Praha se neobejde bez městského okruhu, jeho financování ale přesahuje možnosti metropole. „Praha na něj nebude mít z vlastního rozpočtu peníze,“ upozorňuje náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Ten nahradil Zdeňka Hřiba po jeho odchodu do Poslanecké sněmovny. Popisuje, v jakém je projekt stavu a co dalšího město čeká.

Do funkce vstupujete v rozjetém volebním období, máte ji zhruba na tři čtvrtě roku. Které projekty považujete za zásadní?

Za deset měsíců se určitě nedá stihnout nekonečné množství projektů. Do dopravy jsme v posledních letech investovali desítky miliard korun. Já chci hlavně dotáhnout věci, které jsou rozběhnuté. Na jaře nás čeká zprovoznění Dvoreckého mostu. S kolegy a kolegyněmi velmi intenzivně řešíme to, jaké práce se bude dařit dělat v zimě navzdory nepříznivému počasí a zda stíháme všechno podle původních plánů. Současně nás na jaře čeká i zprovoznění tří staronových trolejbusových tratí na Strahovský kopec, mezi Na Knížecí a Waltrovkou a mezi Hradčanskou na Bořislavku.

To jsou projekty, které už jsou ale ve finále, co ty další?

Čerstvě zahájená byla výstavba nové tramvajové trati v Počernické ulici do Malešic. Další trať, kterou bychom chtěli stavět v příštím roce, je přes Nákladové nádraží Žižkov mezi Olšanskou a Habrovou. Běží výstavba trati v horní části Václavského náměstí. Podle současného harmonogramu cílíme zhruba na polovinu roku 2027. To nám umožní zrekonstruovat trať v Ječné ulici, která na úpravy čeká skutečně velmi dlouho.

Jak to vypadá s tratí okolo pražského hlavního nádraží?

Už je založená podél nové budovy Národního muzea. Je možné, že bychom ten krátký úsek používali jako manipulační do té doby, než bude rozhodnuto o budoucí podobě napojení k hlavnímu nádraží a do Opletalovy ulice.

To by mohlo být kdy?

Tam ten horizont zatím nemá úplně jasné obrysy. Myslím si, že do pěti let bychom mohli začít stavět i tady ten navazující úsek.

Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) a koaliční partner Pirátů po vašem jmenování jako nejzásadnější projekty, které budou vyžadovat spolupráci, označil Železniční uzel Praha, dobudování městského okruhu nebo otázku mýta. Už je máte prostudované?

Jde nejen o spolupráci s panem Hlaváčkem, ale se státem, ministerstvem dopravy a jednotlivými složkami pod ministerstvem dopravy, ať už se jedná o Ředitelství silnic a dálnic nebo Správu železnic. Železniční uzel staví stát a městský okruh bude muset v určité fázi také hradit stát, protože Praha na něj nebude mít z vlastního rozpočtu peníze. Nicméně nedávno jsme schválili realizaci geotechnického průzkumu, v příštím roce už tedy začnou první reálné práce. 

Ohledně všech těch staveb, které jste vyjmenovala, situaci poměrně detailně znám, ostatně už jsem téměř tři roky členem výboru pro dopravu zastupitelstva hlavního města Prahy. S Petrem Hlaváčkem se potkáváme pravidelně. Má skvělý tým lidí, který udělal neuvěřitelný kus práce při přípravách nového metropolitního plánu, který nám velmi výrazně pomáhá právě v usazení budoucích koridorů nových železničních tratí, anebo i nových silničních staveb.

Pokud se jedná o spolupráci se státem, tak jsme samozřejmě velmi zvědaví, s čím přijde nový pan ministr dopravy (Ivan Bednárik, za SPD). Na druhou stranu některá vyjádření o neperspektivnosti vysokorychlostních tratí zní pro Prahu trošku děsivě. 

Proč?

Ve chvíli, kdy nebudeme stavět nové železniční tratě, tak se zkrátka lidé, kteří dojíždějí do Prahy, ať už jsou z okrajů města nebo jsou za hranicemi, do vlaků do budoucna vejdou stále hůř a možná i nevejdou.

Abychom dostali do Prahy po těch stávajících kolejích více vlaků, tak potřebujeme uvolnit koleje od těch dálkových spojů. Ve chvíli, kdy se nám přesunou na nově budované vysokorychlostní tratě, tak po stávajících kolejích projede více příměstských linek.

Mohlo by vás zajímat

Návrh vybrané varianty Železničního uzlu Praha. Zdroj: Správa železnic

U Železničního uzlu Praha se řeší poměrně komplikované zahloubení pod současné nádraží. Má k tomu Praha nějaké připomínky?

