INZERCE

Testeři dopřáli novému armádnímu Hiluxu i pořádnou bahenní lázeň. Foto: Jana Deckerová

Pět tisíc kilometrů ve dne v noci. Bahno, klády. Nové armádní Toyoty projely všechno

Zřejmě už tento měsíc převezme armáda první lehké terénní automobily Toyota Hilux. Jak napsal Ekonomický deník, ministerstvo obrany vyzvalo společnost Glomex MS, aby dodala první část nových terénních automobilů v objemu 400 kusů. Vozy mají stát na armádní půdě do půl roku. Deklarovaná cena za jeden teréňák má být 893 tisíc korun i s DPH. Vozy prošly náročnými armádními zkouškami.

Do roku 2024 by armáda měla postupně zařadit do svého vozového parku 1 200 kusů Toyoty Hilux. Kompletně mají nahradit zastaralé sovětské vozy UAZ-469 a britské automobily Land Rover. Aby se Hilux dostal ke konečnému uživateli, musel absolvovat náročný proces testování. Provedením vojskových zkoušek Toyoty Hilux byli pověřeni specialisté ze 14. pluku logistické podpory. Úkol zněl jasně – ověřit reálný provoz vozidla v podmínkách české armády.

„Během tří týdnů v dubnu letošního roku jsme testovali vozidlo Toyota Hilux. Museli jsme detailně rozpracovat a naplánovat všechny přípravné fáze, bylo nezbytné vytipovat místa, kde se budou vozidla testovat, a také vytvořit si tým, který se bude na tomto úkolu podílet, včetně výběru řidičů, kteří budou vozidlo testovat v denní i noční době v podmínkách silničního provozu, ale i v terénu vojenských újezdů,“ říká zástupce velitele 14. pluku logistické podpory plukovník Martin Stojánek, který byl současně předsedou komise vojskových zkoušek.

Testy ve dne v noci

V rámci vojskových zkoušek se ověřovaly základní parametry, jakou je schopnost zátěže, výměna pneumatik v případě závady, výměna světel, či spolehlivost motoru. Testoval se i maximální počet přepravovaných osob. Dalším kritériem bylo posouzení jízdních vlastností a k tomu bylo zapotřebí, aby bylo vozidlo neustále v provozu a jezdilo po všech typech komunikací – silnicích I. třídy, polních cestách i v členitém terénu.

„Řidiče jsme měli čtyři. Dva byli z bojových jednotek, ze 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády, a dva byli od nás ze 14. pluku logistické podpory. Všichni byli zkušení profesionálové s dlouholetou praxí,“ pokračuje plukovník Stojánek a dodává, že dohromady řidiči najezdili téměř pět tisíc kilometrů a strávili za volantem řadu hodin ve dne i v noci.

Jedna ze zátěžových zkoušek Toyoty Hilux pro českou armádu. Foto: Jana Deckerová, Ministerstvo obrany

Někteří specialisté, kteří vojskové zkoušky prováděl, už měli s podobnými zátěžovými testy zkušenosti, mezi testery ale byli i nováčkové. Členové týmu byli vybráni z různého odbornostního spektra, kromě řidičů zde byla řada dalších odborníků, techniků i opravářů.

„Nebyly to jen jízdní vlastnosti, ale mezi sledované parametry patřila i další specifika, která jsou pro provoz vozidla důležitá. Například jsme prověřovali, zda má kotvící prvky kompatibilní s našimi stávajícími prostředky, abychom v případě nepojízdnosti vozidla v důsledku závady byli schopni zabezpečit jeho odtah. Takových oblastí podobného rázu bylo prověřováno mnoho. Podstatné však je, že na základě našich podnětů může dodavatel upravit vozidlo tak, aby bylo pro armádu co nejvíce využitelné. Vše se ale děje stále v mantinelech rámcové dohody,“ přiblížil podrobněji celý proces plukovník Martin Stojánek.

Důležitou oblastí byla také kontrola a podrobné nastudování technické dokumentace vozidla. Během seznámení se s umístěním jednotlivých prvků a schématy často vznikají podněty k úpravě dokumentace. Je totiž důležité, aby měli mechanici po zařazení vozidla do běžného provozu co nejsrozumitelnější podrobný návod, který jim usnadní provádění oprav.

Řidič: Armáda se už nemusí stydět

Jedním z řidičů, který během vojskových zkoušek seděl za volantem Toyoty a najezdil kolem tisíce kilometrů, byl četař Petr Lux ze 141. zásobovacího praporu v Pardubicích. Do týmu, který měl prověřit jízdní vlastnosti, nebyl Petr Lux vybrán náhodou. Armádní techniku řídí už 10 let. Na funkci řidiče u pluku začínal v roce 2011 a jeho první vojenské auto byla dnes už historický automobil Praga V3S, pak přišel UAZ, Land Rover, BVP, Tatra 810 i 815, nová Tatra 7, ale i autobusy.

