Množství nejvýznamnějšího skleníkového plynu v ovzduší v loňském roce poprvé po čtyřiceti letech celosvětově nevzrostlo. Vyplývá to z údajů Mezinárodní energetické agentury.
Emise kysličníku uhličitého (CO2), nejvýznamnějšího ze skleníkových plynů, způsobujících globální oteplování, v loňském roce celosvětově nevzrostly. Stalo se tak poprvé po čtyřiceti letech v době, kdy zároveň rostl výkon globální ekonomiky. Údaje vycházejí z informací Mezinárodní energetické agentury.
Ekonomickému deníku to sdělil středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD), který se problematice ochrany klimatu dlouhodobě věnuje. Jen třikrát za posledních 40 let se emise skleníkových plynů zastavily nebo dokonce klesly. Vždy však v důsledku ekonomických problémů.
Poprvé se tak stalo po ropných šocích a recesi americké ekonomiky na začátku osmdesátých let. Podruhé klesly emise skleníkových plynů po rozpadu Sovětského svazu v roce 1992. V roce 2009 k tomu došlo díky propadu ekonomiky, způsobeném finanční krizí. Nikdy však nedošlo ke stagnaci nebo poklesu emisí oxidu v létech hospodářského růstu. Loni se tak stalo poprvé. Světová ekonomika vzrostla v roce 2014 o 3 procenta. Emise CO2 přitom zůstaly na úrovni roku 2013 – na 32,3 miliard tunách.
Ukazuje se tak, že opatření na boj se skleníkovými plyny a na ochranu klimatu jsou zřejmě účinnější, než se předpokládalo. Mezinárodní energetická agentura zveřejní detailnější informace 15. června ve zprávě spolu s doporučením vládám, která energetická opatření mají realizovat k naplnění globálního paktu ke klimatickým změnám. Hejtman Petera věří, že návrhy agentury pomohou i našim domácím rozhodnutím, kudy se v politice ochrany klimatu vydat.
-rtm-
