Dokáže se Amerika ubránit modernizované čínské armádě, která se připravuje na válku o Tchaj-wan? Nová, stostránková výroční zpráva Pentagonu vykresluje obraz asijského giganta, který v tichosti, ale o to důrazněji, expanduje do vesmíru i kyberprostoru.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa buduje s Pekingem přátelské vztahy, vojenské kapacity Číny dosahují bodu, kdy přímo ohrožují bezpečnost amerického území. Co se skutečně děje za zdmi čínských raketových sil?
Klíč k vítězství nad Tchaj-wanem do roku 2027
Výroční zpráva Pentagonu uvádí, že čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) plní direktivu vůdce Si Ťin-pchinga s naprostou přesností. Pentagon míní, že Čína bude do konce roku 2027 v pozici, kdy dokáže dosáhnout „strategického rozhodujícího vítězství“ nad Tchaj-wanem.
Zpráva hovoří jasně: Čína očekává, že v tomto termínu bude schopna vybojovat a vyhrát válku o ostrovní stát. V roce 2024 čínská armáda testovala klíčové komponenty invaze, včetně úderů na námořní cíle, blokování klíčových přístavů a simulací útoků na americké síly v Pacifiku.
Jaderná expanze a raketová sila v pohotovosti
Čína sice v roce 2024 mírně zpomalila tempo výroby jaderných hlavic, jejichž počet se pohybuje v nižších stovkách (přes 600), ale plánovaná masivní expanze pokračuje. Do roku 2030 hodlá Peking disponovat více než 1 000 jadernými hlavicemi.
Pentagon navíc potvrzuje, že Čína pravděpodobně připravila více než 100 mezikontinentálních balistických raket třídy DF-31 do sil ve třech raketových polích. Tyto zbraně na tuhé palivo mají pravděpodobně podpořit schopnost včasného varování a odvetného úderu.
Mohlo by vás zajímat
Ovládnutí vesmíru a kybernetická špionáž
Čína od roku 2018 ztrojnásobila počet svých průzkumných satelitů na oběžné dráze. Tato rostoucí vesmírná síla dramaticky zvyšuje schopnost Pekingu monitorovat, sledovat a zaměřovat americké i spojenecké síly na zemi i ve vesmíru.
V kyberprostoru pak čínští aktéři v roce 2024 pokračovali v rozsáhlé špionáži a předběžném umisťování útočných kapacit proti infrastruktuře USA, což dokládají aktivity skupin jako Salt Typhoon a Volt Typhoon.
Spojenectví s Ruskem: Společný zájem proti USA
Vztahy mezi Pekingem a Moskvou se nadále prohlubují, což potvrzuje první společná hlídka strategických bombardérů v aljašské zóně protivzdušné obrany z července 2024. Obě země také poprvé společně hlídkovaly s pobřežní stráží v Beringově moři. Ačkoliv obě mocnosti zatím neuzavřely oficiální obrannou alianci, jejich strategické partnerství pohání společný zájem na oslabení vlivu Spojených států.
Optimismus Donalda Trumpa vs. realita Pentagonu
Zpráva Pentagonu se pokouší o balanc mezi diplomatickým optimismem Bílého domu a tvrdými vojenskými fakty. Prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že s prezidentem Si Ťin-pchingem má skvělý vztah a že nově oznámená bitevní loď třídy Trump není namířena specificky proti Číně. Nová americká národní bezpečnostní strategie se navíc soustředí spíše na západní polokouli a ekonomiku.
Pentagon však zdůrazňuje, že americké zájmy v Indo-Pacifiku jsou zásadní a Spojené státy musí zajistit připravenost svých sil k obraně národních zájmů.
