Méně zpoždění na železnici, lepší spojení s Ukrajinou a Moldavskem, důraz na udržitelnost a nutnost počítat s vojenskou dopravou. To jsou zásadní úkoly nutné pro revizi transevropských sítí (TEN-T), zdůraznili poslanci Evropského parlamentu. „Všichni mluví o přesunu dopravy na železnici, ale zatímco auta i letadla překračují hranice plynule, vlaky tam stojí někdy i několik hodin. Limit by měl být patnáct minut,” citoval europoslankyni Barbaru Thalerovou ekonomický časopis o železniční dopravě, Railway Gazette International.
Výbor pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu (TRAN) ve čtvrtek přijal stanovisko Evropské komise na revizi nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T). Velké projekty dopravní infrastruktury EU se měly zaměřit především na sjednocení technických a provozních norem pro jednotlivé druhy dopravy, intermodální doprava by měla být realizována zejména po železnici, vnitrozemskou vodní cestou nebo námořní dopravou na krátké vzdálenosti. A zároveň, první a poslední míle by měla být silniční.
Poslanci tak žádají především schopnější síť. Výbor chce, aby do konce roku 2030 byly všechny železnice v hlavní síti TEN-T elektrifikované a vhodné pro provoz osobní dopravy rychlostí alespoň 160 km/h a nákladní dopravy rychlostí 100 km/h a aby přejezdy hranic uvnitř EU trvaly méně než 15 minut.
Poslanci také uvedli, že financování EU by mělo být podmíněno tím, že členské státy do konce roku 2025 přijmou plány udržitelné městské mobility, které budou integrovat různé druhy dopravy. Dále podpořili plány na dokončení velkých projektů dopravní infrastruktury v hlavní síti TEN-T do konce roku 2030, v globální pak do konce roku 2050. A aby se motivovali aktéři skutečně k rychlému zavádění, zmiňují zavedení přechodného termínu do roku 2040. Pokud se však někdo výrazně zpozdí, pak žádají, aby Evropská komise okamžitě zahájila řízení pro porušení povinnosti a snížila nebo ukončila financování.
Mohlo by vás zajímat
Výbor pro dopravu se také vyjádřil pro to, aby se omezily projekty dopravní infrastruktury zahrnujících Rusko a Bělorusko po válce proti Ukrajině, a místo toho posílily spojení s Ukrajinou a Moldavskem. Vlády mají zároveň podle europoslanců vyloučit z účasti na velkých projektech TEN-T podniky ze zemí mimo EU, pokud je Komise považuje za bezpečnostní riziko.
A dále doporučili, aby unijní země při výstavbě nebo modernizaci infrastruktury TEN-T plánovaly bezproblémový přesun vojenských jednotek a vybavení v rámci EU. Do jednoho roku od vstupu nových pravidel v platnost by Komise pak měla vypracovat studii o rozsáhlých přesunech vojenských sil v krátkém časovém horizontu.
„Jednotný jazyk” pro železnici je o miliardách eur investic, varují společnosti
„Všichni mluví o přesunu dopravy na železnici. Zatímco však osobní nebo nákladní automobily či letadla mohou bez problémů překračovat hranice EU, vlaky, zejména nákladní, jsou nuceny zastavovat na hranicích, někdy i na několik hodin, aby se přizpůsobily požadavkům různých členských států,” zdůraznila spoluzpravodajka Barbara Thalerová. Podle ní je proto obzvláště důležité zajistit, aby železniční hraniční přejezdy netrvaly déle než 15 minut a aby byly přes hranice vyčleněny i sloty pro nákladní vlaky.
„Je to ambiciózní, ale nezbytné, pokud chceme uspět v přesunu dopravy ze silnice na železnici,” citoval europoslankyni Railway Gazette International.
Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (CER) v komentáři k postoji výboru pak uvedlo, že podporuje většinu plánů, a to včetně termínů pro zavedení ERTMS (evropský systém řízení železniční dopravy – pozn. redakce). Rádo by ale vidělo další finanční prostředky na zavádění ETCS (evropský vlakový zabezpečovací systém -pozn. redakce), posílení multimodálních železničních spojení, vysokorychlostních spojení mezi velkými městy a návrh na posílení odolnosti sítě.
CER také varoval, že jakýkoli krok k přijetí jednotného jazyka EU pro železnici by „vyžadoval miliardy eur na investice a školení strojvedoucích i provozovatelů infrastruktury”, znevýhodnil by železnici oproti jiným druhům dopravy a „zvýšil by bezpečnostní rizika”. Zdůraznil zároveň, že řízení dopravy musí zůstat v rukou provozovatelů infrastruktury. Přestože je totiž digitální řízení kapacity nezbytné, nesmí být delegováno na Evropskou železniční agenturu (ERA), protože to by proces brzdilo, míní.
(mig)
