímá jen výsledek, zatímco Evropa zavedla příliš mnoho regulace a když se na to podíváte, tak zjistíte, že řadu projektů nelze realizovat,“ zdůraznil Piecha.
Další vývoj ovlivní třeba i podoba nových pravidel blokových výjimek (GBER) pro příjemce veřejné podpory. „Evropská komise tentokrát slibuje, že opravdu sníží administrativní zátěž a vyrovná se s tím, že komplikovanost dotačních pravidel je dnes tak vysoká, že neumíme některé projekty podpořit,“ dodal Marin Piecha.
Poskytování dotací je podle Mariana Piechy roztříštěno mezi tři ministerstva – průmyslu a obchodu, dopravy a životního prostředí. „Díky tomu, že mám nastavenou dobrou komunikaci, to zatím není problematické,“ dodal Piecha.
Dotační podpora od tří ministerstev
Ministerstvo dopravy ze „svého“ operačního programu podporuje třeba stavbu vodíkových plnicích stanic. V letech 2023 až 2026 pro tuto oblast vyčleněno celkem 700 milionů korun. „Máme za sebou první výzvu, ve které bylo rozděleno zhruba 300 milionů korun a bylo podpořeno šest vodíkových stanic,“ řekl během vystoupení na sympoziu první náměstek ministra dopravy Tomáš Vrbík.
Vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí na ministerstvu životního prostředí Jan Kříž zmínil ve své přednášce jeden ambiciózní program, financovaný z Operačního programu Spravedlivá transformace. V rámci tohoto projektu pořídí Dopravní podnik města Ústí nad Labem dvacet autobusů s pohonem na vodík včetně plnicí stanice a souvisejícího zázemí. Předpokládaná výše dotace dosahuje 847,8 milionu korun.
Ředitel Odboru strategie Fondu a mezinárodní spolupráce Státního fondu životního prostředí Ivo Marcin popsal, jak k pilotním projektům na využití vodíku přispěje Modernizační fond. Příslib dotace zatím získalo pět menších projektů na pořízení fotovoltaické elektrárny s elektrolyzérem; tyto zdroje po dokončení ročně vyrobí okolo 2,3 milionu metrů krychlových zeleného vodíku. Dále podporu získal velký projekt společnosti Orlen Unipetrol, který počítá s pořízením elektrolyzéru o výkonu až 30 megawattů.
Poměrně brzy by se měla rozběhnout také dotační podpora z Modernizačního fondu na projekty v oblasti dopravy. Podle Marcina chce SFŽP již v červnu vypsat výzvy zaměřené na pořízení vozidel městské hromadné dopravy a kolejových vozidel pro osobní regionální dopravu s vodíkovým pohonem. V září má následovat první výzva z nového programu GreenGas, který bude zacílen na výrobu a využití biometanu a vodíku, a to včetně pořízení elektrolyzérů.
Aktualizace vodíkové strategie je hotova
Sympozium Ekonomického deníku začalo vystoupením vedoucího oddělení analýz strategických projektů na ministerstvu průmyslu a obchodu Petra Mervarta. Podle jeho slov je aktualizace Vodíkové strategie hotová a vstupuje do fáze mezirezortního připomínkového řízení. Již v červnu by se dokument mohl dostat na program jednání vlády. Strategie nabádá k postupnému náběhu využití vodíku v Česku.
V první fázi mají vzniknout „ostrovy“ s lokální výrobou i spotřebou vodíku. „V této fází není naší prioritou maximalizace spotřeby vodíku. Ten bude poměrně drahý a nebyli bychom schopni to ufinancovat,“ řekl Mervart. Tady bude hlavním úkolem splnit cíl daný evropskou směrnici o obnovitelných zdrojích (RED III) k roku 2030.
Skokový růst spotřeby vodíku nastane až v druhé fázi, kdy začneme vodík dovážet ze zahraničí. Cena by měla spadnout na 3 až 5 eur za kilogram a využití tohoto ekologického paliva začne být ekonomicky výhodné. Tady se nabízí možnost využít současných plynovodních potrubí a část přestavět na přepravu vodíku. Česko by tak mohlo opět těžit z pozice země na hlavních přepravních trasách, jen místo zemního plynu se již bude jednat o zelený vodík.
Ředitel strategie a business analýz společnosti Orlen Unipetrol Martin Gajdoš upozornil na přísné požadavky Evropské unie na zelený vodík, které jeho cenu neúměrně prodraží. Takzvaný RFNBO vodík musí být vyroben elektrolýzou s využitím elektřiny ze solární, větrné, vodní či geotermální energie. Další omezující podmínkou je časová korelace mezi výrobou zelené elektřiny a provozem elektrolyzéru. Evropská pravidla jsou velmi striktní i co se týká výpočtu emisní stopy RFNBO.
Náročnost splnění tohoto cíle lze popsat na konkrétním projektu, který teď připravuje skupina Orlen Unipetrol. K výrobě 2500 tun zeleného vodíku je zapotřebí pořízení elektrolyzérů o výkonu 30 megawattů, výstavba fotovoltaické elektrárny o výkonu 60 MW a nákup elektřiny z větrných elektráren v rozsahu 30 MW. Kvůli tomu, že nově nastavená unijní pravidla znemožňují dokupování běžné elektřiny ze sítě, klesne využití elektrolyzérů a výroba vodíku se tím výrazně sníží a prodraží.
Ředitel pro regulační a právní záležitosti plynárenské společnosti GasNet Pavel Dočekal upozornil, že výroba vodíku s využitím pyrolýzy bude výrazně levnější než výroba preferovaného RFNBO. Při pyrolýze není zapotřebí voda a oproti elektrolýze vykazuje o 80 procent nižší spotřebu elektřiny. Sto procent uhlíku je možné zachytit a uložit v pevné, stabilní formě. Samotný GasNet jde příkladem a chystá pilotní projekt spolu s německým dodavatelem technologie Graforce.
(dtr)
Poděkování za podporu sympozia Vodíková strategie patří partnerům, společnostem ORLEN Unipetrol a GasNet.