„To, že jsem si mohl vyzkoušet vlastnosti Toyoty Hilux, bylo pro mě jako řidiče nesmírně cennou zkušeností. Teď si umím představit, co všechno to auto dokáže. Vyzkoušel jsem si vlastnosti vozidla, co všechno jako řidič s vozidlem zvládnu, když se dostanu do extrémního terénu, ale i jak se Toyota chová v běžném silničním provozu na dálnici. Překvapilo mne, co všechno to auto projelo. Jaký terén zvládlo. V Jaroměři máme na polygonu brod. Myslel jsem, že to auto utopíme a s jízdami skončíme. Ale ono to projelo. Na to, že mělo univerzální hladká kola, tak tenhle extrémní terén zvládlo úplně v pohodě. Při brodění mi teklo do auta – povolený brod je totiž 0,8 metru – a byli jsme lehce naklonění, což znamenalo, že jsme jeli tak metr v bahně. Vozidlo to zvládlo a stěrače si poradily i s klasickým vojenským bahnem,“ konstatuje zkušený řidič a dodává, že díky stabilizaci podvozku vozidlo zvládlo i jízdu na kluzkých kládách, na kamenité cestě, ale i na blátivých polních cestách.

Petr Lux ocenil po skončených jízdách i to, jak auto drží na silnici, je odhlučněné a dobře se ovládá i převodovka.

„Pro mě jako pro řidiče je v Hiluxu všechno, co k běžné jízdě potřebuji. Měřím 176 centimetrů, tedy standardní výška, a za volantem se cítím naprosto komfortně. Jsou tam i bezpečnostní prvky jako samonavíjecí pásy nebo nastavitelná podpěrka hlavy, to jsou záležitosti, které v případě nehody zachrání život nejen řidiči, ale i celé osádky. Prošli jsme to auto do detailů, měli jsme ho i na zvedáku, takže jsme všechno prozkoumali podle dokumentace do posledního detailu,“ zdůrazňuje četař Lux a dodává, že si vyzkoušel podle manuálu i technologické postupy. Vyhovovaly mu také informace o základní údržbě.

„Pokud to mohu porovnat s UAZem, vím, že s Toyotou nemám strach, že bych někam nedojel. A že jsme ho jako řidiči v rámci testování nešetřili, to snad nemusím dodávat. A mezi námi, myslím si, že s Hiluxem se už armáda nebude na silnicích stydět,“ usmívá se četař Petr Lux.

Klády i bahenní lázeň

Testeři během tří týdnů ověřili vlastnosti vozidla, a to jak ve vojenském výcvikovém prostoru na Libavé, na polygonu Úseku oprav v Jaroměři i v běžném silničním provozu. Vyzkoušely se i různé druhy terénů – jízda na kládách, na silnici, v kamenitém terénu i v bahnitých podmínkách polních cest.

„Osobně mám za sebou několik vojskových zkoušek, na kterých jsem se podílel. Ale v takovém rozsahu a takové podobě, jakou prošly Toyoty Hilux, nepamatuji. I pro mě to byla velmi cenná zkušenost, stejně tak pro členy týmu z oddělení logistiky pluku a vybrané specialisty ze 141. zásobovacího praporu. Skutečně nic nenechali náhodě, šli do detailů a naše závěry byly cennou informací pro závěrečnou fázi této zakázky,“ dodal vedoucí testovacího týmu Martin Stojánek.

První várka do půl roku

Nové teréňáky má dodat Glomex MS nejpozději do šesti měsíců od potvrzení výzvy. Hodnota smlouvy podle serveru Hlídač smluv činí 349 448 000 korun. Ve smlouvě samotné jsou ovšem cenové údaje začerněny.

Víceúčelová osobní terénní vozidla mají sloužit k logistickým a zabezpečovacím úkolům. Nové vozy se mají pohybovat mimo bojiště a sloužit mají k přepravě lidí nebo zásobování. Nová armádní vozidla do hmotnosti tří tun měla být se stálým pohonem všech čtyř kol, mělo jít o vozy pro pět osob a jedním z požadavků byl i rámový podvozek.

Nové teréňáky nemají mít žádnou speciální výbavu navíc, pouze držáky zbraní. Nebudou pancéřované.

