Ministerstvo spravedlnosti znovu předložilo novelu zákona o obchodních korporacích, podle které se v Česku řídí podnikání. Zajistit má třeba lepší ochranu práv společníků nebo větší transparentnost organizačních struktur firem. Podle ministra Roberta Pelikána (ANO) řeší i problém neaktivních firem následně zneužitelných k podvodům. Úkoly, které z toho pramení pro soudy, ovšem v minulém volebním období vzbudily obavy u některých předsedů soudů z dalšího značného zatížení justice.
Jak sám rezort spravedlnosti uvádí v předkládací zprávě, aktuální novela zákona o obchodních korporacích je takřka shodná s tou, která loni na konci funkčního období Sobotkovy vlády spadla pod stůl. Nyní ji kabinet v demisi Andreje Babiše (ANO) vrací do hry. Podobným způsobem už v lednu schválil tzv. oddlužovací novelu insolvenčního zákona či nový zákon o znalcích.
Staronová novela o obchodních korporacích mění celkem tucet zákonů. Zajistit má například větší transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev v situacích, kdy je členem jejich voleného orgánu opět právnická osoba. „Má být vždy dohledatelná fyzická osoba, která jménem právnické osoby jedná, a kterou lze případně volat k odpovědnosti,“ stojí v důvodové zprávě.
[mn_protected]
Společníci firem, zvláště ti menšinoví, se zase dočkají větší ochrany svých práv. Třeba „dovolání se neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu obchodních společností či zakotvení předkupního práva společníků společnosti s ručením omezeným k vlastním podílům společnosti“.
Mohlo by vás zajímat
Další práce pro soudy
Zefektivnit se má také vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku, s čím souvisí i řešení problematiky tzv. neaktivních společností. Ty představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání.
Právě z paragrafu, který by soudům nařídil vyzývat korporace k plnění účetní závěrky, případně zahajovat řízení o jejich zrušení, měli ale před rokem obavy předsedové soudů. Podle některých z nich by totiž taková změna znamenala významné zatížení soudů. „My jsme si nechali zpracovat případné dopady této novely. U nás na rejstříkovém soudu je přes 27 tisíc osob, což je 36 procent obchodních korporací, které neplní své povinnosti podávat účetní závěrky,“ řekl tehdy České justici předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek. Nyní má navíc soudcům přibýt práce i v souvislosti s již zmiňovanou oddlužovací novelou, resp. se změnou insolvenční zákona.
Další připomínky netřeba
Vzhledem k tomu, že ministerstvo spravedlnosti předložilo novelu zákona o korporacích prakticky ve stejném znění jako v minulém funkčním období, rozhodl předseda Legislativní rady vlády o zkrácení mezirezortního připomínkového řízení na 10 pracovních dní. „A návrh není předkládán k připomínkám připomínkovým místům, která v připomínkovém řízení v roce 2016 k téměř totožnému návrhu neuplatnila žádné připomínky, nebo se vyjádřila pouze k variantám řešení,“ píše se v předkládací zprávě.
V této souvislosti nicméně stojí za zmínku, že pracovní komise legislativní rady vlády v minulém volebním období, kdy ji vedl Jan Chvojka (ČSSD), novelu o korporacích strhaly. A ministr spravedlnosti Pelikán (ANO) pak přestal o její projednání usilovat.
[/mn_protected]
Lucie Nekvasilová
