Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) podporovaly z Modernizačního fondu výhradně fotovoltaické elektrárny. Na jiné obnovitelné zdroje, třeba větrné elektrárny, už v programu s názvem Nové obnovitelné zdroje v energetice RES+ nezbývají peníze. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
MŽP k výsledkům kontroly peněz z Modernizačního fondu následně uvedlo, že zaměření programu RES+ na fotovoltaiku zcela odpovídalo schválenému Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Dodalo, že na podporu obnovitelných zdrojů energie existují i jiné nástroje podpory než jen Modernizační fond.
Kontrola měla prověřit, zda zejména v letech 2021 až 2023 vynakládaly MŽP a Státní fond životního prostředí peníze účelně a v souladu s předpisy. Ministerstvo vítá, že kontrola NKÚ neprokázala žádné neúčelné vynaložení peněz ani porušení právních předpisů.
Dotace 12 miliard korun
„Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli,“ uvedl NKÚ ve zprávě. Ta dále uvádí, že projekty ze čtyř výzev z uvedeného programu, které úřad kontroloval, s dotací 12 miliard korun a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 gigawattu, zdvojnásobí výkon solárních elektráren v Česku proti roku 2022.
Vláda loni rozhodla, že do roku 2030 bude 30 procent spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Je tedy třeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny o špičkovém výkonu 10,1 gigawattu a větrné elektrárny s výkonem 1,5 gigawattu.
Mohlo by vás zajímat
NKÚ zjistil, že dotace zvýhodňují domácnosti, které získávají víc peněz. Ale podpora výstavby fotovoltaik v domácnostech nebo na veřejných budovách přitom přináší pětkrát nižší instalovaný výkon proti podpoře poskytnuté podnikatelům. Úřad současně dospěl k závěru, že ministerstvo i fond životního prostředí nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektřiny.
Zatímco u podnikatelů představovala průměrná dotace na jeden kilowatt špičkového výkonu 5500 korun, u domácností, obcí a obecních organizací šlo v průměru až o 29 700 korun. MŽP a SFŽP však zásadně nesouhlasí s interpretací NKÚ, že nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektrické energie. V programu RES+ byla podle nich přítomna od počátku, nyní je navíc zvýhodňována.
Důraz na soběstačnost domácností
Přínos fotovoltaických elektráren na rodinných domech a veřejných budovách k plánovanému nově instalovanému výkonu zdrojů je přitom podle zjištění NKÚ pětkrát nižší proti podnikatelským subjektům.
Podle ministerstva rozdílné výše podpory pro podniky a pro domácnosti či obce odrážejí nejen jejich různé investiční možnosti. Zahrnují také rozdílný účel využití a zacílení podporovaných technologií. Podniky podle něj obvykle realizují větší a nákladnější projekty s vyšším výnosem. Podpora domácnostem a veřejnému sektoru má naopak pomoci rozvoji menších zdrojů energie, které zvyšují soběstačnost.
Úřad upozorňuje, že pokud se v letech 2025 až 2030 nezvýší příjmy Modernizačního fondu, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně se uskuteční už obhájené investice z programu RES+, nebudou ve fondu peníze na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie.
Podpora hlavně pro větší firmy
Ohledně struktury příjemců podpory z řad podnikatelů NKÚ zjistil, že víc než devět miliard korun, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+, získalo pouze 15 příjemců, a to na 219 z celkových 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu 4,4 miliardy korun na 49 projektů.
Podle ministerstva podpora směřuje hlavně k větším firmám, protože program je nastaven soutěžně a výkonově. Cílem je za veřejné peníze získat co nejvíce energie. Tento přístup doporučuje i Evropská komise jako efektivní.
