INZERCE

Stavba přivaděče k dálnici. Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Pevné procento ze spotřební daně na krajské silnice? ANO je proti návrhu, STAN souhlasí

Až se v druhém lednovém týdnu opět sejdou poslanci, čeká na ně pořádný balík práce. Konkrétně 64 různých zákonů a novel k projednání. Rozporuplné pocity u zákonodárců oslovených Ekonomickým deníkem vyvolává návrh vedení Pardubického kraje, které chce zakotvit v zákoně nárok regionálních rozpočtů na přísun peněz určených na opravy a údržbu silnic.

Zastupitelstvo Pardubického kraje upozorňuje, že krajům byla v minulosti svěřena kompetence za správu a rozvoj silnic II. a III. třídy. Tato změna však nebyla doprovázena přesunem adekvátního množství peněz. Proto kraj požaduje, aby 9,78 procenta z výběru spotřební daně z benzinu a nafty a stejné procento silniční daně šlo automaticky do krajských rozpočtů. Návrh kraje počítá s účinností změny zákona od ledna 2023.

Nejsilnější klub ve sněmovně – hnutí ANO – je ostře proti takovému návrhu. „Nepřipadá nám to systémové, kraje již zmíněné silnice daly z velké části do pořádku a měly by být schopné se svými výnosy lépe hospodařit a svůj majetek spravovat bez změny rozpočtového určení daní. Obzvlášť úsměvná je skutečnost, že tuto změnu navrhuje Pardubický kraj, jehož hejtman Martin Netolický nebyl dodnes schopen vyčerpat 2,7 miliardy korun na přivaděče k dálnici D35,“ odpověděl poslanec Martin Kolovratník (ANO).

Kolovratník připomněl, že to bylo právě za vládních koalic hnutí ANO s ČSSD, kdy kraje začaly dostávat od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) každý rok příspěvek na opravy silnic II. a III. třídy – v průměru 3 až 4 miliardy korun ročně. Vždy se jednalo o částku, o které rozhodla vláda na základě aktuálních možností rozpočtu, nebyla tedy nároková. Ostře proti je také Kolovratníkův kolega v klubu ANO Marek Novák, který varuje před faktickou likvidaci SFDI a celého systému výstavby komunikací na území České republiky.

Poslanecké kluby ve sněmovně (v závorce počet poslanců)

  • Poslanecký klub ANO 2011 (72)
  • Poslanecký klub Občanské demokratické strany (34)
  • Poslanecký klub Starostové a nezávislí (33)
  • Poslanecký klub KDU-ČSL (23)
  • Poslanecký klub Svoboda a přímá demokracie (20)
  • Poslanecký klub TOP 09 (14)
  • Poslanecký klub České pirátské strany (4)

Někteří poslanci však pevně dané procento peněz do krajských rozpočtů podporují. „O stejnou věc jsem se pokoušel v únoru 2020 už jako krajský zastupitel. Kraje jsou u nás žalostně podfinancované. Nemají tak dostatek prostředků na správu silnic, kterou jim stát při jejich vzniku v roce 2000 uložil. Navíc se ukazuje, že samosprávy hospodaří efektivněji než stát. O co více budou mít samosprávy přímých prostředků ve svých rozpočtech, tím více stát ušetří na administrativě při vypisování a procesování různých dotačních titulů,“ odpověděl poslanec Tomáš Müller (STAN).

Opatrný postoj k návrhu Pardubického kraje mají také dva poslanci, kteří v hospodářském výboru zastupují KDU-ČSL. Antonín Tesařík a Róbert Teleky počkají na stanovisko ministerstva financí. To je však známé svým odporem ke změnám v rozpočtovém určení daní v neprospěch státní kasy a ve prospěch krajů.

Původní vládní kabinet vedený Andrejem Babišem dal k návrhu Pardubického kraje záporné stanovisko. Přijetí navržené úpravy by totiž znamenalo negativní dopad na státní rozpočet ve výši zhruba 8,5 miliardy korun. Kraje prý mají být spokojené s tím, co mají. Od ledna 2021 totiž dostávají díky novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní o 6,8 miliardy korun více na úkor příjmů státního rozpočtu.

(dtr)