Spojené státy americké úspěšně otestovaly dva odlišné druhy hypersonických raket. Oznámilo to americké ministerstvo obrany. Pro raketu ARRW, která se vypouští ze vzduchu, se jednalo o druhý úspěšný pokus. V případě rakety Operational Fires to byla první kladná zkouška, uvedla agentura Reuters. Spojené státy se obávají, že ve vývoji nových hypersonických zbraní, které mohou dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku, zaostávají za Čínou a Ruskem.
Test rakety ARRW uskutečnilo americké letectvo v úterý u kalifornského pobřeží.
„Druhý úspěšný test prokázal schopnost (rakety) ARRW dosáhnout a udržet hypersonickou rychlost, umožnil sběr klíčových dat pro další testy ve vzduchu a potvrdil bezpečné oddělení (rakety) od letadla,“ uvedla společnost Lockheed Martin, která novou zbraň vyvíjí.
Americká vládní zbrojní agentura DARPA úspěšně vyzkoušela na konci května novou raketu Operational Fires. Raketa sice během testu nedosáhla hypersonické rychlosti, to ale nebyl ani cíl zkoušky, uvedl Pentagon. Test měl především prověřit fungování pozemního odpalovacího zařízení.
Hypersonické rakety se vyznačují vysokou rychlostí a velkou manévrovací schopností, což jim má umožnit překonat i nejsofistikovanější systémy protivzdušné obrany
Podle stanice CNN americké ministerstvo obrany začalo věnovat větší pozornost a finance rozvoji hypersonických raket poté, co američtí zákonodárci vyjádřili obavy, že USA zaostávají ve vývoji těchto zbraní za Ruskem a Čínou.
Moskva v březnu oznámila, že její armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal. Zasáhly podle ní velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Jejich použití ruskou armádou během invaze na Ukrajině potvrdil i Washington. Peking úspěšně otestoval svou hypersonickou zbraň loni.
Podle amerického ministerstva obrany by měly být první americké hypersonické zbraňové systémy připraveny k zařazení do výzbroje armády i námořnictva během jednoho nebo dvou let.
Letectvo by mělo získat hypersonické zbraně, které budou odpalovány z letadel.
Systém námořnictva je s armádní verzi úzce propojený, protože oba programy využívají společné hypersonické kluzákové těleso, jež bylo úspěšně otestováno v předloňském roce a a funguje jako základ obou programů. To šetří jak čas, tak finance a hrne oba programy kupředu.
Pentagon se tak snaží dohnat a předehnat konkurenty, kteří již hypersonické zbraně zavedly.
Armádní program LRHW (Long Range Hypersonic Weapon) již zavedl do výzbroje transportéry s odpalovacím zařízením a další prvky pozemní infrastruktury hypersonických zbraňových systémů, poznamenala Gillian Bussey, ředitelka Společného úřadu pro přechod na hypersoniku ministerstva obrany.
„Jediné, co chybí, je střela,“ vysvětlila ředitelka na konferenci Ascend, kterou pořádá Americký institut pro letectví a astronautiku. Ta by se měla dostat do služby v roce 2024.
Zkouška systému AGM-183 Air-launched Rapid Response Weapon (ARRW – Zbraň rychlé reakce odpalované ve vzduchu ze strategických bombardérů), už tedy proběhla úspěšně dvakrát. AGM-183 by měla mít dolet až 1600 kilometrů a dosahovat rychlosti až 20 Machů.
V poslední době se pozornost vývojářů Pentagonu zaměřila i na vývoj malé hypersonické střely poháněné náporovým motorem. Tu opět vyvíjí letectvo a a program je přísně tajný. Hypersonic Air-breathing Weapons Concept (HAWC) by měl být menším hypersonickým systémem, který by mohl být vypouštěn ze stíhacího letounu.
Pokud by se podařilo tento systém propojit se stíhačkou F-35, jednalo by se o pokrokovou zbraň. Aniž by byly uvedeny podrobnosti,objevila se v médiích zpráva, o tom že HAWC prošel prvním úspěšným testem, který loni 27. září provedla společnost Raytheon, a to s pohonem scramjetem společnosti Northrop Grumman.
Střely, které letí hypersonickou rychlostí, jsou velmi obtížně zachytitelné. Jde o přelomovou vojenskou útočnou technologii. Národní obranná strategie Spojených států amerických proto vyhlásila hypersonické zbraně za jednu z hlavních priorit výzkumu a vývoje vedle umělé inteligence, robotiky a zbraní založených na směrované energii.
Americký kongres v roce 2019 zřídil Joint Hypersonics Transition Office (Společný úřad pro přechod na hypersoniku), jenž je součástí Úřadu náměstka ministra obrany pro výzkum a vývoj. K dispozici má rozpočet 100 milionů dolarů.
Úřad má vše urychlit a dohlížet nad rychlým a efektivním vývojem. Jeho náplní je získávat technologie a odborníky z civilního sektoru. Ročně z tohoto důvodu vypisuje granty v hodnotě 20 milionů dolarů.
Není divů. Čína i Rusko realizují programy hypersonických zbraní také rychle. Některé, jako ruský Zirkon, již zavedli do výzbroje a tvrdí, že dosáhli průlomových výsledků.
Ruská hypersonická střela Zirkon, kterou jsou vybaveny některé ruské lodě, dokáže letět až rychlostí až téměř sedmi Machů. Rusko nedávno svou raketu Zirkon odpálilo na vzdálený pozemní cíl.
Testovací raketu v Barentsově moři vypustila loni Fregata ruského námořnictva admirál Gorškov. Raketa byla namířena na pozemní cíl vzdálený 350 kilometrů a ruské ministerstvo obrany tvrdí, že dosáhla rychlosti „asi Mach 7“. Rusové mají rovněž údajně v plánu těmito střelami vybavit svoje válečné lodě a ponorky. Jiné vojenské zdroje nicméně tvrdí, že Zirkon dokáže letět i rychlostí Mach 9.
Podle dostupných záběrů z testu byl Zirkon vypálen z raketového sila. Po odpálení rakety korigují stoupání střely z úhlu 90 stupňů na úhel 70 stupňů ve směru cíle. Ta následně vyhoří a spadne do moře. Samotná střela pak vystoupá do nadmořské výšky, kde je vzduch řidší a je tam tedy i menší tření vyvolávající teplo, než se pravděpodobně snese na svůj cíl.
Zirkon je taktická zbraň určená k odpalu z válečných lodí a ponorek. Střela má údajně maximální dolet 1 000 kilometrů. Jedním z hlavních cílů pro Zirkon je letadlová loď spojenců z NATO, přičemž nadzvuková střela rakety dává napadené straně jen opravdu málo času na to, aby ji protivzdušná obrana zničila.
(hrb, čtk)
