Střet zájmů pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše (ANO) je aktuálně ve středu zájmu všech aktérů na české politické scéně. Prezident Petr Pavel požaduje, aby Babiš vyřešil svůj vztah k holdingu Agrofert ještě před jmenováním do čela vlády. Odvolává se na povinnost chránit ústavu a nález Ústavního soudu. Nejen politici jsou rozděleni na dva tábory. Zatímco bývalý premiér Jiří Paroubek (tehdy ČSSD) považuje postup Hradu za zdržovací manévr, někdejší ministr vnitra Ivan Langer (tehdy ODS) má pro něj pochopení. Oba to řekli v krátkých rozhovorech s Ekonomickým deníkem.
Hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby a Andrej Babiš v současnosti sestavuje vládu ANO s SPD a Motoristy. Prezident Pavel po schůzce s Babišem řekl, že ho váže slib chránit ústavu. Proto musí před jmenováním vědět, jak Babiš splní povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů. Hrad uvedl, že bez jasného řešení by jmenování mohlo vyvolat podezření na vznik neústavního stavu. Prezident zároveň připustil, že pokud by předseda ANO střet zájmů nevyřešil uspokojivě, mělo by hnutí ANO navrhnout jiného kandidáta. ANO takový požadavek odmítá.
Prezident se odvolává na nález Ústavního soudu z roku 2020. Podle něj má hlava státu při výběru předsedy vlády či jiných členů kabinetu přihlížet ke střetu zájmů kandidátů a k možnostem jeho řešení. Ústavní právník Ondřej Preuss říká, že nález tuto povinnost skutečně obsahuje, ale neznamená to, že člověka s potenciálním střetem zájmů jmenovat nelze. Prezident to má pouze zohlednit.
Paroubek: Nemá na to právo
Jiří Paroubek, bývalý sociálnědemokratický premiér, s jednáním prezidenta nesouhlasí: „Já myslím, že v této chvíli je určující Ústava. Prezident prostě nemá takové právo.“
Paroubek vnímá, že Pavel tlačí na vyřešení střetu zájmu. Ústava přitom prezidentovi ukládá povinnost předsedu vlády jmenovat – prezident tedy může proces moderovat, nikoli trvale zastavit. „To je záležitost právní. Ale myslím, že tady je rozhodující Ústava, ne nějaké rozhodnutí Ústavního soudu, které se možná toho až tak úplně netýká,“ dodal Paroubek.
Mohlo by vás zajímat
Pavel s Babišem podrobně rozebíral i návrh programového prohlášení vlády. Prezident už po volbách označil za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v Evropské unii a aby česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a lidská práva. Za bezpečnostní záruku považuje členství v Severoatlantické alianci (NATO). Babiš poté uvedl, že prezidentovy připomínky sdělí koaličním partnerům a následně rozhodnou, zda na základě názorů hlavy státu do programového prohlášení něco doplní, či nikoliv.
Paroubek vyjednávání sleduje a vidí v něm „divnou zdržovací strategii od prezidenta, kdy se chce seznamovat dopředu s programem vlády, která ještě ani neexistuje.“ Podle Paroubka by nemohl Pavel „ani ceknout, kdyby mu předpokládaný předseda vlády řekl, že požadované informace dostane až poté, co vládu sestaví a ministři na programu začnou pracovat“.
Langer: Prezidenta chápu
Ivan Langer, bývalý místopředseda vlády Mirka Topolánka, někdejší ministr vnitra a právník, má pro kroky hlavy státu naopak pochopení.
„Myslím, že pan prezident žádá jedno jediné, aby Andrej Babiš nejen s ním, ale i s veřejností, sdílel svou konkrétní představu toho, jak bude čelit potenciálnímu střetu zájmů, v němž se bude nacházet jako premiér. A v okamžiku, kdy se toto stane, a Andrej Babiš to sdělí nejen prezidentovi, ale i veřejnosti, tak ho prezident jmenuje,“ řekl Ekonomickému deníku Langer.
Problém s Ústavou v tlaku prezidenta směrem k budoucímu premiérovi Langer nevidí: „Je to uplatnění principu předběžné opatrnosti.“
„V danou chvíli je zjevné, že v okamžiku, kdy se Andrej Babiš stane premiérem, dostane se do střetu zájmů. Má 30 dnů na vyřešení a pan prezident chce od něj slyšet a informovat veřejnost, jak tento problém v dané lhůtě vyřeší a zabrání protiprávnímu stavu,“ vysvětlil Langer.
Ústavní právník mírní emoce
Ústavní právník Ondřej Preuss je přesvědčen, že prezident Petr Pavel se neodchýlil od své role, když před jmenováním žádá, aby Babiš veřejně představil způsob, jak střet zájmů vyřeší. Politolog Jakub Čapek míní, že prezident svým postupem naplňuje funkci v systému brzd a protivah.
„Úkolem prezidenta republiky není trpně čekat, ale aktivně vznik nové vlády moderovat,“ uvedl Preuss. Podle něj nedochází k žádnému prodlení a tlak na veřejné oznámení řešení střetu zájmů je pochopitelný. Zároveň však dodal, že situaci nelze natahovat bez omezení.
