Krajský úřad Pardubického kraje odsouhlasil investici firmy NOHO Energy do stavby čtyř větrných elektráren u Anenské Studánky na Svitavsku. Instalovaný výkon všech větrníků v součtu dosáhne 21 megawattů a bude se tak jednat o jednu z nejvýkonnějších větrných farem na českém území. Kraj projekt schválil již ve zkráceném povolovacím řízení.
Podle vyjádření kraje nemůže mít projekt VTE Anenská Studánka významný vliv na životní prostředí a nepodléhá tak posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) podle příslušného zákona. K rychlému schválení přispěl souhlas obce, u které mají větrníky stát. „Projekt je v souladu se směřováním obce a nevidíme žádné zásadní dopady, které by negativně ovlivnily životní prostředí nebo kvalitu života obyvatel v naší obci. Se záměrem jsme byli seznámeni už ve fázi přípravy a investor projekt opakovaně projednával s našimi občany,“ uvedlo ve svém vyjádření vedení obce Anenská Studánka.
V lokalitě severně od obce mají vyrůst dvě větrné elektrárny o celkové výšce až 207 metrů, každá z nich má mít výkon až 6,2 megawattu. Jedná se tak zatím o jednu z největších a nejvýkonnějších větrných elektráren, které v České republice vyrostou. Pro srovnání: v minulých letech se v Česku budovaly hlavně větrníky s výkonem okolo dvou megawattů. Jižně od obce mají být umístěny dva menší větrníky o celkové výšce 185 metrů a o výkonu 4,5 megawattu. Záměr musí ještě získat územní rozhodnutí a stavební povolení.
Rychlý souhlas krajského úřadu bez dalšího posuzování vlivů na životní prostředí je v českých podmínkách spíše výjimečný. Například další aktuální projekt, který chystá firma S&M Develop u Sazomína u Žďáru nad Sázavou, bude podléhat dalšímu posouzení, jak v minulých dnech oznámil Krajský úřad kraje Vysočina. Rozsahem se přitom jedná o menší projekt, zahrnuje tři větrné turbíny o celkovém výkonu maximálně 12,9 MW.
Mohlo by vás zajímat
Pomůže oboru změna postoje vlády?
Zájem investorů o stavbu větrných elektráren je silný, většina projektů se však zadrhla na pomalých povolovacích řízeních nebo rovnou ztroskotala na nesouhlasu úřadů. Podle dostupných informací bylo loni v Česku spuštěno do provozu pouze pět větrníků na Olomoucku, které vlastní firma Synergion Jívová ze skupiny Micronix. Vyrostla také v pořadí třetí větrná elektrárna u Vrbic na Karlovarsku; ta však zatím chybí v přehledu udělených licencí na výrobu elektřiny na webu Energetického regulačního úřadu.
Otázkou je, jak se do budoucna projeví změna postoje vlády, která po letech skepse začala větrné energetice držet palce. Podle nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, které ministři schválili v prosinci, chce stát v letech 2025 až 2027 podpořit výstavbu nových větrných elektráren o výkonu až 1000 megawattů. Hlavním nástrojem podpory mají být aukce, ve kterých investoři soutěží o výši požadované výkupní ceny energie.
Výsledky poslední aukce provozní podpory zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni na podzim. Podporu vysoutěžilo devět projektů o celkovém instalovaném výkonu 88,8 megawattu. Uspěli zejména domácí investoři. Patří mezi ně i firma NOHO Energy s výše zmíněným projektem na stavbu větrných elektráren u Anenské Studánky.