Karoserie bude v tmavě zelené barvě s českými vlajkami, podobně jako tomu bylo u Land Roverů Defenderů a sovětských UAZů. O pohon se bude starat dieselový čtyřválec 2.4 D‑4D o výkonu 110 kW (150 k).

Faksimile výzvy ministerstva obrany k dodávce prvních 400 nových terénních vozidel pro českou armádu. Foto: Jan Hrbáček

Kvůli dosluhujícímu autoparku vyzvalo ministerstvo obrany loni v létě dvanáct firem, které projevily zájem o dodávky nových teréňáků, respektive projevily zájem o účast ve výběrovém řízení. Ministerstvo od nich následně obdrželo deset nabídek na čtyři typy vozidel.

26. listopadu 2020 pak náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka a jednatel společnosti Glomex MS Jiří Sadílek podepsali elektronicky smlouvu na pořízení osobních terénních automobilů Toyota Hilux.

„Konečně se nám podařilo splatit dlouholetý dluh vůči vojákům. Rámcová smlouva má platnost do roku 2024, ale není na co čekat a hned v příštích dvou letech chceme objednat 800 nových vozidel,“ uvedl k tomu ministr obrany Lubomír Metnar.

Konkrétně bude resort obrany moci prostřednictvím rámcové dohody pořídit celkem až 1200 zabezpečovacích vozidel kategorie VN1-G (pick-up), která budou určena k přepravě pěti osob s materiálem na pozemních komunikacích i v terénu.

„V případě, že vše půjde podle plánu, první Toyoty dostanou vojáci ve druhé polovině příštího roku,“ upřesnil náměstek Lubor Koudelka. A armáda už výzvu k dodání první tranše teréňáků odeslala.

Firma Glomex MS podala podle ministerstva obrany ve výběrovém řízení ekonomicky nejvýhodnější nabídku, kdy cena za jedno vozidlo činí 893 tisíc Kč s DPH (včetně servisních služeb na 24 měsíců a souprav dílů pro údržbu a opravy), a splnila všechny požadované technické i zákonné parametry. Ministerstvo obrany vybíralo z 10 nabídek na 4 typy vozidel. Neúspěšní uchazeči nepodali v zákonné lhůtě námitky, proto nic nebránilo podpisu smlouvy se společností Glomex.

Český Glomex MS, který působí ve vícero zemích, loni vyhrál zakázku na dodávku pěti set upravených terénních pick-upů Nissan Navara za 600 milionů korun pro polskou armádu.

V čele Glomex MS působí od roku 2019 někdejší náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Společnost pro českou armádu zajišťuje například servisní služby spojené s letouny Airbus A-319.

Legendární pick-up

Hilux pro armádu bude 8. generací legendárního pick-upu v modelovém provedení 2020. Poprvé se Toyota Hilux představila v roce 1968. Jde o populární vozidlo nejenom ve světových armádách, ale i mezi nejrůznějšími, zejména blízkovýchodními teroristickými organizacemi.

Legendární je i jeho spolehlivost, aktéři populárního televizního pořadu Top Gear se jej pokoušeli zničit demoliční koulí, utopit v moři, zapálit, nechat na střeše věžáku, který se sesunul k zemi a notně poničený Hilux vždy nastartoval.

Hiluxy mají nahradit současná armádní terénní vozidla UAZ 463 (600 kusů) a Land Rover Defender (700 kusů), která byla pořízena v devadesátých letech a mají za sebou takřka třicetiletou službu.

Ministerstvo vypsalo výběrové řízení už v roce 2019, ale koncem roku ho zase zrušilo. Zakázku s novými požadavky na vozidla pak znovu vypsalo loni v červnu.

Zátěžový test Toyota Hilux ve vojenském výcvikovém prostoru na Libavé. Foto: Jana Deckerová, Ministerstvo obrany

Armáda požadovala původně pouze pětidveřová terénní auta, ale požadavek změnila na čtyřdveřová terénní vozidla s pohonem 4×4 s celkovou hmotností do tři a půl tuny. Tedy na vozy pro řidiče s řidičským oprávněním skupiny B, s pevným nosným rámem a možností přepravy nákladu mimo prostor pro posádku.

Jde o třídu takzvaných velkých „pick-upů“ s nákladním prostorem a s plechovým či plastovým zakrytím nákladního prostoru spadajících do kategorie VN-1G.

Armáda už před čtyřmi roky testovala na výcvikovém polygonu ve Vyškově zhruba dvacet různých vozů – od Škody Kodiaq přes Jeep Wrangler, Mercedes-Benz třídy G, Toyotu Hilux, Dacii Duster až po Volkswagen Amarok nebo čínský vůz BAIC BJ80.

Jan Hrbáček