Česká národní banka (ČNB) snížila svou klíčovou repo sazbu o očekávanou čtvrtinu procentního bodu na 3,5 procenta. Nová sazba, která ovlivňuje cenu peněz, začne platit od pátku. Jak to poznají klienti bank?
Jak po oznámení výsledku hlasování sedmičlenné Bankovní rady ČNB (BR ČNB) uvedl guvernér Aleš Michl, pro snížení sazby z 3,75 na 3,5 bodu hlasovalo šest členů, sedmý dal palec nahoru za zachování sazby. Stejnou měrou byly sníženy i diskontní a lombardní sazby, což jsou sazby, které nemají pro vkladatele ani firmy tak velký význam. Snížení o čtvrtinu bodu se všeobecně očekávalo.
Repo sazba ovlivňuje ziskovost bank a jejich úrokovou politiku vůči klientům. Její snížení se obvykle velmi rychle propíše do poklesu úroků na vkladových účtech. Na cenu hypotečních úvěrů je ale její dopad minimální. Vliv má repo sazba také na kurz koruny vůči zahraničním měnám. Její pokles korunu potenciálně oslabuje.
Sazby mohou přešlapovat na místě
Guvernér Michl dále řekl, že nová prognóza sekce měnové (ta připravuje podklady pro rozhodování BR ČNB) „předpokládá rovněž snížení úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku následované jejich přibližnou stabilitou“.
Sníženou 3,5procentní sazbu vyhodnotil guvernér jako mírně restriktivní, důvodem jsou podle něj rizika domácí provenience, jako dynamický růst cen služeb a nadprůměrný růst mezd stejně jako růst cen nemovitostí. „Tyto faktory představují rizika pro dlouhodobou cenovou stabilitu. Proto je ten dnešní krok velmi opatrný a měnová politika zůstává a zůstane, podtrženo, i nadále přísná,“ odůvodnil míru snížení sazeb.
Mohlo by vás zajímat
Letos má být inflace na 2,5 procentech a růst na 2 procentech
Na příštím jednání budou bankovní radní vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro vývoj inflace. Záležet bude na vývoji inflačního prostředí, kurzu koruny, vlivu fiskální politiky na ekonomiku, analýzy trhu práce a změn v zahraniční a domácí poptávce. ČNB bude také sledovat kroky ostatních centrálních bank.
Pro letošní rok by podle nové prognózy ČNB měla průměrná inflace dosáhnout 2,5 procenta a v příštím roce kolem dvou procent, tedy kolem takzvaného inflačního cíle centrální banky. Hrubý domácí produkt Česka by měl letos meziročně vzrůst o 2 procenta, což odpovídá i dosavadní predikci. Hlavním tahounem růstu bude spotřeba domácností, naopak zahraniční obchod bude působit opačným směrem. Pro příští rok ČNB snížila prognózu ekonomického růstu z 2,4 na 2,1 procenta. Rizikem je větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin a „případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru“ a dále zvýšené mzdové požadavky ve veřejném i soukromém sektoru.
Mile překvapivý duben
V dubnu dosáhla spotřebitelská inflace 1,8 procenta, což znamenalo – po předchozích výsledcích a vědomí toho, že cena služeb stále roste – milé překvapení.
Nejistý ale podle guvernéra Michla zůstává vliv externích faktorů. „Nejistota na finančních trzích v poslední době vedla ke zpřísnění globálních finančních podmínek. Dopady samotných změn, bariér v mezinárodním obchodě, zatím v současnosti nelze spolehlivě vyhodnotit, a to především proto, že konkrétní podoba těchto změn není známa. Takže jejich vliv na hospodářský růst a na cenový vývoj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zůstává nejistý. Neznámá je rovně budoucí reakce fiskální politiky a rovněž budoucí reakce centrálních bank,“ řekl s tím, že BR ČNB proto pracuje s několika scénáři.
Úroky na spořicích účtech půjdou dolů
Pokles repo sazby obvykle vede k rychlému poklesu úrokových sazeb, kterým banky úročí spořicí, termínované a další účty. Do úrokové sazby u úvěrů se obvykle snížení repo sazby propisuje pomaleji a v menší míře.
Zklamáni ale budou ti, kteří by si od snížení repo sazby slibovali zlevnění hypotečních úvěrů. Tam se totiž úroková sazba stanovuje podle jiných parametrů, protože banky na úvěry poskytované na 30 i více let musejí nakupovat dlouhodobé zdroje.
Dvoutýdenní repo sazba je úrokem, který platí ČNB bankám za jejich úložky na jejích účtech. V nedávných dobách, kdy ještě byla sazba na sedmi procentech, přinesla peněžním ústavům velký nárůst zisků a stala se tak významným důvodem, proč se takzvaná daň z mimořádných zisků vztáhla i na banky. Banky to ve snaze vyhnout se plánované dani přimělo zvýšit úroky na spořicích a termínovaných účtech svých klientů. Dnes už jsou sazby na vkladech po několikanásobném snížení repo sazby v nejlepším případě na polovině nedávného úrokového boomu.
Mohlo by vás zajímat: Technologie, inovace a virtuální realita. Trendy nejen v komerčním wellness
Co bude dál? Pokles, anebo stagnace?
„Po krátké přestávce se ČNB vrátila ke snižování úrokových sazeb. Nicméně stále zůstává mírně pozadu za optimální dráhou úrokových sazeb,“ hodnotí hlavní ekonom Deloitte a donedávna poradce prezidenta republiky David Marek.
Riziko je podle něj aktuálně spíše na straně hospodářského růstu (kterému vyšší sazby neprospívají) než na straně inflace. Hlavním rizikem je přitom dopad obchodní války mezi EU a USA. „Zavedení dovozních cel do USA představuje pro českou ekonomiku negativní poptávkový šok vedoucí k pomalejšímu růstu HDP a nižší inflaci. Pro měnovou politiku poměrně dobře čitelná situace vedoucí k nižším úrokovým sazbám,“ nastiňuje Marek. Dodává, že podle modelu reakční funkce centrální banky společnosti Deloitte by již nyní měla být hlavní úroková sazba ČNB mírně pod hranicí 3 procent. A nová prognóza ČNB ukazuje, že by repo sazba měla letos postupně klesnout pod 3 procenta. Okamžik, kdy by měla ČNB přejít od restriktivní politiky na stimulaci anemicky rostoucí ekonomiky, ale podle Marka už nastal.
Analytik České spořitelny (ČS) Jiří Polanský stejně jako třeba analytik PwC Dominik Kohut upozorňují na výroky dalších členů BR ČNB, z nichž lze odvodit spíše ponechání sazeb na místě. „Další pokles sazeb ČNB čekáme až v listopadu a poslední pak v květnu 2026 s tím, že repo sazba dosáhne 3procentní úrovně,“ říká analytik Polanský s tím, že původně očekávala ČS další snížení letos v srpnu. Je přitom podle něj nutné vzít v úvahu, že někteří členové BR ČNB vidí takzvanou neutrální sazbu, která není ani restriktivní, ani expanzivní, nad 3 procenty. Proto může dojít k tomu, že se pokles repo sazby zastaví na 3,25 či dokonce na dnešních 3,5 procenta.
