Středa, 25. května, 2022

Paradox hutě Liberty Ostrava: vynikající výsledky, přesto boj o pověst

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Liberty Ostrava, vedle Třineckých železáren – Moravia Steel – nejvýznamnější česká ocelárna dávající práci více než šesti tisícovkám lidí, má za sebou nadmíru úspěšný rok. Jen v prvním pololetí byl její hrubý zisk 4,6 miliardy korun. Kapacita výroby je vytížená naplno a průměrné tržby za jediný den dosahují 30 miliónů eur. V zásadě ale platí, že v letošním roce nemusí Liberty Ostrava bojovat o zakázky, ale o svou pověst.

Na tu mají totiž dopad finanční problémy vlastníka, indického podnikatele Sandžíva Gupty, a transakce s emisními povolenkami, které byly převedeny v rámci Guptovy skupiny z Liberty Ostrava do ocelárny v rumunském Galati. Celkově ale fakta svědčí o tom, že Guptově skupině se podařilo ´vybrat zatáčku´ a profitovat z toho může právě ostravská část jeho ocelářského impéria.

Ekologický ocelář

Pro pochopení celkového obrazu je třeba krátce představit Sandžíva Guptu a jeho skupinu GFG Alliance. Britský podnikatel má tři hlavní oblasti byznysu: ocelářství, výrobu hliníku a energetiku na bázi obnovitelných zdrojů.

Jen v Evropě zaměstnává 18 tisíc lidí od Velké Británie až po Severní Makedonii. Veřejně deklarovaným cílem Guptovy skupiny je vytvoření životaschopného obchodního modelu pro průmysl, aby byl dlouhodobě ziskový, společensky udržitelný a uhlíkově neutrální. Jeho strategii vyjadřuje zkratka CN30, která znamená, že celá skupina byla měla být uhlíkově neutrální do roku 2030. To je v metalurgii, energeticky nejnáročnějším průmyslu vůbec, který tvoří až 9 procent globálních emisí CO2, velmi náročný úkol. Přesto se nejedná o virtuální plán, ale reálný záměr, který lze dobře demonstrovat právě na případě Liberty Ostrava.

Sandžív Gupta se zavázal už při převzetí ostravské huti z rukou předcházejícího vlastníka, skupiny ArcelorMittal, v polovině roku 2019, že v Liberty Ostrava provede zásadní modernizaci. Klíčovým projektem je výměna technologie tandemových pecí, které generují značné emise CO2.

V Liberty Ostrava by měly v druhé polovině této dekády stát dvě tzv. hybridní elektrické pece, které budou mít oproti současné technologii dvě klíčové výhody: nebudou potřebovat k výrobě uhlí a budou schopné vyrábět ocel z daleko širšího spektra materiálů s výrazně nižší uhlíkovou stopou: kromě šrotu i z další materiálů obsahujících železo, které jsou označovány zkratkami HBI a DRI. Nákladnost projektu je v řádu stovek miliónů eur. Část z toho ale pokryjí zdroje z evropských zelených fondů i ze Státního fondu životního prostředí.

Investice: Něco se nestihlo

Zatímco původní termín zprovoznění hybridních pecí byl stanoven na rok 2023, nyní je jasné, že dojde ke zdržení, protože došlo k úpravě požadavků na poptávanou technologii právě s účelem zajistit větší flexibilitu výroby ze více možných zdrojů železa. Projekt ale postupuje. Liberty Ostrava koncem listopadu oznámila, že vybírá z finálních nabídek vítězného dodavatele, který by měl být zveřejněn v blízké době, získává od evropských i českých poskytovatelů dotací souhlasy a vyřizuje podklady pro územní i stavební povolení.

Modernizační projekt má však i další součásti. Liberty Ostrava bude za několik desítek miliónů eur modernizovat válcovnu, další investice půjdou do odprášení výroby a společnost nedávno oznámila rozšíření výroby bezešvých trubek pro těžbu ropy a stavbu produktovodů. Symbolickým projektem, který ukazuje progres, bylo i pořízení speciálně upravené Tatry na převoz tyčí, která je se svou délkou 25 metrů nejdelším vozidlem, které kopřivnická automobilka kdy vyrobila. Podnik také zavedl řadu preventivních a bezpečnostních programů a zakládá v Ostravě tzn. Greensteel Academy, která má připravit zaměstnance na příchod nové nízkouhlíkové technologie.

S odbory to skřípe

Zdálo by se, že zaměstnanci Liberty Ostrava a s nimi i česká vláda by měli být rádi, že Liberty Ostrava má vlastníka se silnou vizí, který do klíčového metalurgického podniku v ČR investuje. Není tomu ale tak. Zahaniční vlastník se potýká od svého vstupu do podniku s nedůvěrou, kterou mu projevují jak aktivní a poměrně agresivní odboráři, tak někteří čeští politici v čele s odcházejícím premiérem Andrejem Babišem. To má několik příčin a zdaleka ne všechny jsou na straně Sandžíva Gupty.