Půjde nepochybně o jednu z nejsložitějších koordinačních úloh v rámci rozvoje železniční dopravy v celé České republice. Rada hlavního města Prahy k tomu pár měsíců zpátky přijala usnesení, kdy uložila jednotlivým organizacím se lépe koordinovat nebo začít koordinovat výstavbu jednotlivých projektů.

A reálné kroky jsou jaké?

Intenzivně komunikujeme prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje se Správou železnic tak, aby nedocházelo k nějakým konfliktům, třeba že město začne stavět metro D a pak by se najednou zjistilo, že v území dochází k nějakým kolizím nebo jsou třeba nedostatečné výškové odstupy. Co nás trápí, je zástavba přestřešení kolejiště hlavního nádraží, což je projekt developerské společnosti Penta, který počítá i s přestřešením budoucího osmého nástupiště.

Ve chvíli, kdy by se nejprve začala stavět nová konstrukce s přestřešením a novými kancelářskými objekty, tak by to mohlo zmařit do budoucna železniční projekty. Vždy je zapotřebí začít stavět odspoda. Developerské projekty, obávám se, v takových případech musí ustoupit a přizpůsobit se tomu, co potřebuje město a jeho občané.

Opakovaně zmiňujete i problém parkování, jak ho chcete řešit?

Hodnoty z loňského roku říkají, že máme v Praze 949 vozidel na tisíc obyvatel. Ze starších datových průzkumů také víme, že do Prahy dojíždí každodenně třeba 150 až 200 tisíc dojíždějících ze Středočeského, ale i dalších krajů. Jsou ale například i občané, kteří přes týden nechávají auto zaparkované a potom na víkendy vyjíždějí pryč. Zájmy je potřeba skloubit. Je zapotřebí vyhradit dostatečné kapacity, aby auta mohli zaparkovat relativně blízko od svého bydliště.

Kde na to chcete vzít kapacitu?

Máme dohodu i s radním Středočeského kraje Petrem Boreckým (STAN). Ideálně chceme, aby pravidelní dojíždějící ze Středočeského kraje nezajížděli až do Prahy a ještě před hranicemi města měli možnost komfortně přestoupit na rychlé železniční spojení do centra Prahy. Středočeský kraj na tom pracuje, mají detailní analýzu ploch, které by šlo využívat. Ruku v ruce s tím jde požadavek na nezbytné navýšení kapacity železničních tratí pro příměstskou nebo regionální dopravu.

A co Pražáci, kteří mají rádi zaparkovaný vůz přímo u bydliště?

Snažíme se motivovat sídlištní městské části, aby zvážily zavedení parkovacích zón. To je nejspolehlivější nástroj regulace pro dlouhodobé parkování. A samozřejmě – je potřeba schválit parkovací reformu, která bude komplexním balíčkem všech opatření, ta má pomoci především rezidentům.

Jaké plány máte s automobily SUV ve městě?

Jde o to, abychom férovým způsobem zpoplatnili parkování pro vozidla, která jsou větší, těžší, nebo rozměrnější. Pojem „SUV“ v tomto případě vnímám spíše jako jakousi mediální zkratku. Dlouhodobým problémem v Praze jsou dodávky parkující často na sídlištích. Máme také data, která napovídají, že SUV jsou z pohledu chodců nebo cyklistů skutečně méně bezpečným typem vozidel, ale pro to parkování jako takové, to samozřejmě nehraje takovou roli.

Kdy by mělo dojít ke změně systému a jejich vyššímu zpoplatnění?

Rád bych o tom vedl s koaličními partnery diskuzi. Pro město by bylo velmi užitečné, kdybychom měli možnost diferenciovat ceny za parkování právě pro větší vozidla. V Evropě to dělají i jiná města, známý je pařížský příklad, kde jsou zpoplatněná větší a těžší auta. Samozřejmě cílit a priori na SUV nedává úplně smysl a tady dávám zapravdu svým kritikům.

Jaká je ochota mezi koaličními partnery na změnu systému?

Zásadní rozhovory mě ještě čekají, i mezi koaličními partnery se najdou politici, kteří chápou, že je zapotřebí s tím něco dělat. Teď je otázka, jestli k tomu najdeme společně politickou odvahu. Určitě udělám maximum pro to, abychom diskuzi otevřeli v nejbližších měsících. Pokud by se to podařilo dojednat, byl bych za to velmi rád. Chci být ve svých ambicích odvážný, ale současně stát nohama na zemi. Pro Piráty je to v každém případě jedna z priorit.