Britský podnikatel vstupoval do podniku v době, kdy ocelářský průmysl v Evropě procházel hlubokou krizí způsobenou nadvýrobou v Asii a ochranářskými opatřeními v USA. Předcházející majitel ArcelorMittal do rozvoje ostravské výroby příliš neinvestoval a nedůvěra zaměstnanců se přenesla i na dalšího zahraničního vlastníka. Nezaslouženě.

Guptova skupina kvůli udržení stability Liberty Ostrava poslala do společnosti během krize 140 miliónů eur. Covidová pandemie byla využita k odstávce jedné z vysokých pecí za účelem její opravy a modernizace, která stála 44 miliónů korun. Nedošlo také k žádnému propouštění. Přesto se majitel žádného vyjádření podpory od firemních odborů nedočkal. Ty naopak opakovaně vyhlašovaly stávkovou pohotovost, a kromě hájení zájmů zaměstnanců kritizovaly i čistě manažerská rozhodnutí, například zmíněnou odstávku jedné z vysokých pecí v době covidové krize, která se ukázala být dobrým rozhodnutím.

Předvolební kampaň v Liberty

V roce 2021 bylo jasné, že přes pandemii ocelářství v Evropě ožívá a že Liberty Ostrava se vrátí prosperita. Do toho ale přišla v březnu 2021 zpráva, že zkrachovala finanční skupina Greensill, která zajišťovala pro Guptovu GFG Alliance významnou část financování. Byly silné obavy, že problémy vlastníka se přenesou i do jeho ostravského závodu. K ničemu takovému sice nedošlo, ale pochybnosti zůstávaly.

Rozruch vzbudila na jaře tohoto roku informace, opět šířená zejména odbory, že skupina Liberty Steel chce přesunout nadbytečné emisní povolenky v hodnotě několika miliard korun z Liberty Ostrava do rumunské ocelárny Liberty Galati, která jich měla nedostatek. Proti tomuto záměru silně protestovali ostravští odboráři, kteří ho označili za tunelování firmy, a přilákali tak k Liberty Ostrava pozornost českých politiků. Ti do té doby o společnost nejevili žádný velký zájem. S tématem ´tunelování Liberty´ se svezl i premiér Andrej Babiš, který přijel do Liberty Ostrava na jednání s managementem.

Po schůzce tvrdil, že mu vedení slíbilo, že se povolenky z Ostravy převádět nebudou. Blíže pravdě bude pravděpodobně, že management mu dal slib, že emisní povolenky Liberty Ostrava budou využity v její prospěch a k žádnému zmrazení povolenek se nezavázal. K tomu nelze nepodotknout, že emisní povolenky vlastníkovi patří a může s nimi nakládat dle svého uvážení.

Čeští politici nemají žádné právo zasahovat do podnikání soukromých firem, což ostatně potvrdil svým výrokem pro Hospodářské noviny ministr průmyslu Karel Havlíček. „Nelíbí se nám to a protestovali jsme proti tomu… Nemůžeme ale zasahovat predátorsky, musíme ctít zákony a rozhodnutí majitele“ řekl Havlíček. Jednalo se ve skutečnosti o rétorická a mediální cvičení v rámci předvolební kampaně. O tom svědčí skutečnost, že po říjnových volbách zájem o Liberty Ostrava zcela vymizel.

To je ale svým způsobem škoda. Liberty Ostrava představuje vedle Třineckých železáren klíčový český ocelářský podnik, na který jsou navázaná kromě šesti tisícovek kmenových zaměstnanců i další tisíce pracovních míst u subdodavatelů a ve službách. Liberty Ostrava i přes současnou konjunkturu potřebuje pomoc českého státu: Aby projekt nových hybridních pecí dával smysl, musí k němu státní společnost ČEPS spravující přenosovou síť vybudovat vedení vysokého napětí, k čemuž by mělo dojít v roce 2025. Projekt se také neobejde bez dotací ze Státního fondu životního prostředí a podpory centrálních úřadů i samosprávy při vyřizování územního a stavebního povolení.

Nová vláda: šance na změnu

Nová česká vládní garnitura by na rozdíl od účelově jednajícího Andreje Babiše mohla ocenit, že klíčovou českou ocelárnu vlastní silná nadnárodní skupina s jasnou vizí, která umožní pracovníkům Liberty Ostrava a českému ocelářství jako takovému přežít i evropský Green Deal, zlepšit konkurenceschopnost podniku a k tomu dále snížit vliv výroby oceli na životní prostředí v Ostravě. Sandžív Gupta určitě udělal ve svém podnikání chyby, ale i když na jaře 2021 mnozí prorokovali jeho skupině krach, osvědčil se i jako krizový manažer.

Restrukturalizace jeho skupiny pokračuje, daří se mu uzavírat dohody s klíčovými věřiteli, a dokonce i v krizovém roce pokračuje v investicích: Dotáhl například nákup ocelárny v polské Čenstochové, což synergicky pomáhá ostravské sestře díky spolupráci v nákupu i při výrobě.
I přes problémy zůstává Guptova GFG celosvětovým kolosem s vysokým stupněm vertikální i horizontální integrace v ocelářství, výrobě hliníku i výrobě energie z obnovitelných zdrojů. I když situace není ideální, je těžké si představit, kdo by byl v současné době pro Liberty Ostrava lepší vlastník.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter